Nouzový stav trvá. Restrikce platí

Hejtmani požádali vládu o prodloužení. Opatření proti šíření covidu pokračují

Nouzový stav platí dál. Po neúspěšném pokusu prosadit jeho prodloužení ve Sněmovně posvětili jeho pokračování premiérovi Andreji Babišovi (ANO) hejtmani. Vládu požádali o prodloužení nouzového stavu o dalších 14 dní a dali jí tak čas najít řešení.

Žádné velké změny v protiepidemických opatřeních však neprosadili. To kraje byly totiž při vyjednávání v koutě. Kdyby o nouzový stav požádala jen část z nich, třeba ty vedené ANO, restrikce by tam platily dál. Jenže v těch ostatních by od půlnoci na pondělí některé skončily.

Lidé by se začali přesouvat za službami a na nákupy nebo třeba do akvaparků. A to je pro kraje příliš velké riziko. Hejtmanům – včetně těch z opozičních stran, které v pátek nouzový stav odmítly – tak nezbylo než vládě vyjít vstříc a požádat o nouzový stav společně.

„Babiš dával najevo, že chce dohodu, ale byl připraven, že jej požádají jen jeho hejtmani, jim nouzový stav vyhlásí a ‚pitomci‘ z ODS a STAN, kteří jej nepožádali, ať si to řeší, jak chtějí. A teď si vezměte, že jste hejtman, nepožádáte, což bude politicky hezké, ale nemáte žádné nástroje, jak to řešit. Začnou sem jezdit lidé z jiných krajů nakupovat, za sportem, odpočinkem a vy nebudete mít, jak to zakázat, čísla začnou růst a za měsíc máte z klidného kraje masakr,“vylíčil MF DNES jeden z hejtmanů pozici ve vyjednávání.

„Důsledkem by byla turistika za nákupy a službami, stejně jako za sporty v areálech. Různé režimy v různých lokalitách by celou situaci dále znepřehledňovaly,“říká středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). „Je to v daný okamžik jediná cesta, jak zvládnout krizový stav v naší zemi,“řekl včera moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák z vládního hnutí ANO.

Obchody a služby zatím ne

Neotevírají se tak ani maloobchody, služby, skiareály ani sportoviště. Zákaz vycházení po 21. hodině platí dál.

Dojde pouze k návratu k obvyklým úředním hodinám na úřadech, které byly dosud omezené, a lidé proto stáli ve frontách. Knihovny mohou mít nově otevřená výdejová okénka.

Vládě hejtmani také odsouhlasili postupný návrat žáků a studentů do škol od 1. března – nejprve deváťáci a maturanti, následně další ročníky. Je teď na vládě, aby zajistila testování na covid.

Zda se povolí prodej i v maloobchodě, vyhodnotí vláda za devět dní – podle toho, jak se bude šířit mutace koronaviru.

Vláda podle Babiše nebude „dělat handly“, když to epidemická situace nedovoluje. O možnostech a pravidlech pro změny, které by se mohly odehrát například v maloobchodu, má vláda jednat s opozicí zítra.

Čtrnáct dnů, které Babiš získal, chce využít například na projednání pandemického zákona, který umožňuje vládě kroky a opatření i bez vyhlášení nouzového stavu. Podobný zákon platí i v sousedním Rakousku a Německu. Pokud by ho parlament schválil, nemusela by vláda už žádat o další prodloužení nouzového stavu.

Premiér však mluví o tom, že za 14 dnů nouzového stavu jej bude nutné prodloužit a bude se o tom snažit přesvědčit Sněmovnu. „Budeme znovu vyjednávat, za 14 dnů si to zopakujeme, uvidíme, jak se k tomu postaví opozice, jestli budou tentokrát vyjednávat v zájmu občanů a jejich zdraví,“řekl Babiš.

Protiústavní, říká šéf Senátu

Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) jedná vláda v rozporu s ústavou. „Zruší-li Poslanecká sněmovna nouzový stav anebo nerozhodne o jeho prodloužení, nesmí vláda bezprostředně rozhodnout o vyhlášení obdobného stavu dalšího,“ uvedl Vystrčil v dopise adresovaném předsedovi a místopředsedům vlády.

Na protiústavnosti vládního kroku podle něj nic nemění ani krizový zákon, který opravňuje hejtmany požádat kabinet o vyhlášení nouzového stavu. Žádost hejtmanů rozhodnutí Poslanecké sněmovny podle něj „nepřebije“.

Opětovné vyhlášení nouzového stavu vládou může zrušit Sněmovna. Obě komory ho také můžou napadnout u Ústavního soudu.

Podle místopředsedkyně vlády a ministryně financí Aleny Schillerové je postup vlády v pořádku. „Jsme přesvědčeni, že postupujeme v souladu s ústavou. Nastala nová skutková situace, o nouzový stav požádali hejtmani,“vysvětluje Schillerová. Připomněla, že kvůli pandemii vláda poprvé vyhlásila nouzový stav už na jaře, a ani když tak udělala na podzim podruhé, nikdo neprotestoval.

Podporu ale našel Vystrčil u některých ústavních právníků. Třeba právník Jan Wintr říká, že ústavní zákon o bezpečnosti jasně stanoví, že vláda může vyhlásit nouzový stav maximálně na třicet dnů a že jej lze prodloužit pouze po souhlasu poslanců.

Sněmovna ve čtvrtek souhlas s dalším prodloužením odepřela a nouzový stav by tak skončil 14. února. „Kdyby šlo ustanovení zákona vykládat tak, že vláda pokrčí rameny a vyhlásí nouzový stav nový, činí to tuto právní úpravu nepoužitelnou,“podotkl Wintr.

Co znamená nouzový stav?

Během nouzového stavu má vláda možnost poslat do nemocnic mediky, nakupovat vybavení a zdravotnický materiál bez výběrového řízení a povolat armádu, kam potřebuje.

Může také omezit některé činnosti, například noční vycházení, otevírací dobu obchodů nebo zakázat shromažďování.