Zákaz maloobchodu byl nezákonný, řekl soud
Ústavní soud: Zakázat prodej a služby bez odůvodnění je protiústavní libovůle
BRNO Zákaz provozu obchodů a služeb bez řádného odůvodnění byl nezákonný, rozhodl na základě stížnosti skupiny senátorů včera Ústavní soud. Proč se nesmí prodávat v kamenných obchodech boty či knihy, ale zbraně a květiny ano? Množství výjimek ze zákazu bez vysvětlení nese podle soudu znaky „nepřípustné libovůle“.
I protiepidemická opatření v krizové době musí vláda jasně zdůvodnit. „Každé opatření je politické rozhodnutí a odpovědnost nese vláda a musí to vysvětlit,“řekl včera soudce Vojtěch Šimíček.
Neznamená to ale, že obchody mohou otevřít. „Ústavní soud dal cestu, jak to dělat do budoucna,“vysvětloval Šimíček s tím, že verdikt se nedotkne ani stávajících opatření v novém nouzovém stavu.
Jenže podle advokátů – autorů stížnosti – teď bude problém třeba vymáhání pokut za porušování opatření.
Vláda podle Ústavního soudu vydala dlouhý seznam výjimek, aniž by vysvětlila, proč třeba zrovna květinářství nebo železářství zavírat nemusí.
„Stanovila velké množství výjimek, připomínající až ,telefonní seznam‘, celkem 36. Z žádného relevantního zdroje není patrné, na základě čeho vláda dospěla právě k tomuto řešení,“kritizoval soud.
Jen memento
Nezpochybnil cíl vlády zmírnit epidemii covidu a zabránit kolapsu zdravotnického systému, do práv jedince podle něj ale může stát zasahovat jen v odůvodněných případech. A vládním opatřením chybějí důvodové zprávy, které jsou nutnou součástí jiných předpisů.
„Ústavní soud chápe, že je doba divoká, ale třeba Rakousko důvodové zprávy má,“řekl soudce Šimíček. Na rozdíl od kritické situace loni v březnu podle něj navíc vláda na podzim měla dost času, aby důvodové zprávy vypracovala.
Verdikt Ústavního soudu přesto nemá zpětný účinek a neznamená, že se otevřou obchody a obnoví služby.
Rozhodnutí se totiž týká opatření, která platila od 28. ledna do konce nouzového stavu, jenž od 14. února nahradil nouzový stav nový. A s tím také nová, i když takřka stejná opatření.
Rozhodnutí o zrušení předpisu je vykonatelné až vyhlášením ve Sbírce zákonů a to může ještě zhruba týden trvat. „Soud si byl už při svém rozhodování vědom, že zrušení se neprojeví v tom, že by se otevřel maloobchod. Primárně šlo o výklad ústavních limitů vydávaných do budoucna. Je to tedy vzkaz do budoucna. Nikoliv zpětně,“zdůraznil Šimíček.
Nahradit způsobené škody?
I tak si někteří kritici uzavření maloobchodu dělají naděje, že se dočkají kompenzací a prodejny v brzkých dnech otevřou.
„Vláda svým protiústavním postupem zásadně poškodila desítky tisíc malých obchodů. A měla by to co nejrychleji napravit, omluvit se a nahradit způsobené škody,“řekl šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Jinak podle něj přijdou desítky tisíc žalob na stát.
„Současné opatření ohledně maloobchodu a služeb je téměř totožné jako opatření, které bylo zrušeno. Ústavní soud mezi řádky říká, že protiústavní je i aktuální opatření,“vykládá verdikt Jindřich Lechovský, jeden z advokátů skupiny senátorů, kteří stížnost vypracovávali.
Podle Lechovského bude mít stát nyní problém vymáhat u obchodů pokuty za porušování opatření. „Vymahatelnost je blížící se nule,“tvrdí právník. Spolu s kolegy se zabývá také šancí na odškodnění podnikatelů. „Postup bude spíš individuální,“řekl včera.
Vláda si nyní podle svého vyjádření musí rozmyslet, jak současná opatření upravit. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) to nyní analyzují týmy z jednotlivých ministerstev a Úřadu vlády.
Senát: Změníme zákon
Senátoři teď chtějí podle ústavního verdiktu upravit i návrh nového pandemického zákona.
„Není možné, aby v pandemickém zákoně mohl být úplně stejný postup jako nyní,“říká pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Zákon by podle senátorů měl také stanovit kompenzace pro podnikatele.
Mezi senátory panuje shoda, aby se za určitých hygienických podmínek maloobchod zprovoznil co nejdříve.
Šlo o výklad ústavních limitů. Je to vzkaz do budoucna, nikoliv zpětně.