Englišova obrana proti křivým mozkům

Když jsem si při studiích na VŠE v Praze vydělával na nájem, pracoval jsem v novinách. Zavedl jsem ekonomickou analýzu s grafy na celou stranu. Tyhle texty se líbily profesoru ekonomie Františku Vencovskému. Dávali jsme čaj a rozebírali jsme je. Vencovský byl žákem Karla Engliše, několikanásobného ministra financí za první republiky. V archivu ČNB máme korespondenci Engliš–Vencovský. Vše jsem komplet přečetl, snad by to pánům nevadilo. Hned první z dopisů z 24. 4. 1948 stojí za zamyšlení. I když přesně nevíme, na co Engliš reaguje, nemáme totiž Vencovského první dopis:

„Milý pane kollego, těší mne, že se ujímáte práce za mne. Na všechno sám nestačím a pak, až zhasnu, kdo převezme pochodeň? Váš zájem těší mne tím více, že je spontánní a vzešel jen z vědeckého přesvědčení. Vidíte, jaké obtíže se staví v cestu každé nové myšlence.

A v hospodářské vědě je o obtíž více: Quod homines volunt, id libenter credunt. O závisti, žárlivosti nebo zlovůli ani nemluvím. Všechno jsem to zkusil. Ale nejhorší je nedostatečné vzdělání a nedostatečný intellekt: ‚Křivý mozek‘.

Kritiku, o níž píšete, jsem ani nečetl (koupil jsem si však), mám ji nerozřezanou. Vyšla v době, kdy nemohu odpověděti. A pak vím, že písmeno nevyvrátí z toho, co jsem napsal; a k čemu se rozrušovati, když v krátké době života, co mně zbývá, musím postupovati podle ‚relativního užitku dne‘; mám ještě dokončiti své vědecké dílo.

Tím více mne těší, že přicházejí žáci moji, aby převzali pochodeň pravdy. Kritická analysa je první stupeň vědecké práce. Jí se připravujete k tomu, nač můj život už nestačil: ke kritickým dějinám hospodářské vědy.

In merito bych chtěl říci, že vidíme, že solidarismus v národě i v lidstvu je na postupu, ale míra závisí na mravní povaze lidí. Myslím, že není vhodné mluviti o ‚minimální‘ morálce. Jinak je vše správné. S přátelským pozdravem, Dr. Engliš.“Když jsem ten dopis dočetl, říkal jsem si, jaká to podoba s dneškem. Abychom zúčtovali s covidem a měli znovu silnou ekonomiku, je potřeba postupovat podle Englišova doporučení „relativního užitku dne“a emocemi ovlivněnými názory od lidí s „křivým mozkem“se nezdržovat. A pokud solidarismus v národě i v lidstvu bude znovu na postupu, tak to zvládneme.