Zbytečně drahá energie

Česko přehlíží úspory energie, evropský cíl minulo o pětinu. Platíme, za co nemusíme.

Platí to už dlouho. Nejlevnější je energie, která se nevyrobí. Jenže v Česku to skoro nikdo nechce slyšet. Přestože byl minulý rok v oblasti energetických úspor rekordní, podle předběžných výpočtů minulo Česko evropské cíle do roku 2020 pro nové úspory zhruba o pětinu. Není z evropských zemí jediné, přesto hrozí od Unie sankce.

Ale nejde jen o cíle. Důležitější je, že lidé i firmy často zbytečně plýtvají a nehledají, kde ušetřit. Za energie platí víc, než by bylo nutné. Podle lidí z oboru stát tuto oblast spíše podceňuje. Veřejnému prostoru vládnou diskuse o potřebě výstavby zdrojů, ať jde o nový jaderný reaktor v Dukovanech nebo fotovoltaické panely.

Byť energetická náročnost v průmyslu zvolna klesá, drží se Česko stále vysoko nad evropským průměrem. Energetické úspory přitom mohou usnadnit Česku postup dekarbonizace. „Čím více energetických úspor budeme realizovat, tím dříve můžeme odejít od uhlí,“říká šéf energetické skupiny Amper Jan Palaščák.

Proč Česko zaspalo? „Pozdě se nastavily operační programy, a proto jsme i úspory začali generovat později. Brzdí nás i nízká míra podpory pro velké podniky, kde je značný nákladově efektivní potenciál úspor energie. Stát také zatím dostatečně nevyužil příležitosti energetických úspor na svém majetku,“shrnuje manažer pro energetiku ze Svazu průmyslu a dopravy Jan Harnych.

„Zásadním bodem byla i vyšší investiční náročnost na uspořený gigajoule. Zjednodušeně řečeno, ‚levné úspory‘ byly již vyčerpány a nyní jsou realizována úsporná opatření s téměř dvakrát vyšší finanční náročností, tudíž příspěvek v plnění energetických úspor za operační program Podnikání a inovace (OPPIK) musel být významně ponížen,“říká náměstek ministra průmyslu Marian Piecha.

Pandemie úsporám pomohla

Na Česko se přitom hrnou ještě přísnější požadavky. Evropa nyní požaduje energetické úspory do roku 2030 ve výši 32,5 procenta, tento cíl se však zřejmě ještě přitvrdí. Zároveň se počítá se závaznými ročními úsporami na národní úrovni.

„Cíl do roku 2030 můžeme ze 75 procent naplnit ‚tvrdými‘ investicemi do renovace budov vyvolanými ze státních programů. Proti současnému stavu bychom museli dva až třikrát přidat,“říká ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Celkové investice nyní dosahují celkem asi 35 miliard korun, z toho je 10 až 12 miliard korun na dotacích.

Pandemie přitom byznysu kolem energetických úspor pomohla. Lidé jsou více doma a přemýšlejí, co kde vylepšit. Ve vedení obcí a dalších institucí zase panuje nejistota, co bude dál. Škrty a pokles příjmů tlačí na snižování nákladů.

„Když obce investují do energetických úspor a sníží náklady na provoz svých budov, zbudou jim peníze, které mohou investovat jinam,“říká šéf ČEZ Esco Kamil Čermák.

Firma se zaměřuje na úspory pomocí EPC projektů, které umožňují splácet investici v budoucích platbách za dodávky energie. Má na tomto trhu podíl zhruba 60 procent.

Celkově byl pro EPC projekty loňský rok rekordní. Běžící projekty ušetřily zákazníkům za energie téměř 400 milionů korun, meziročně asi o 15 procent více. Loňské investice do nových projektů se přehouply přes půl miliardy korun. Předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb Miroslav Marada čeká, že finanční objem naroste postupně na miliardu.

Jenže EPC projekty tvoří jen malý zlomek energetických úspor, méně než jedno procento. Hodí se především pro veřejné instituce, města, kraje a jejich příspěvkové organizace. Modernizovat se mohou radnice nebo školy. EPC jsou velmi vhodné pro nemocnice, tedy velké energeticky náročně objekty.

Studie, kde uspořit

Největším novým loňským projektem byla investice 232 milionů korun do energetické modernizace devíti areálů kolejí a menz ČVUT Praha, kde opatření s delší dobou návratnosti byla realizována díky dotaci. Řada státních institucí je však zdrženlivá, brání jim rozpočtová pravidla. EPC projekty jsou brány jako nedovolené skryté zadlužování. V některých zemích se s tím ale dokázali vypořádat.

Podle Holuba je třeba plynule navázat nové programy podpory na ty současné, aby nevznikla mezera jako na začátku minulého období (2014 až 2020). „A také koncepčně podpořit projektovou přípravu, aby vznikal zásobník kvalitních projektů,“říká Holub.

Města a obce by měly ve větší míře využívat energetické manažery, kteří najdou vhodné projekty a pomůžou s jejich přípravou. Nyní ho mají jen někde, jinde takovou pozici nemají, protože nechtějí platit z rozpočtu dalšího člověka. Podle zkušeností si ale dokáže bez problémů „na sebe“vydělat. „Ideálně by měl na 20 tisíc obyvatel připadat jeden energetický manažer,“říká Holub.

A u domácností by podle něj měl stát finančně podpořit energeticko-optimalizační studie, které ukážou, kde uspořit, bez závazku budoucí investice. Studie za deset dvacet tisíc korun by mohla lidi nasměrovat, kdy by případně mohli ušetřit, do renovace by se ale mohli pustit až později. Dnes se podobné věci proplácejí zpětně, až ve chvíli, kdy investice proběhne.

Energetické úspory, to není jen zateplení. „Je to celý řetězec věcí. Je pochopitelně třeba snížit ztráty, třeba pomocí zateplení. Vytápění ukousne největší díl energie. Ale je také třeba řešit větrání, hledat vhodné technologie pro vytápění, je potřeba řešit letní přehřívání,“nastiňuje Holub.

Energetické úspory mohou usnadnit Česku postup dekarbonizace.