Neurolog: Jak léčit migrénu
Mírný úbytek pacientů kvůli covidu jsme viděli jen na jaře. Každý den s migrénou je totiž pro pacienta špatný, říká neurolog Pavel Řehulka.
Stres, velké pracovní vypětí či ostré světlo. Následuje ostrá tepavá bolest i zvracení. Prostě migréna. Mnoho lidí ji podceňuje, jenže tato choroba může člověka trápit víc než přeražený prst. A trpí jí okolo dvanácti procent lidí. „Bolest hlavy jsme zažili všichni a někteří si myslí, že taková je i migréna. Ale ta má mnohem horší projevy. Když si někdo zlomí ruku a má ji v sádře, všichni to respektují. U migrény to tak není, protože člověk je mezi záchvaty zdravý,“upozorňuje neurolog Pavel Řehulka, který se v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny zabývá léčbou bolestí hlavy.
Kolik různých typů bolestí hlavy vlastně rozlišujete?
Existuje přes dvě stě různých typů bolestí hlavy. Z hlediska vysokého výskytu v populaci a dopadu na společnost mají podstatný význam tři z nich. Migréna, tenzní typ bolesti hlavy a bolest hlavy vyvolaná nadužíváním léčiv. Tenzní typ bolesti hlavy je nejčastější, avšak více handicapující je migréna. Její těžké formy jsou navíc obvykle sdruženy s třetím typem, tedy bolestí hlavy z nadužívání léčiv, která má z těch tří nejvyšší finanční náklady na léčbu pacienta.
Každého přece občas po náročném dni v práci bolí hlava?
Ano, nejčastěji zažíváme takzvaný tenzní typ bolesti hlavy, se kterým se za život setká více než šedesát procent lidí. V tomto případě jde o krátkodobou, tupou a svíravou bolest, která nás nenutí navštívit lékaře. Nastává nejčastěji navečer, třeba po vyčerpávajícím dni.
Lze odlišit „normální“bolest hlavy od migrény?
Migréna je dlouhodobé onemocnění, které se projevuje opakovanými záchvaty bolestí hlavy s velmi nepříjemnými doprovodnými příznaky. Bolest hlavy je nejčastěji jednostranná, tepavá, střední až vysoké intenzity a trvá 4 až 72 hodin. Obvykle je doprovázena nevolností, zvracením, světloplachostí a přecitlivělostí na zvuky. Typicky je zhoršována jakoukoli fyzickou aktivitou, třeba jen chůzí či předkloněním hlavy.
Migrénou trpí okolo dvanácti procent populace. Koho trápí víc – muže, nebo ženy?
Ženy postihuje zhruba třikrát častěji než muže. Závisí to však nejen na pohlaví, ale i na věku. Ve věkové skupině do 10 let je lehce vyšší výskyt u chlapců než u dívek, ve věku 20 až 50 let dosahuje rozšíření u žen oproti mužům dvoj- až trojnásobku. Po padesátce zřetelně klesá u obou pohlaví, ale u některých pacientů přetrvává i pak. K nejvyššímu výskytu záchvatů migrény dochází v období ekonomicky produktivního věku, což s sebou nese významné negativní dopady na život pacienta a jeho rodiny.
Řadu lidí tedy migréna dokáže „vyřadit z provozu“. Co ji způsobuje?
V rozvoji onemocnění hrají roli genetické a hormonální faktory. Mohou se na něm však výrazně spolupodílet i vlivy zevního prostředí. Třeba vazba záchvatu migrény na předchozí konzumaci některé potraviny. Určitá úprava jídelníčku tak může riziko rozvoje záchvatu u konkrétního pacienta snížit. Jiným spouštěčům záchvatů je však obtížné se vyhnout. Může jimi být stres, emoční nebo fyzické vypětí, cestování, odchylky od pravidelného spánkového či stravovacího režimu, vystavení silným podnětům jako ostrému světlu, výrazným pachům, hormonální vlivy a změny atmosférického tlaku nebo počasí.
S jakými nejhoršími projevy migrény jste se u pacientů setkal?
Nejhorší je zátěž z už zmíněných příznaků. Kvůli nim se pacient stahuje do ústraní. Pokud mu to okolnosti dovolí, obvykle se snaží najít místo, kde je ticho, tma a klid. Tím je částečně nebo úplně vyřazený z rodinného i pracovního života. Když záchvat trvá tři dny, tak po tu dobu není schopen normálně fungovat, má sníženou výkonnost, a to i při zvýšeném úsilí. Kvůli migréně pacienti musí rušit své plány a někdy už dopředu radši ani nic neplánují.
Někteří lidé pacienty trpící migrénou vnímají jako simulanty, kteří se na bolest hlavy vymlouvají.
Mnoho pacientů zažilo zklamání, když se někomu svěřili a nebyli pochopeni. I proto nemají potřebu neustále chodit se svou kůží na trh. Jsou mnohdy vnímáni jako nespolehliví, jako ti, kteří často absentují v práci nebo kteří si na poslední chvíli vybírají dovolenou bez jasného důvodu. Pokud pacient nechce se všemi řešit zdravotní stav, musí diagnózu do jisté míry skrývat, a někdy dokonce takříkajíc žít dvojí život.
Migréna je často podceňovaná a zesměšňovaná nemoc. Proč?
Bolest hlavy jsme zažili všichni a někteří si myslí, že taková je i migréna. Ale ta má mnohem horší projevy. Když si někdo zlomí ruku a má ji v sádře, všichni to respektují. U migrény to tak není, protože člověk je mezi záchvaty zdravý. K jejímu podceňování v minulosti výrazně přispěly genderové stereotypy; každá pátá žena totiž trpí na migrénu. Vždy mě upoutá, když se odkaz na bolesti hlavy objeví v nějakém kulturním díle v české literatuře – namátkou v knize Bylo nás pět nebo v libretu k Příhodám lišky Bystroušky. Bolest hlavy asi vždy zůstane součástí každodenního života.
Pomoct lidem s migrénou má web migrenabrno.cz, který jste spustili v lednu.
Ano, jeho cílem je oslovit pacienty, ale také přinést informace o nové léčbě a praktické rady, kdy a na koho se obrátit. Je potřeba, aby se pacienti trpící migrénou sami o léčbu aktivně zajímali a objednali se do centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Osobně si na webu cením zveřejněných rozhovorů s našimi pacienty, kteří se svěřili s tím, co jim migréna v životě způsobuje.
Všiml jste si u lidí s migrénou nějakého společného rysu?
Je to jen můj dojem, ale pacienti s migrénou jsou obvykle velmi disciplinovaní a precizní. Kladou na sebe vysoké nároky a svůj vytyčený cíl chtějí splnit za každou cenu. Nebývají to ti, kteří by si na své onemocnění stěžovali, jsou to bojovníci, snaží se při migréně přemáhat a fungovat na sto procent, i když jejich výkonnost při záchvatu není tak vysoká. To může přispívat i ke zkreslenému pohledu na závažnost onemocnění.
Kdy je čas vyhledat odborníka?
U pacientů s nízkou frekvencí záchvatových dnů může být dostačující léčba doporučená praktickým lékařem či sledujícím neurologem. Pro pacienty, kteří trpí bolestí hlavy dejme tomu více než sedm dnů v měsíci, je vhodné objednat se k vyšetření do centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Těch je v Česku certifikováno 31.
Jak se migréna léčí?
Léčba závisí na počtu migrenózních dnů za měsíc, intenzitě bolesti hlavy a zátěži z doprovodných příznaků. U pacientů, kteří trpí migrénou často, je obvykle nutné použít oba z následujících léčebných postupů – akutní léčbu k potlačení bolesti při záchvatu migrény, kdy pacient používá volně prodejné léky nebo ty předepsané lékařem. (Je třeba je užít co nejdříve, nejlépe už v úvodu bolesti hlavy). Druhý léčebný postup je preventivní neboli profylaktická léčba, při níž jde o každodenní pravidelné a dlouhodobé užívání léčiva po dobu tří až šesti měsíců s cílem snížit počet migrenózních dnů.
Od loňského roku hradí české zdravotní pojišťovny i průlomovou biologickou léčbu migrény.
Ano, pacientům s migrénou můžeme nabídnout moderní typ profylaktické léčby migrény pomocí monoklonálních protilátek. To jsou bílkoviny zamířené proti specifickému antigenu, v tomto případě proti peptidu nebo receptoru, které hrají klíčovou roli v rozvoji záchvatu migrény. Aby byla léčba účinná, je třeba protilátku aplikovat jednou měsíčně. Způsob je podobný jako u inzulinového pera, a tak si je pacient po zaučení schopen lék dát sám. Tento typ léčby je cílený, účinný a přitom bezpečný z pohledu velmi nízkého výskytu nežádoucích účinků.
Znamená to, že se lidé migrény úplně zbaví?
Tak jednoduché to není. Biologická léčba má ambiciózní cíl, a to snížit počet dnů s migrénou na polovinu. Padesátiprocentní zlepšení stavu pacienta je v neurologii opravdu dobrý výsledek. Málokteré onemocnění v našem oboru můžeme zlepšit o tak velkou část.
Neobáváte se toho, že lidé trpící bolestmi hlavy teď kvůli obavám z koronaviru do ordinací nepůjdou?
Nemyslím si. Naše ordinace fungují v běžném provozu a přicházejí i noví pacienti. Úbytek jsme mírně zaznamenali jen během první vlny na jaře. Každý den s migrénou je pro pacienta špatný, proto sami vyhledávají lékaře.