Vardy mi vymyslel přezdívku
Jediný Čech, jenž poznal Leicester zevnitř. Vypráví pro MF DNES
Je mu dvacet, patří Spartě, teď kope na Žižkově. V české lize zatím odehrál titěrných 8 minut, zato o Leicesteru může vyprávět hodiny. Klub, který večer nastoupí proti Slavii v Evropské lize, poznal Lukáš Hušek dokonale.
V akademii strávil skoro čtyři roky, vyzkoušel si trénink pod koučem Rodgersem, bránil slavného kanonýra Vardyho. „Skvělá zkušenost a velká škola,“vzpomíná.
Přišel jste v létě 2016, rok po senzačním titulu.
V klubu vládla neskutečně pozitivní atmosféra. Uvědomili si, že mají šanci založit něco velkého, vystoupit z pozadí a připojit se mezi elitu k City, United, Chelsea nebo Liverpoolu. Začala nová éra.
Jak často jste potkával Vardyho a spol.?
Skoro denně! První tým, třiadvacítka i osmnáctka, které jsem byl od začátku součástí, mají de facto stejný program. Sejdou se v tréninkovém centru kolem osmé, sdílejí jídelnu, posilovnu. Už v šestnácti se cítíte jako profesionál a každý v klubu k vám tak přistupuje.
Včetně hvězd z Premier League?
Nejmilejší překvapení bylo, že nikdo z nich nechodil s nosem nahoru. Kluci si hned všimli velikosti mých kopaček, mám dvanáctky UK, lodě. Brankář Schmeichel nechápal, jak s tím můžu hrát fotbal.
Měříte přes dva metry, člověk si vás snadno zapamatuje.
Jamie Vardy mi s trenérem juniorky začali říkat Lurch podle postavy z Addamsovy rodiny. Takovej vysokej, ošklivej...
Jaký je Vardy mimo hřiště?
Úplnej blázen. Samý vtípek, ke všemu má připomínku. Neustále si píská a jeho specialitou je strašení. Počká si na někoho v chodbě a zezadu vybafne. Klidně i na paní z prádelny.
Vážně je závislý na Red Bullech?
To sedí. K tomu double espresso a omeleta před zápasem, to je jeho rituál. Dřív jel hodně na žvýkacím tabáku a zapíjel ho právě Red Bullem. Myslím, že 95 lidí ze 100 by tak fungovat nemohlo, ale on to dává a ještě předvádí takové výkony.
Zažil jste ho i při tréninku?
Za trenéra Rodgerse jsem s áčkem párkrát byl. S klukama z třiadvacítky jsme doplňovali tým, když potřebovali nacvičit například standardní situace. A Jamie byl při tréninku vždycky plně koncentrovaný. Nezažil jsem, že by si chtěl ulevit.
V současném áčku máte i bývalého parťáka z mládeže: Luke Thomas, ročník 2001, obránce. Na podzim dal v Evropské lize gól.
Proti Braze, hned jsem mu psal a gratuloval. V osmnáctce mi hrál levého beka, šikovnej. S Hamzou Choudhurym a Harvey Barnesem jsem zase zažil pár zápasů za tým do třiadvaceti let.
Zrovna Barnes už je pevnou součástí sestavy, druhý nejlepší střelec po Vardym.
Neřekl bych do něj, že půjde tak raketově nahoru.
Proč to v Leicesteru nevyšlo vám?
V osmnáctce jsem hrál, dělal zástupce kapitána, ale skok do juniorky pro mě byl příliš velký. Dostali se přede mě tři starší kluci a trenéři naznačili, že prostoru pro mě už tolik nezbude. Tak jsem před rokem v zimě přestoupil do Sparty.
Je současný Leicester srovnatelný s tím mistrovským?
Neřekl bych, aktuální kádr bude mít drasticky nižší věkový průměr. Navíc i styl hry je odlišný. V mistrovské sezoně se spoléhalo hlavně na protiútoky, na Vardyho s Mahrízem. Pod trenérem Rodgersem je víc kombinace a práce krajních beků. Leicester hraje hodně efektivní fotbal, má poctivé mužstvo, atletické a technicky vybavené.
Má to nejlepší před sebou?
Pokud udrží základní osu, Vardy zůstane zdravý a doplní se některé posty, může být.
Z takového scénáře by měl radost thajský majitel Srivadtanaprapcha, jenž zemřel v říjnu 2018 při pádu helikoptéry u stadionu. Jak tragédie otřásla klubem?
Na první dva týdny, možná měsíc, dost zásadně. Byla to doba smutku, nejistoty. Zamávalo to s celým městem. Vičaj nepodporoval pouze klub, spoustu peněz daroval i nemocnicím, na charitu.
Potkal jste se s ním?
Poprvé při předávání stipendií, já totiž v Anglii studoval střední školu. Zhruba jednou za měsíc pak létal do tréninkového centra. Velký dík teď patří jeho rodině, klub převzal syn, nedávno otevřeli nové tréninkové zázemí, plánují rozšířit stadion. Chtějí Leicester posouvat výš.
Soustředí se na Evropskou ligu, nebo spíš na Premier League, v níž jsou třetí?
Leicester nepatří ke klubům, které by uráželo, že hrají v uvozovkách jen Evropskou ligu. Prioritou bude dojít co nejdál, třeba i vyhrát.
Tudíž Slavii nepodcení?
Ne. Leicester dobře ví, jak se Slavia prezentovala v dvojzápase s Chelsea před dvěma lety. Budou nachystaní.