Překonají Vídeňské svobodné listy Hospodáře z Texasu?
Před 25 lety tvrdila šéfredaktorka kanadských krajanských novin, že prý je jejich poslední redaktorkou, protože krajanské noviny brzy zaniknou. Jistě ne ve Vídni, kde čtrnáctideník Vídeňské svobodné listy (VSL) letos slaví 75 let od založení. Přestože kvůli pandemii důležitá část jejich obsahu a poslání – zprávy o činnosti vídeňských krajanských spolků – dočasně hibernuje, vycházejí a vycházet budou. A nejen díky subvenci rakouského státu, ale také díky obětavé práci současné redakce Hany Herdové.
Jako vydavatel Amerických listů (1990–2010, New York) se často vracím k bohaté historii krajanského tisku v USA. Vycházím z mimořádného díla Čechoameričana Tomáše Čapka Padesát let českého tisku v Americe, které vyšlo v roce 1911 v New Yorku. Čapek se narodil v roce 1861 v jihočeských Chrášťovicích, v 18 letech emigroval do USA, kde vynikl jako novinář, právník a bankéř, pro nás především jako autor spisů o krajanském životě v USA. Jeho kniha o českém tisku v Americe pokrývá dobu od vydání prvních českých novin (Slowan Amerikánský, František Kořízek, 1. ledna 1860 v Racine, Wisconsin) do začátku roku 1911.
Čapek uvádí stovky vydavatelů, novinářů a tiskařů v Americe vydávajících tehdy moře tiskovin, nejen deníků, těch kolem roku 1910 vycházelo v Chicagu v českém jazyce osm, ale i týdeníků, měsíčníků, čtvrtletníků. Některé vyšly v jednom čísle, jiné se držely déle. Rekordmanem je zatím Hospodář, jehož prvním vydavatelem byl v roce 1890 Jan Rosický ve městě Omaha v Nebrasce. Hospodář mnohokrát změnil adresu a vydavatele, posledním byl v městě West v Texasu Jan Vaculík. Redukovaný na měsíčník nakonec v roce 2012 podlehl ztrátě čtenářů a technologickým tlakům moderní doby. Takže 122 let je rekordní délka života české krajanské publikace. Kdo ji překoná?
Podobně jako v USA, i v Rakousku je historie českého tisku bohatá. Prvním pokusem byly v roce 1761 C.k. privilegované české vídeňské poštovní noviny, jejichž vydavatelem byl tiskař Leopold Kalivoda, které ale po 20 číslech zanikly. Dalším seriózním pokusem byly až v roce 1813 C.k. povolené Vídeňské noviny. Ještě v 19. století následovaly desítky titulů i jepičího života jako Vídeňský deník, Vídeňský věstník, Přítel lidu, Zvěsti slovanské, Vídeňský Slovan, Lev, Ohlas Dunaje, Rarášek, Stráž na Dunaji či Orel. Dále různé odborové tisky jako Kamenodělník, Pekař a cukrář, Tesař, Krejčovské listy. Také Útěcha, Ráj Gethsemane. Důležité byly Dělnické listy, Vídeňský denník či Věstník.
Reálnou naději překonat Hospodáře mají Vídeňské svobodné listy, které začaly vycházet 26. ledna 1946. Prvním vydavatelem byl sociálnědemokratický zemský poslanec Josef Jírava (1892–1972). Jejich dnešním majitelem, vydavatelem a nakladatelem je Menšinová rada české a slovenské větve v Rakousku, které předsedá Pavel Rodt. Nejdéle sloužícím šéfredaktorem – 1954 až 1987 – byl sociálnědemokratický politik, novinář Josef Jonáš (1920 v Brně, 2002 ve Vídni).
Dnes vycházejí kromě Listů ještě dvě českovídeňská periodika – měsíčník Školského spolku Komenský s názvem Česká a slovenská Vídeň dnes a dále časopis Kulturní klub Čechů a Slováků ve Vídni. Vídeňské svobodné listy překonaly mnohé finanční potíže a k letošnímu jubileu se propracovaly často se zaťatými zuby: v době studené války jim byly zlou konkurencí prokomunisticky orientované Vídeňské menšinové listy. Ale po zavedení webové stránky jsou na dobré cestě dohonit a předhonit i texaského Hospodáře. Držím jim palce.