Úplatní lékaři léčí, komora to neřeší
Lékaři se z korupce vyplatili. Trestat je nebude ani komora.
PRAHA Byl to jeden z největších případů lékařské korupce v Česku, ale pro většinu aktérů skončil „lacino“. Lékaři se vyplatili a léčí dál. Veřejnost jejich jména nezná.
MF DNES se případu, v němž bylo celkem obviněno z korupce sto padesát lékařů za to, že předepisovali léky spřízněných firem, věnovala již ve dvou předchozích textech.
Na lavici obžalovaných skončil jen zlomek (patnáct) z celkového počtu sto padesáti stíhaných.
Zbytek se „vyplatil“. Doktoři se ke korupci přiznali a složili jedenapůl násobek přijatého úplatku na účet obětí trestných činů. Státní zástupce pak jejich stíhání podmínečně zastavil.
Případ tím pro ně skončil a vlastně skončil úplně. Zabývat se jím totiž nebude ani Česká lékařská komora. „Respektujeme rozhodnutí soudů. Vzhledem k tomu, že jsme nedostali na zmíněné případy stížnost, tak se už situací nebudeme zabývat. Uznáváme úzus, že by lékař neměl být za stejnou věc trestán u dvou institucí,“řekl MF DNES mluvčí komory Michal Sojka.
Komora, stejně jako veřejnost, nezná jména úplatných lékařů, kteří se vyplatili. Známá jsou jména odsouzených. Komora přitom může doktora, který závažným způsobem pochybil, vyloučit ze svých řad. To by prakticky znamenalo jeho profesní konec. V Česku totiž musí být každý lékař členem komory. Za posledních deset let však kvůli korupci nevyloučila vůbec nikoho. „Vyloučili jsme například lékaře, který pacientům nalhával, že mají vážnou nemoc, a za úplatu je léčil. Podmíněně jsme vyloučili několik členů kvůli alkoholu,“vypočítává mluvčí Sojka. Podle něj komora ani korupční prohřešky lékařů řešit nemůže. Zabývala by se jimi v případě, že by byl poškozený pacient nebo kdyby jí policie případ předala k dořešení.
Odměny za dotazníky
Tím, kdo dohlíží na spolupráci farmaceutických firem a lékařů, je Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Podle dat, které si MF DNES vyžádala, rozdal úřad mezi lety 2008 až 2020 celkem čtyřiadvacet pokut za nepřiměřené odměny pro lékaře.
Jenže zůstalo u pokuty. Ukazuje to mimo jiné i případ dosud nejvyššího, téměř milionového postihu, který před sedmi lety dostala společnost Teva Pharmaceuticals.
Ta tehdy podle SÚKL až příliš štědře odměňovala desítky lékařů, kteří pro ni prováděli dotazníková šetření k opiátovým náplastem. Společnost odmítla, že by provedla cokoli nezákonného, pokutu však zaplatila. Úřad SÚKL šel tehdy o krok dál a lékařské komoře předal seznam lékařů, které Teva odměňovala, k případnému kárnému postihu. Komora se však případem nezabývala. „Podle názoru našich právníků nebylo co řešit,“říká mluvčí Sojka. Kauzu MF DNES s Interchemií a Genericonem SÚKL neřešil.
Už rok po případu kolem Tevy měl vztahy mezi lékaři a farmaceutickými firmami nasvítit ambiciózní projekt Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
V rámci databáze nazvané „Transparentní spolupráce“začaly farmaceutické společnosti zveřejňovat, kolik lékařům na odměnách vyplácí. Platby lékařům jsou samozřejmě v některých případech zcela legální, protože doktoři mají informace, které jsou pro firmy velmi cenné. Do projektu „Transparentní spolupráce“se měli zapojit i samotní lékaři, jenže ti se do zveřejňování odměn příliš nehrnuli. Na začátku projektu jich bylo jen asi tisíc.
Už o rok později se v databázi objevila první data. Za rok 2015 firmy lékařům vyplatily celkem 1,6 miliardy korun. Bylo to první a zřejmě taky poslední celkové číslo, které se objevilo. Asociace inovativního farmaceutického průmyslu nyní odpověděla, že souhrnná data neexistují. „Asociace ani žádná jiná entita nedisponuje souhrnnými daty, jelikož toto není účelem ani cílem projektu Transparentní spolupráce,“uvedl výkonný ředitel asociace Jakub Dvořáček.
Batožení s léky
Díky velké lékařské kauze vyšla najevo ještě jedna zajímavá praxe – takzvané batožení.
Přestože doktoři uplácení Genericonem a Interchemií předepisovali „správné“léky, některé lékárny je zaměňovaly. Bylo totiž na jejich úvaze, zda pacientovi vydají lék od
Genericonu, nebo jiný se stejnou účinnou látkou. Na trhu s léky na potíže spojené se zvětšenou prostatou, kde měl Genericon svůj preparát Gefin, probíhal v té době silný konkurenční boj.
Vedení Genericonu tak hledalo způsoby, jak donutit lékárny, aby vydávaly jejich preparáty. Nejdřív proto reprezentanti Genericonu dostali razítko s nápisem „nezaměňovat“. To měli doktoři otisknout na recepty. Jenže nedlouho poté se ukázalo, že lékárny razítko ignorují a dál vydávají léky podle sebe.
Genericon a Interchemie tak přešly na „batožení“. To funguje jednoduše. Reprezentant Genericonu si najde spřízněnou lékárnu, z níž si v „batůžku“odnese velké množství balení léků. Předá je spolupracujícímu lékaři, který reprezentantovi vydá odpovídající počet receptů.
Ty dostane spřízněná lékárna. Lékař pak léky vydává přímo ze šuplíku a firma tak má jistotu, že pacient dostane ten „správný“preparát.
Pracovníci Genericonu tak vlastně došli do lékárny za pacienta. Jenže lékař není lékárník a léky vydávat až na výjimky nesmí. O batožení se v Česku všeobecně ví. Až v korupčním případu kolem Genericonu a Interchemie však tuto praxi posuzoval soud. Podle Aleše Krebse, prezidenta České lékárnické komory, se v Česku „batoží“stále. „Jde o poměrně rozšířenou praxi,“řekl Krebs.