Staří Slované psali runami. Jako staří Germáni
Objev vědců mění pohled na život našich předků před příchodem Cyrila a Metoděje.
Zhruba 1 400 let ležela ukrytá v kořenech stromů dobytčí kost. Teď odhalila tajemství, které mění pohled na život našich předků před příchodem Cyrila a Metoděje. Archeologové z brněnské Masarykovy univerzity rozklíčovali, že jsou na kosti zapsané starogermánské runy.
To ukazuje, že nejstarším písmem Slovanů na Velké Moravě nebyla hlaholice, kterou tam zavedli svatí Cyril a Metoděj. Naopak je to indicie, že tamní obyvatelé byli v kontaktu s Germány, kteří runami psali, či se to od nich rovnou naučili.
„Máme důkaz, že Slované přišli do kontaktu s písmem už před příchodem věrozvěstů ze Soluně. Po tomto důkazu se pátralo více než sto padesát let. Zmínky o souboru znaků, které Slované používali, jsou už u jednoho z Metodějových žáků, ale jeho slova nikdy nikdo neopřel o fyzický nález takových znaků. Až my,“řekl archeolog Jiří Macháček z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, který tým v lokalitě Lány u Břeclavi vedl.
Část runové abecedy na kosti je nejstarším dokladem písma u Slovanů. Pro brněnské vědce je to nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě.
BŘECLAV Nebyli to Cyril s Metodějem, kteří lidem z Velké Moravy jako první v 9. století našeho letopočtu ukázali kouzlo písma. Staří Slované ho, byť v jiné podobě, znali už 250 let před tím, než je navštívili věrozvěstové ze Soluně. S objevem, který právě takové tvrzení dokládá, přišli vědci z brněnské Masarykovy univerzity a včera ho představili.
V lokalitě Lány u Břeclavi našli zvířecí kost a na ní vyryté starogermánské runy. „Je na ní zobrazených šest znaků z posledních osmi starogermánské abecedy. Té se říká starší futhark a tvořilo ji dohromady čtyřiadvacet run. Používalo ho germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od 2. do 7. století našeho letopočtu,“vysvětluje archeolog Jiří Macháček z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Právě on výzkumné práce u Pohanska a Lán vede.
Dobytčí žebro, na kterém se runy dochovaly, leželo ukryté v zemi mezi kořeny vzrostlých stromů společně s keramikou. U ní již vědci bezpečně vědí, že Slovanům patřila. V lokalitě se její fragmenty nacházejí už sedmdesát let.
Objev proslavil studentku
Jenže runy prozatím nikdo nikdy neobjevil. „A možná bychom to nebyli ani my, nebýt skvělého oka naší studentky Aleny Slámové,“upozorňuje Macháček. Ta si při mytí nálezů, které je běžnou součástí archeologické praxe, právě nezvyklých rýh na kosti všimla. „Bylo to neskutečné štěstí a náhoda. Ty rýhy jsou tenoučké, skoro nepostřehnutelné. Občas se něco takového na kosti objeví, ale většinou jsou to pozůstatky po porcování masa. Tohle ale vypadalo jinak. Upozornila jsem na to kolegy. Že by to mohly být runy, mě – a zpočátku ani ostatní – nenapadlo, přestože je dobře známe,“líčí Slámová.
Hledání starého písma
O runách, navíc staršího futharku, si až doposud vědci mysleli, že je neznal nikdo jiný než starogermánské kmeny. A mělo se za to, že starogermánské etnikum se Slovany, potažmo Velkomoravany, téměř nepřišlo do styku. V dochovaných písemných pramenech se jeden z Metodějových žáků Chrabr zmiňuje, že Slované už před příchodem jeho učitele používali nějaký soubor „črt a zářezů“. Ověřit, o jaké písmo mohlo jít, se však až doposud nepodařilo.
„Teď pro to máme důkaz, na který se 150 let čekalo. Celé generace badatelů se snaží dokázat, že staří Slované znali nějaké písmo ještě před hlaholicí, kterou vymysleli Konstantin a Metoděj. Vznikala různá falza, která to měla dokázat. Ale odborná veřejnost přijala až náš nález,“raduje se Macháček.
Část runové abecedy je tak vůbec nejstarším dokladem písma, které se u Slovanů našlo. Pro brněnské vědce je to nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě.
„Runy mohli používat třeba k věštění nebo k počítání a zapisování majetku. Zřejmě se nepoužívaly k náboženským rituálům,“nastiňuje archeolog Macháček. Podle něj vyzvednutí kosti s nápisem bortí dosud uznávanou teorii, že Slované a germánské kmeny mezi sebou neměli žádný kontakt, a to jak obchodní, tak ani všeobecně kulturní.
Význam věrozvěstů neupadá
„Teď se nám otevírají dveře k dalšímu poznání. Můžeme se ptát, jak moc mezi sebou komunikovali, jestli si vyměňovali znalosti, zda příslušníci Germánů žili se Slovany na moravském území a jestli Slované pobývali třeba v končinách dnešního Německa a odtud si znalosti přiváželi,“vyjmenovává Macháček.
Přestože nápis na kosti objevila studentka Slámová už v roce 2017, řádné potvrzení nálezu trvalo až do tohoto týdne. Badatelé nejdřív museli co nejpřesněji určit stáří a příslušnost run. Spolupracovali při tom s kolegy z Rakouska, Švýcarska a Austrálie. Kost podrobili nejmodernějším analytickým metodám.
„Z citlivých analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího, který žil okolo roku 600 našeho letopočtu,“říká Zuzana Hofmanová, členka týmu z University of Fribourg ve Švýcarsku, která se specializuje na analýzu archaické DNA.
Vyryté znaky nakonec určil specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z vídeňské univerzity.
Pak teprve brněnští vědci obhajovali svůj objev před akademickými kolegy. Povedlo se jim to. Článek prošel komplikovaným recenzním řízením a je publikován v jednom z nejvýznamnějších světových archeologických časopisů Journal of Archaeological Science. I díky tomu
získala univerzita prestižní grant a tým tak může na Břeclavsku v bádání pokračovat.
„Rozhodně to neznamená, že bychom teď měli Konstantina s Metodějem vyškrtnout z učebnic. Jejich geniální nápad vytvořit písmo přesně na míru těm konkrétním lidem a učit je v něm, to je něco, co nás nepřestane fascinovat asi nikdy. Náš objev je o něčem jiném. Máme důkaz, že Slované přišli do kontaktu s písmem už před jejich příchodem,“doplnil Macháček.
Pochybnosti o tom, jestli na Velkou Moravu nepřivezl kost s runami jen náhodný obchodník, vyvrací. „Nápis je sotva rozpoznatelný. Rozhodně by nesloužil ke komunikaci mezi lidmi, k veřejné prezentaci. Spíš to byl osobní majetek člověka, který se ty runy učil psát. Jsou tam chyby v zápise, takže znalec to nebyl,“usmívá se Macháček. Ten se teď s týmem pokusí najít zbytek abecedy nebo další runové zápisy. A to jak v archivech, tak v zemi.