Úplatný MUDr. X

V zemi, kde se velké korupční kauzy točí téměř výhradně kolem zdravotnictví, jeden případ vyčnívá nad ostatní.

Kauza, která slibovala první detailní vhled do způsobu, jakým farmaceutické společnosti v Česku uplácejí lékaře za to, že předepisují jejich preparáty, došla do rozpačitého finále. Alespoň zatím.

Obžalovaní lékaři odešli od Obvodního soudu pro Prahu 2 s minimálními (a nepravomocnými) tresty – musí pouze zaplatit přibližně stejnou částku, kterou na úplatcích dostali. Těžko si představit, že by soud podobně mírně trestal propracované korupční schéma, ve kterém úplatky v hotovosti rozváží kurýr, kdyby jejich příjemci nebyli doktoři. Ti podle verdiktu jen podlehli dobové tendenci a slibům farmaceutických firem.

Přitom okolnosti, které soud označil za polehčující, by bylo velmi snadné otočit v jejich neprospěch.

„Lékař“se pravidelně umisťuje na špici povolání, k nimž mají Češi největší důvěru. Málokterý pacient při návštěvě ordinace přemýšlí, zda doktoři při předepisování léků myslí také na stav svého bankovního konta.

Navíc vzhledem k výši jejich příjmů lze stěží ospravedlnit, že by si potřebovali přivydělávat bokem. Byla by to hamižnost. „Tady jde o to, že je strašně rozmlsanej, s tím, jak jsem ho rozmlsal za těch pět let. On mi zavolal a říkal, ty vole, potřebuju příští týden a já jsem to dovez, že jo,“stěžuje si například manažer jedné z firem svému kolegovi na nároky dnes odsouzeného lékaře.

Ještě horší zprávu, než je mírný verdikt soudu, představuje fakt, že se veřejnost nedozví jména 127 lékařů, kteří se z kauzy vyplatili ještě před soudním procesem (přiznali se, zaplatili jedenapůlnásobek částky, kterou na úplatcích dostali, na konto obětí trestných činů a státní zástupce jejich stíhání podmíněně zastavil). Pacienti nevědí, že jejich lékař dostával obálky s hotovostí za to, že jim vypisoval určité léky.

Je to paradox. Velké korupční kauzy v Česku se týkají téměř výlučně zdravotnictví (Dbalý, Rath, Horáček...) a veřejně známé jsou i naprosté detaily, jako to, že kokainista a ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý měl ve svém kufru poslední záchrany uloženou knihu Hoši od Bobří řeky. V případu, kde bylo obviněno přes sto lékařů, kteří dodnes vyšetřují pacienty, neznáme ani jejich jména.

Když jsou všichni spokojení

Samotný fakt, že policie dokáže tak rozsáhlý a roky fungující korupční systém, jaký provozovaly farmaceutické firmy Genericon a Interchemia, rozkrýt, by byl jistě pozitivní zprávou. Jenže detektivové na korupční mechanismus s obálkami nepřišli proto, že by se na uplácení lékařů farmaceutickými firmami zaměřili. Ale proto, že peníze do celého systému vlévaly daňové úniky (Genericonu a Interchemii to umožňovalo udržet si vysoké zisky i přesto, že za jednotlivá balení předepsaných léků odměňovala lékaře až desítkami procent z jeho ceny).

V té době – kolem roku 2012 – se detektivové na daňové podvody zaměřili ve velkém. Tehdy policie rozjela mimo jiné případy kolem miliardářů Františka Savova a Petra Speychala.

Důvod, proč se na úplatné lékaře dostala až díky fiktivním fakturám, je jednoduchý. Nejdokonalejší korupční systém je ten, ve kterém nikdo nemá důvod být nespokojený. A přesně tohle systém obálek od kurýra, který provozoval Genericon a Interchemia, splňoval.

Ostatně, řekl to i soud: pacient měl kvalitní preparát bez doplatku, pojišťovna měla minimální náklady, lékař dostal svoji obálku a farmaceutickým firmám šly prodeje nahoru. Jediný, kdo se mohl zlobit, byla konkurence. A ta zřejmě (jak vyplynulo z výpovědí před soudem) podobný systém provozovala taky. Nespokojeným článkem v řetězci byl nakonec až stát, který farmaceutické firmy šidily na daních.

Vztahy jsou vše

„Prodej léků je byznys postavený na vztazích,“otevírá Evan Hughes svůj text pro magazín New York Times o případu kolem společnosti Insys a jejího podílu na opiátové krizi v USA. Je to děsivé čtení. Lékaři ani zaměstnanci z firem Genericon a Interchemia si jistě srovnání s lidmi, kteří zbohatli na zničených životech tisíců pacientů, nezaslouží. Svým pacientům nikdo z nich neublížil. Co však oba případy spojuje, je právě „byznys postavený na vztazích“.

Tedy to, jak farmaceutické firmy získávají lékaře pro spolupráci. Vztahy se budují roky, různými službičkami. Proto je mírně řečeno zvláštní, že všechny ty poukázky do Teska, karty na benzin nebo cesty na hory a k moři, které Genericon a Interchemia lékařům nabízely, obžaloba za korupci nepovažovala. Přesto, že je kauza kolem Genericonu výjimečná v mnoha ohledech, má také velkou nevýhodu – je stará.

Popis praktik, které farmaceutické firmy používaly při uplácení lékařů v minulé dekádě, je jistě cenný, ale jeho reálie dnes působí leckdy úsměvně. Například kupony na telefon (pro mladší čtenáře, kartičky v celofánu, kterými jste si dobíjeli kredit) nebo faxy už dnes reprezentanti farmaceutických firem doktorům jistě nenabízejí.

Zůstává však to podstatné: byznys postavený na vztazích.

A kauza Genericonu a Interchemie, z níž se většina obviněných anonymně vyplatila, vztahy mezi farmaceutickými firmami a lékaři zcela určitě nezpřetrhá.

Zůstává to podstatné, byznys postavený na vztahu lékaře a farmaceutické firmy.