Policie chce pravomoc sestřelovat drony
V novele zákona je paragraf, který by policistům umožňoval v kritické situaci stroj zneškodnit.
PRAHA Kvůli rostoucímu počtu dronů se musí bezpečnostní složky učit, jak si poradit v situaci, kdy bezpilotní stroje ohrožují majetek nebo zdraví lidí. V současnosti umí policisté najít operátora dronu, chtějí ale pravomoc, aby mohli proti potenciálně nebezpečným dronům zasáhnout silou.
Zkoušku ostrého zákroku si tuzemská policie odbyla předloni na podzim, kdy se jí podařilo objevit operátory, kteří nelegálně létali s drony nad statisícovým shromážděním lidí, a donutila je s nimi přistát.
Nyní se v projednávané novele zákona o policii objevil paragraf, který by policistům v nebezpečných situacích umožňoval dron lidově řečeno sestřelit. „Modelovou situací pro použití této pravomoci je ochrana lidí před možným teroristickým útokem,“uvedla mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová. Půjde ale o výjimečné situace, zákrok navíc nesmí ohrozit přítomné osoby.
Případů, kdy drony ohrožují bezpečnost nebo zdraví lidí, přibývá jak v Česku, tak v cizině. V řadě z nich jde o situace, kdy je potřeba, aby bezpečnostní síly proti takovému jednání zasáhly. Právě tento problém má vyřešit nový návrh, který se v novele zákona o policii objevil po nedávném projednávání v poslaneckém bezpečnostním výboru.
Příkladem, kdy byl zásah bezpečnostních složek potřebný, může být i poměrně známý, sedm let starý incident, kdy během předvolebního mítinku v Drážďanech spadl dron nedaleko spolkové kancléřky Angely Merkelové.
Ani v tomto případě policie nezakročila proti samotnému bezpilotnímu letadélku, ale proti operátorovi, který se nacházel v davu přihlížejících. Jeho úmyslem naštěstí bylo pořízení exkluzivních fotografií a ne pokus o atentát.
Reakce policistů, kteří za mužem došli a donutili jej přistát, vyvolala vlnu otázek, zda by podobný přístup byl dostatečný i v případě zneužití dronu k páchání násilných činů.
Policie má systémy, které odchytávají komunikaci mezi dronem a pilotem a pomohou tak najít pilota. To je první krok. Druhým krokem je, aby policie měla možnost adekvátně reagovat,“uvedl ředitel Aliance pro bezpilotní průmysl Jakub Karas.
Ne všechny technické prostředky lze použít v každé situaci. Zejména v uvedených příkladech, kdy je nutné zneškodnit dron letící nad hlavami lidí, se bezpečných prostředků nabízí poskrovnu.
Samotná policie o využívaném nebo pořizovaném vybavení z pochopitelných důvodů veřejně mluvit nechce. Nabídka prostředků i různých technologií je ale obecně docela pestrá. Každá technologie má nicméně své limity nebo rizika plynoucí z nevhodného použití. V každém případě je nutné brát zřetel na to, že poškozené nebo narušené bezpilotní zařízení půjde s velkou pravděpodobností k zemi, kde může někoho zranit.
A to hrozí v případě použití nejjednodušších technik, jako je střelba brokovnicí, případně se speciálním střelivem obsahujícím místo klasických broků síť, přes rušičky GPS signálu až po různé lasery, které mají za úkol zaměřený dron přehřát, a tím jej vyřadit z provozu. „Všechno toto ohrožuje lidi kolem, na spoustě míst se nedá rušit GPS signál, protože na něm závisí celá řada zařízení,“uvedl Martin Saska z Elektrotechnické fakulty ČVUT, který se ochranou před drony detailně zabývá. Například rušení GPS signálu by mohlo být potenciálně velice nebezpečné v blízké budoucnosti, kdy budou rozšířena autonomní vozidla. Už dnes ale takovýto krok může ohrožovat bezpečnost pilotovaných strojů. Rušení komunikace funguje u klasických komerčních dronů, u kterých je známá frekvence, na níž spojení probíhá, dodal Saska, který se podílí na vývoji dronu pro lov jiných bezpilotních zařízení.
Antidron schopný odchytávat pilotované stroje při letu do sítě představuje poměrně velký kus vybavení, a je proto určený především pro ostrahu objektů. O uplatnění vyvíjeného prototypu antidronu se tak jedná s Vězeňskou službou, zájem podle Sasky je ale i z ciziny, zejména ze zemí Blízkého východu.
Policie má systémy, které odchytávají komunikaci mezi dronem a pilotem.