„Přecházeli“covid, jsou v nemocnici
Pouze pětina pacientů byla před hospitalizací na testech na koronavirus
Třicetiletý Marek z Prahy přijel na Vánoce k rodičům. Těsně před Štědrým dnem se Markovi rodiče dozvěděli, že se potkali s člověkem nakaženým koronavirem. A 24. prosince celá čtyřčlenná rodina ulehla.
Během svátků testy každý den odhalily kolem čtyř tisíc nakažených, ke konci roku to bylo kolem 15 tisíc. Markova rodina v těchto statistikách není, na test nešla. Stejně jako spousta dalších lidí, kteří se dají považovat za rizikové. „Od známých jsme věděli, že testovací místa jsou narvaná a na test bychom se dostali až ke konci roku. Navíc nikomu z nás nebylo první týden úplně dobře, abychom se na test vydali. Rozhodli jsme se to vyležet a s nikým se nepotkávat,“vysvětluje důvody, proč se netestovali.
S pacienty, kteří mají příznaky, ale na testu nebyli, se setkávají v nemocnicích. „Většina pacientů k nám přijíždí bez toho, že by měli covid potvrzený testem. Těch potvrzených je zhruba dvacet procent,“říká mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Dana Lipovská.
Testování je klíčové pro včasné zachycení nakaženého a omezení rizika, že bude nákazu rozšiřovat. Podíl hospitalizovaných s koronavirem, kteří jsou diagnostikováni až po příjezdu do nemocnice, se od 6. ledna započítává do rizikového skóre tabulky PES. Je to přibližně polovina všech covidových pacientů v nemocnicích. Takto vysoký podíl přispívá ke skóre PES třiceti body. Včera bylo na hodnotě 71.
Vysvětlení je několik. „Část pacientů se zavřela doma, snažili se to vyležet, jejich stav se však zhoršil. Pokud se s nikým nesetkávali, je to v pořádku, nikdo jim nemůže zazlívat, že nešli na test,“popisuje svou zkušenost primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.
Druhá skupina lidí na testy nejde záměrně. Chtějí se vyhnout izolaci a neschopence. Tedy nižšímu příjmu, či dokonce riziku ztráty zaměstnání. A takových lidí je mnoho.
„Dlouhodobě se podíl lidí, kteří by měli jít na test, protože byli v přímém kontaktu s nakaženým nebo pociťují příznaky, ale nejdou, pohybuje okolo dvou třetin, pouze třetina na test jde,“upozorňuje sociolog Dan Prokop. Znamená to, že covid ve skutečnosti neprodělal milion Čechů, ale až tři miliony.
Jiří S. z jižních Čech už měl několikrát pocit, že by mohl být nakažen koronavirem. Ani jednou na testy ale nešel. Důvod? Peníze.
„Máme hypotéku, dluhy. Máme to tak našponované, že si prostě nemůžu dovolit na dva tři týdny vypadnout a být doma. Měl bych polovinu peněz a rázem bych neměl z čeho všechno zaplatit. Proto jsem třeba pár dnů dělal z domova, ale na testy nešel,“popisuje Jiří S. „Na testy bych bez obav šel, jen kdyby to pro mě neznamenalo žádné finanční komplikace, tedy měl jsem sto procent výdělku i v době karantény,“přiznává Jiří S.
Jistotu, že v době, kdy se rozhodl na pár dní zůstat doma, neprodělal covid, nemá. Stejně jako neví, jestli poté, co se po těch pár dnech vrátil do práce, někoho nenakazil.
Právě finance jsou častým důvodem, proč lidé na test nechodí. Sociolog Dan Prokop od loňského dubna zpracovává výzkum „Život během pandemie“a ochota lidí chodit na testy je jedním z aspektů, kterým se v tomto výzkumu věnuje. „Ptali jsme se pracujících, jestli by na testy chodili, pokud by dostávali dorovnanou nemocenskou. Jejich ochota stoupla ze 33 na 47 procent,“říká Prokop.
Dále pak neochota lidí k testování souvisí s celkovou nedůvěrou v systém a se vzdáleností bydliště od testovacího místa. Čím delší cestu mají k místu, kde by je otestovali, tím je větší pravděpodobnost, že na test nepůjdou. „To bylo problematické hlavně na podzim, teď už je situace lepší,“podotýká Prokop.
Karanténa se „vyplatí“víc
Ministerstvo práce připravilo tři varianty kompenzací pro zaměstnance v karanténě – příspěvek 250 korun za den po dobu deseti dnů, příspěvek do 500 korun za den podle výše výdělku a zvýšení náhrady mzdy ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku.
„Teď ještě najít kompromis, na kterém se všichni shodnou. Tedy zaměstnanci, zaměstnavatelé i kabinet,“říká ministryně práce Jana Maláčová. „Lidé se dostávají finančně ke dnu. A zatímco nám všem, kteří
vedeme tyto diskuse, běží plný plat, oni jdou často opakovaně do karantény za 60 procent. Tím jsou vlastně trestáni za své zodpovědné chování,“upozorňuje Maláčová.
Ta by chtěla jednu z variant prosadit od 1. března na čtyři měsíce. V pátek o těchto třech variantách jednali zástupci ministerstva, zaměstnavatelů a odborových svazů. Shodu ale nenašli. Vyšší nemocenská by měla také motivovat nakažené poctivěji nahlašovat lidi, s nimiž přišli do kontaktu. Za poslední měsíc jeden nakažený v průměru uvádí méně než jeden rizikový kontakt, přesněji 0,82 kontaktu. „Když jsem byl pozitivní, nahlásil jsem jen svou ženu a děti. Nechtěl jsem nikomu přidělat starosti. Doba je napjatá, lidé už toho mají plný zuby a spousta si nemůže dovolit zůstat doma,“potvrzuje tuto praxi další obyvatel Jihočeského kraje, který své jméno nechce zveřejnit. Existuje tak riziko, že mohl nakazit více lidí, hygiena se o nich ale nedozvěděla, aby je upozornila, že mají jít na test nebo zůstat v karanténě.
Nemocnice upozorňují, že pro pacienta je určitě výhodnější, pokud jim při příjezdu řekne, že už byl pozitivně testovaný. „Výhodou určitě je, že pacient, který ví o své pozitivitě, nemusí čekat na expektačním lůžku (čekací lůžko sloužící k diagnostice – pozn. red.) na výsledek testu a je rovnou umístěn na dané oddělení. Je to samozřejmě výhoda i pro jeho ošetřujícího lékaře,“upřesňuje Dana Lipovská, mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Lidé, kteří před příjezdem do nemocnice na testu nebyli, se ale nemusejí bát, že jim to bude vyčítáno.