Američané zkusili odvézt tajemství SS
Před 75 lety agenti USA vybrali Frankův archiv
NOVÉ MĚSTO Tři desítky beden ze zablácené úžlabiny u Štěchovic vyzvedlo v únoru před 75 lety komando složené z Američanů, Francouzů a Němce. Operace Skryté dokumenty, která byla zátahem na ukrytý archiv nacistického pohlavára a SS-Obergruppenführera K. H. Franka, vyvolala aféru.
Po nacistických tajemstvích pátrala později také Státní bezpečnost. V 60. a 80. letech minulého století se zajímala o řadu dalších lokalit v Čechách, v Praze třeba o starou sladovnu na okraji města, štoly na periferii nebo kostel v centru.
Češi o skrýši věděli
„Proč se dotyčný materiál včas nedostal do bezpečí, ačkoliv je známo, že bezpečnostní zpravodajství (OBZ) při ministerstvu národní obrany již delší dobu vědělo o něm a o jeho uložení?“interpeloval v Národním shromáždění v únoru 1946 generální tajemník národních socialistů Vladimír Krajina ministry vnitra a obrany Václava Noska a Ludvíka Svobodu.
Pár týdnů před volbami Československo zažívalo hektickou politickou atmosféru a akce Američanů rozpoutala bouři. „Jde o nepřátelský akt,“horlilo Rudé právo. Do hotelu Alcron v centru metropole si důstojníci OBZ došli pro tři americké experty na výbušniny a odvezli je k výslechu. Důstojníci patřili ke skupině, která operovala ve Štěchovicích, s hlavním týmem však neodjeli zpět do americké okupační zóny Německa.
Styčný důstojník hlavního štábu československé armády ve věci předvolal kapitána Johnsona, pomocníka vojenského atašé na americkém velvyslanectví. „Trojice byla zatčena kvůli incidentu ve Štěchovicích. Propuštěni budou po vrácení beden a podaném vysvětlení,“znělo ultimátum.
Hromobití se začalo uklidňovat na konci měsíce, v sobotu 23. února 1946 americký velvyslanec Laurence Steinhardt navštívil ministra zahraničí Jana Masaryka.
„Masaryk ochotně přijal omluvu a vysvětlení, že vláda USA tuto operaci neschválila ani o ní nevěděla. Ministr řekl, že incident bude uzavřen, až budou dokumenty vráceny,“uvádějí historici. Vrácené písemnosti se v Praze ocitly na začátku března.
„Jedná se o materiál značné ceny,“uvedl Jaroslav Drábek, prokurátor v kauzách válečných zločinců u Mimořádného lidového soudu, jenž v té době vedl žalobu proti K. H. Frankovi.
Promarněné avízo
Proč se však Frankův archiv ocitl v Praze až za takto dramatických okolností, není jasné. Francouzi totiž už v říjnu 1945 informovali Prahu, že zajatý esesman Günter Achenbach označil místo, kde jsou skryty nacistické archivy. Francouzské avízo ale zapadlo, Achenbachova nabídka se poté dostala k Američanům.
Ti pátrali po archivech třetí říše nejen v Německu a Rakousku. „Na základě zpráv amerického velvyslanectví v Praze se ministerstvo zahraničí USA domnívalo, že během války Německo v Československu dokumenty uložilo až na padesáti místech,“shrnují dobové americké dokumenty.
Zpravodajský odbor G-2 amerického velitelství v Německu byl v honu na Štěchovický depot rychlejší. Jejich skupina 10. února 1946 přijela do Prahy, přespala v Alcronu a druhý den s technikou, dvěma dvouapůltunovými náklaďáky, kompresorem a džípem vyrazila.
Akce ve Štěchovicích skončila 12. února 1946 ve 20.30 a konvoj s 32 bednami druhý den nad ránem vjel do Bavorska. O manévrech v polesí Dušno záhy stanice SNB Štěchovice informovala nadřízené ze zemského velitelství v Praze, bylo však pozdě.
Skryté zlato a švýcarské franky
Zájem o nacistické úkryty ale neutuchal. „Jmenovaný má povědomí, že i v ČSR má být ukryt písemný materiál gestapa a větší množství zlata a skvostů z koncentračního tábora Terezín,“shrnuje přísně tajná zpráva pro majora Antonína Prchala z ministerstva národní bezpečnosti zaslaná v lednu 1952.
Tip dal Státní bezpečnosti esesman Hugo Wallner. Ten již předtím americkou zpravodajskou službu CIC upozornil na podobný úkryt, ale v Rakousku. „Listovní materiál a zlato bylo nalezeno, přesně tak, jak Wallner uvedl,“shrnuje raport StB, uložený ve fondech Archivu bezpečnostních složek (ABS).
Hledání Wallnerova zlata a švýcarských franků zavedlo StB na sever Čech. Zájem ale platil též dalším českým lokalitám. V 60. a 80. letech StB rozjela akce s krycími jmény EVROPA a ÚKRYTY. Ty měly odhalit „krtky“, zakonspirované agenty západních rozvědek. Ale též odkrýt nacistická tajemství.
Podzemní výroba ve Waltrovce
V metropoli pátrání Státní bezpečnosti zahrnulo například podzemí První pražské sladovny Marie Reiserové v Podbabě. Mezi vytipované lokality patřil též smíchovský Občanský pivovar.
Pozornost náležela štolám na Proseku a v Jinonicích, kde v tamní Waltrovce skrývali Němci za okupace strategickou zbrojní výrobu pod zem. Tato tajná továrna v Prokopském údolí nesla krycí jméno Kali.
Němci prý zlato uložili také do novoměstského kostela sv. Jindřicha. V roce 1984 tam StB hledala s pomocí detektorů. Z dokumentů však nevyplývá, zda v některých místech něco nalezla.
„Činí to dojem dobrodružného románu,“připsal analytik k tipu, odkazujícímu na skrýš v podzemních chodbách mezi Klementinem a Staroměstskou radnicí. Těmto místům totiž už romantičtí spisovatelé 19. století přisuzovali bájný poklad jezuitů.