Nezávislé Skotsko?
SNP se slibem referenda míří v dnešních volbách k vítězství
EDINBURGH Ještě před patnácti lety byl požadavek nezávislosti Skotska vcelku okrajovou záležitostí a stejně okrajovou byla tehdy opoziční Skotská národní strana (SNP). Nyní je situace přesně opačná. SNP směřuje v dnešních regionálních volbách do skotského parlamentu k padesáti procentům hlasů, ne-li k nadpoloviční většině, a otázka skotské nezávislosti je hlavním bodem politického programu SNP i celé předvolební kampaně.
Skoti sami ovšem ohledně toho, zda nezávislost skutečně chtějí, nyní tak jasno nemají. V posledních měsících a letech podpora uspořádání referenda a skotské samostatnosti průběžně stoupala, aktuálně jsou ale síly vyrovnané a jejich rozložení je přesně 50:50.
Stejně jako během prvního referenda v roce 2014, i nyní jde o členství Skotska v Evropské unii. Zatímco před sedmi lety odpůrci skotské nezávislosti argumentovali tím, že vystoupením z Británie by Skotsko rovněž přestalo být součástí EU, nyní je situace obrácená a nezávislost požadují ti, kteří si přejí v Evropě zůstat. Otázka sahá i za hranice Skotska: koncem dubna například dvě stovky evropských osobností veřejného života podepsaly výzvu určenou vedení EU, v níž se přimlouvaly, aby Skotsko v případě žádosti o členství mohlo do EU vstoupit v rámci speciálně zrychleného řízení.
Právě Skotsko, stejně jako Severní Irsko, v brexitovém referendu v červnu 2016 hlasovalo na rozdíl od Anglie a Walesu pro setrvání v EU.
Přestože dnes probíhají jedny z nejdůležitějších voleb v dějinách Skotska, které je ovlivní nadlouho dopředu, zhruba polovina skotských voličů nemá v úmyslu k nim přijít. Během posledních voleb v roce 2016 byla volební účast jen necelých 56 procent.
Poslední průzkumy veřejného mínění odhadují zisk 52 procent hlasů pro SNP, 23 procent pro konzervativce, 19 procent pro labouristy, 13 procent pro Zelené a sedm procent pro liberální demokraty. Pokud SNP nezíská nadpoloviční většinu, pokusí se sestavit koalici právě se Zelenými, kteří nezávislost též podporují.
Ani vysoký náskok a vítězství SNP ještě automaticky neznamená vypsání referenda. Britský premiér Boris Johnson opakovaně oznámil, že jeho vláda tento postup nepovolí – referendum se podle něj má konat maximálně „jednou za generaci“. Naopak SNP argumentuje tím, že situace je nyní po brexitu zásadně jiná než ta, o níž se hlasovalo v roce 2014.
Pokud Sturgeonová po volbách získá dostatečně silný mandát, může navzdory Johnsonovi vypsání nového referenda schválit regionální skotský parlament. Tato cesta by vedla k ústavní krizi. Sporem o to, zda má regionální parlament pravomoc referendum vyhlásit a zda je vláda ve Westminsteru povinna jeho výsledky uznat, by se pak zabýval Nejvyšší soud.
Sturgeonová nicméně v televizní diskusi bezprostředně před volbami uvedla, že tímto směrem její strana nepůjde. „Budeme postupovat zodpovědně a věřím, že trpělivým vysvětlováním se nám skotskou nezávislostí podaří časem prosadit,“řekla Sturgeonová.
Otevřené stále zůstávají i všechny praktické a finanční otázky, které by s případným vyhlášením samostatnosti souvisely. Vystoupení Skotska z Británie by byl velmi komplexní krok do určité míry srovnatelný s brexitem.
Volby do skotského parlamentu jsou součástí regionálních voleb probíhajících na mnoha dalších místech Británie. Volební místnosti se zavřou dnes ve 22 hodin, výsledky sčítání budou přicházet během zítřka a víkendu. Vedle Skotska budou sledované také výsledky opozičních labouristů na severu Anglie.
Tyto volby ovlivní Skotsko nadlouho, ale přesto polovina voličů nehodlá přijít.