Británie: Očkovat jen rizikové

LONDÝN Měli bychom přehodnotit přístup k očkování, míní přední odborníci v Británii. Kvůli novým mutacím koronaviru SARS-CoV-2 i celosvětovému nedostatku vakcín je podle nich vhodné uvažovat o úpravě očkovací strategie.

Místo toho, aby se plošným očkováním usilovalo o kolektivní imunitu, je podle nich vhodnější zaměřit se na ochranu rizikových skupin, kterým nejvíc hrozí těžký průběh nemoci. Vakcíny sice podle dosavadních dat nemusí nutně zabránit infekci, relativně spolehlivě ale dokážou odvrátit její těžký průběh.

„Naše studie potvrzuje, že pandemický koronavirus si v souladu s dosavadním předpokladem najde cesty, jak se šířit i proočkovanou populací,“uvedl Andrew Pollard, který vede výzkumné očkovací centrum na univerzitě v Oxfordu. Hlavní přínos očkování je podle něj v tom, že brání vážnému zhoršení zdravotního stavu a hospitalizaci v nemocnicích, čímž odlehčí přetíženému zdravotnickému systému.

Podle zmocněnce britské vlády pro očkování Nadhima Zahawiho je třeba počítat s tím, že očkování proti covidu se bude v časových intervalech posilovat novou dávkou „podobně, jako se to dělá s očkováním proti chřipce: podle toho, jaká varianta koronaviru se zrovna nejvíce šíří po světě, se připraví vakcína cílená právě proti této variantě,“řekl Zahawi.

„Možná se nepodaří snížit počty nakažených, ale očkováním dokážeme zabránit zbytečným úmrtím, hospitalizacím a vážnému průběhu nemoci. Můžeme mít nadále asymptomatické a lehké průběhy covidu, ale pro zdravotnický systém je důležité, že lidé s covidem nebudou muset do nemocnice,“říká profesorka vakcinologie na Oxfordské univerzitě Sarah Gilbertová.

Zcela zastavit přenos koronaviru SARS-CoV-2 a jeho mutací by podle mikrobiologa na univerzitě v Cambridge Raviho Gupty znamenalo nutnost dodat v krátkém čase obrovské množství vakcín, které navíc nemají stoprocentní účinnost proti novým mutacím, a během krátké doby proočkovat podstatnou část populace. Tento scénář je přinejmenším nyní, kdy je vakcín nedostatek, vázne jejich výroba, dodávky i distribuce v rámci jednotlivých zemí, prozatím nereálný.

„Zřejmě se budeme muset soustředit spíš na to, abychom proočkovali rizikové skupiny s pomocí dostupných vakcín nejlépe, jak to bude možné. Vakcíny sice nemusí zabránit infekci, velmi pravděpodobně ale zabrání smrti,“říká Gupta. Představitelné nyní není ani to, že by se podařilo zastavit šíření pandemie v celosvětovém měřítku vzhledem k tomu, že státy očkují různou rychlostí.

V posledních dvou měsících se objevilo již několik mutací, které dělají vědcům starosti. Koncem loňského roku to byla více nakažlivá a rychle se šířící varianta koronaviru na jihovýchodě Anglie. Další, ještě problematičtější, se objevila v Jižní Africe a podobná také v Brazílii. V posledních týdnech se v Británii a Rakousku, konkrétně v Kentu a Tyrolsku, potvrdil spontánní vznik mutací jihoafrické varianty. Podle předběžných závěrů má vakcína Ofxord/AstraZeneca proti těmto mutacím účinnost 75 procent. Výrobci Pfizer/BioNTech uvádějí, že jejich vakcína v testech působí proti britské a jihoafrické mutaci dostatečně.

V Británii se zatím potvrdilo přes sto případů jihoafrické mutace. Firmy již vyvíjejí upravené vakcíny, které budou účinnější i proti novým variantám koronaviru. Lze ale předpokládat, že náhodné mutace vždy budou o krok napřed.