Kapli střežilo tajné bratrstvo krále Václava
NOVÉ MĚSTO Zlatem o hmotnosti 16 hřiven, rovnajícím se váze novorozence, nadšený otec Karel IV. poctil na sklonku února před 660 lety příchod vytouženého následníka, dědice českého i říšského trůnu prince Václava. Potomek otcova věhlasu sice nedosáhl, v metropoli s ním je však mimo jiné spjata řada znamenitých staveb, mnohé jsou takřka zapomenuty.
Opilec, Líný Vašek, tyran, jenž vlastnil psa, který zadávil každého, na koho král ukázal, přítel kata – Karel IV. by se zřejmě nestačil divit, jakými přízvisky dobová politická propaganda poctila na sklonku 14. a počátku 15. století jeho nástupce. Václav IV. podle historiků nebyl jednoduchou osobností, o jeho vzdělání, uměnímilovnosti a spiritualitě však nelze pochybovat. Svědčí o tom třeba jeho vztah k tajnému bratrstvu Obruče s kladivem, jedné z nerozluštěných záhad českých dějin. Společenstvo ctihodných mužů, složené z prelátů, rytířů i měšťanů, možná v něčem podobné mladší tradici zednářských lóží, souvisí s jednou z kultovních pražských sakrálních staveb a skvostem gotiky – kaplí Božího těla na Dobytčím trhu (Karlově náměstí).
„Bratrstvo snad též střežilo a spravovalo poklad Karla IV. na financování stavby a udržovalo kontinuitu jeho spirituálního plánu – zbudovat kapli jako metaforu Jeruzalémského
chrámu,“uvedl historik Petr Staněk.
Velký císař Karel IV. Nové Město pražské zakládal inspirován odkazem Říma či věčného Jeruzaléma. Jeho syn stavbou kaple Božího těla, jejíž zakládací listina nese datum 1. dubna 1382, otcův odkaz dál rozvíjel. Dobytčí trh ožil vždy o svátku Kopí a Hřebu Páně, který se zde konal každoročně od roku 1354 vždy v pátek po druhé neděli velikonoční. Za účasti desítek tisíc osob byl na Ostatkové věži k vidění poklad nejcennějších relikvií.
„Mohlo jít o centrální stavbu s věncem kaplí po jejím obvodu, připomínajícím tvarem hvězdu. Akceptována zůstává však nadále i varianta, že kaple vznikla na půdorysu rovnoramenného kříže s bočními kaplemi, délkou lodi 29 metrů a polygonálně zakončenými závěry,“popsal stavbu Jaroslav Podliska, archeolog a vedoucí pražského územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).
Václavovo útočiště
Kaple, jíž v Čechách nebylo rovno, se nacházela přibližně ve středu Karlova náměstí, na spojnici ulic Ječné a Resslovy. Navzdory svému významu nepřežila josefínské reformy 80. let 18. století. Před časem její podobu přiblížil zjišťovací archeologický výzkum.
Lepší osud neměla ani další stavba Václava IV. u Dobytčího trhu. „Jednalo se o zaniklý městský hrad na Zderaze u Resslovy ulice, na dnes již též neexistující Břežské skále, vystavěný pro jeho potřebu jako druhé reprezentační sídlo v pražských městech. To je podle mého názoru další místo, jež lze spojit s duchovními aktivitami na Dobytčím trhu,“popsal rezidenci Jaroslav Podliska.
„Václavovi patřilo na Starém Městě ještě několik domů či dvorů, ale o jejich podobě a účelu mnoho nevíme,“vysvětlil historik František Záruba. Z poslední z Václavových staveb, Nového Hrádku u Kunratic zbyly jen trosky.