Renovujte Radost. Otázka ale zní, jak na to
ŽIŽKOV Dominanta dolní části Žižkova, funkcionalistický skvost, někdejší Všeobecný penzijní ústav a odborová centrála, nyní dům Radost, ochráncům památek mnoho úsměvu na tváři nepřidává. Mají obavy, že plánovaná oprava, jak ji navrhuje nový majitel, cennou budovu nenávratně poškodí.
Zastavění části dvora, změna siluety a výšky některých křídel budovy, změna fasády, ale i značné části interiéru zahrnující zejména přeměnu na bytové prostory – i tak zní některé zásadní výtky památkářů a dalších expertů proti plánu renovace. „Obáváme se ztráty autenticity, čili souboru hodnot, které mrakodrap Všeobecného penzijního ústavu (VPÚ) činí jednou z nejvýznamnějších památek evropského funkcionalismu,“popsal obavy historik umění Jakub Potůček.
Záměrem nejsou nadšeni ani odborníci z Národního památkového ústavu (NPÚ). „Ani u objektů běžné zástavby památkové zóny není možné akceptovat výraznější změnu půdorysu či podlažnosti, protože by hrozila ztráta historické informace a dochované podoby historické zástavby,“uvádí NPÚ.
„Nový vlastník má představy o tom, jak dům má vypadat. Vzhledem k tomu, že se jedná o kulturní památku jednání s vlastníkem probíhají. Snažíme se trpělivě vysvětlovat výjimečné hodnoty velkého funkcionalistického objektu,“řekl ředitel pražského odborného územního pracoviště NPÚ Jaroslav Podliska. „Mrakodrap VPÚ není devadesátkový hypermarket u dálnice. Jeho autentická architektura je nadčasová,“doplnil Jakub Potůček.
Hledá se kompromis
Osudem Radosti se zabývá také radnice „trojky“, výbor pro územní rozvoj doporučil dát souhlas s předloženou dokumentací pro územní řízení. Což představuje jeden z kroků úřední schvalovací procedury na cestě ke stavebnímu povolení. Naopak komise pro urbanismus Prahy 3 je k návrhu skeptická. „Realizaci projektu je třeba vnímat jako problém. Konverze není citlivá, komise chápe záměry investora, na druhou stranu Praha 3 má málo tak významných budov,“uvádí komise, jejíž členové návrh nedoporučili. „Jednoznačně vítáme záměr investovat do objektu. Přes jeho nesporné architektonické přednosti je to nutnost. Současně je na vlastníkovi, aby našel kompromis s památkáři. Já věřím, že prostor pro dohodu zde je,“komentoval diskuse okolo Radosti starosta Praha 3 Jiří Ptáček (TOP 09).
Nový majitel chce Radost a okolí oživit. „Z domu se stal uzavřený kolos bez dynamiky a funkce pro okolí. To je z našeho pohledu špatně. Chtěli jsme, aby se budova stala živým centrem dolního Žižkova,“popisuje záměry investora spolumajitel objektu Martin Louda.
Radost nejen žižkovská
„Nestojíme v cestě projektantům a stavbařům,“tvrdí památkáři. Jako příklad uvádějí nedávnou rekonstrukci jiné funkcionalistické památky – holešovické budovy Elektrických a dopravních podniků. Jde také o cenný objekt z přelomu 20. a 30. let. „V tomto případě šlo o náročnou úpravu, která se z hlediska památkové ochrany povedla,“řekl Podliska. „Podle mne existuje jediná možnost, jak přizpůsobit mrakodrap VPÚ potřebám 21. století. A ta spočívá v citlivé rekonstrukci budovy a její transformaci v efektivní green house zítřka,“popsal svou představu Jakub Potůček.
Podobně citlivá rekonstrukce má podle něj paralely v zahraničí. Jde o funkcionalistický Lázeňský dům Machnáč ve slovenských Trenčianských Teplicích, na jehož vzniku pracoval pražský architekt Jaroslav Krejcar. A vzorová je i obnova mrakodrapu Energie AG v Linci.
Radost projektovali Josef Havlíček a Karel Honzík. Budova představovala ve své době naprostý unikát. Architekti jej vybavili sofistikovanými technologiemi jako klimatizačním systémem Carrier. „Ten řídil spolu s osvětlením automatický, programovatelný systém IBM, který z něho de facto učinil první „chytrou“budovu v Československu,“uvádějí historici. Unikum představoval i keramický plášť, použitý v Československu poprvé u civilní stavby.