Proč chce být Poborský šéf fotbalu
Fotbalové volby se blíží. Zvítězí Karel Poborský? Rozhovory MF DNES s kandidáty na předsedu FAČR. Dnes Karel Poborský.
Za dva týdny bude mít velké výročí. Tedy ne on osobně, nýbrž jeho geniální kopací technika. Nejslavnější gól Karla Poborského, oblouček ve čtvrtfinále mistrovství Evropy v Anglii, oslaví čtvrtstoletí. Ale teď se o něm budeme bavit jen na úvod, pak už vůbec. „Upřímně jsem rád, že si popovídáme o fotbale, ovšem tentokrát z jiného úhlu. I tím je to pro mě zajímavé,“říká legendární záložník. Jedna z ikon zlaté fotbalové generace se přihlásila do boje o nejvyšší křeslo. Dokonce jako první ze všech.
Chcete být šéfem Fotbalové asociace ČR, ale stejně: váš gól proti Portugalcům už má pětadvacet let. Změnil vám život.
Nutno říct, že na tu dobu vzpomínám velmi rád. Český fotbal byl na světové úrovni a dělal naší zemi čest. Mně bylo ctí to období prožít a podílet se na něm. Dnes je situace u nás a vnímání našeho fotbalu jiné. Už ne jako hráč, ale v roli manažera chci znovu přispět a pomoct ke zlepšení a úspěchu.
K tomu jste se přihlásil. Přiznejte, kdy vás napadlo, že se chcete ucházet o post předsedy?
Stejně jako celý národ, i já jsem sledoval změny ve fotbale a vliv jednotlivce na celkové renomé a stav fotbalu v Čechách a na Moravě. Věřím, že vliv pana Berbra (bývalého místopředsedy, který byl loni obviněn z korupce) již zeslábl. Je nutné toto oslabení dokončit a fotbal očistit a postavit zpátky na nohy.
Počkejte, napadlo vás to samotného, nebo vás někdo přesvědčil?
Byl to čistě můj nápad, který ovšem nevznikl ze dne na den. Byl to výsledek mnoha impulzů a kauz, se kterými jsem se nemohl ztotožnit. Víte přece, že na hřišti i mimo něj jsem zvyklý hrát fair play, pro tým, pro fotbal. A zároveň dokážu nést odpovědnost. Pokud to přirovnáme k životu vrcholového manažera, tak se řídím pravidly nejen právními, ale i etickými, umím motivovat, rozdělit kompetence a rychle se rozhodnout v krizových situacích. Zároveň umím každé své rozhodnutí vysvětlit a obhájit. Fair play učíme hráče od nejmenších úrovní a musí tak samozřejmě hrát i organizace, která celý fotbal zastřešuje. A předseda musí jít celé společnosti příkladem. Český fotbal mě potřebuje.
Znám vás jako hráče. Jako osobnost, někdy i jako vypravěče. Teď však mluvíte jako fotbalový politik. Jaký byl poslední impuls, po kterém jste si řekl, že do toho jdete?
Kauza Dezinfekce stadionů (FAČR zaplatila předraženou sumu a za daleko méně šaten, než na které zněla smlouva). Nechávám samozřejmě posouzení na příslušných orgánech, ale pro mě to byla ukázka opaku, co má dělat asociace v situaci, ve které jsme se ocitli a která nás totálně paralyzovala. Byl to onen poslední hřebíček pro mé rozhodnutí.
Tak povězte: proč byste měl být předsedou zrovna vy?
Po mé hráčské kariéře, která je všeobecně známá, jsem deset let řídil profesionální klub v Českých Budějovicích. Jedno volební období jsem byl na Strahově členem výkonného výboru a v současné době řídím Oddělení elitní mládeže, tedy mládežnické reprezentace, fotbalové akademie, a tedy i děti z krajů a okresů. Díky tomu jsem získal komplexní znalost napříč různými úrovněmi managementu.
Několikrát jste zdůraznil, že na Strahově neplánujete revoluci. Tak jak vlastně chcete selektovat, kdo zůstane a kdo ne? Ne s každým máte osobní zkušenost.
Máte pravdu, neplánuju jít cestou revoluce, což pro jiné kandidáty znamená převrátit FAČR vzhůru nohama, dělat fotbal bez rozhodčích, nebo dokonce, že fotbal nesmí řídit fotbalisté. Tohle jednoznačně není moje cesta. Mým cílem je kvalita, efektivita a soudržnost, ne populistické sekání hlav. I tak je jasné, že ke změnám dojít musí.
Nebojíte se, že když to nevezmete z gruntu, bude Berbrova pavučina fungovat dál? Jako předseda byste na to mohl dojet.
Pro mě pan Berbr definitivně ve fotbale skončil, a jak vidíme v krajských volbách, tak lidé s „berbrovským“smýšlením už nekandidují nebo se neprosadili. Troufám si říct, že jeho síť byla rozbita. Zároveň musíme do fotbalu přinést mechanismy, které vzniku podobné situace v budoucnu zamezí. Tohle se prostě nesmí opakovat!
To si budeme notovat, ale prozraďte, s kým chcete spolupracovat? A s kým určitě ne?
Momentálně ještě nejsou uzavřeny kandidátky do výkonného výboru a já jsem připraven spolupracovat s každým, kdo to myslí s fotbalem vážně, upřímně a transparentně.
Umíte si představit, že by Vladimír Šmicer byl předseda a vy místopředseda? Na hřišti jste strávili krásné chvíle kdysi ve Slavii, pak v reprezentaci. Teď jste rivalové.
Kandiduju pouze na předsedu. O jiné pozice jsem zájem neprojevil.
O Šmicerově hnutí Fevoluce se v předvolební kampani mluví víc. Prostě bylo vidět.
To bylo, ale rozhodne to? Nemyslím. Já objíždím kraje, setkávám se s lidmi z fotbalového prostředí, abych se seznámil s jejich aktuálními potřebami, starostmi, možnostmi. S jejich denním chlebem. Mojí prioritou není mediální popularita formou kobercového náletu, cílem je pochopení toho, co český fotbal nutně potřebuje od nejnižších vrstev po reprezentaci. A to se jinak než rozhovory a prací v terénu udělat nedá.
Mimochodem, jak často narážíte na to, že máte nálepku pokračovatele aktuálního předsedy Martina Malíka?
S tím se občas setkávám, ale ta myšlenka je mylná. Podáním své kandidatury jsem se vůči němu jasně vymezil a samozřejmě nejsem jeho pokračovatelem.
Ta nálepka musí vadit.
Jistě. Zejména kvůli tomu, že denně pracuju s mládeží, kde se nastavují nové trendy a posouváme kvalitu naší hry. Bez politiky a intrik.
Co udělal Martin Malík špatně?
Jako předseda nese morální odpovědnost za stav českého fotbalu, a proto v mých očích nemůže být dál šéf.
To byla doba, kdy celému zákulisí vládl Roman Berbr. S dovolením, vy jste byl před deseti lety ve výkonném výboru, když do pozice šéfa rozhodčích prosadil svoji manželku Dagmar Damkovou. To nevnímáte jako handicap?
V té době byl z pohledu celého výkonného výboru krok výměny komise rozhodčích hodnocen jako správný a potřebný. Bohužel až s odstupem času se ukázalo, že Berbrův vliv na český fotbal byl devastační.
Kupříkladu Vladimír Šmicer tvrdil, že dokud bude u moci Berbr, do fotbalu ho nikdo nedostane. Teď vyrazil do boje.
No počkat. Vláďa přece dělal manažera reprezentace, a to právě pod vedením pana Berbra, se kterým podepisoval smlouvu.
Tak mě napadá: přihrál byste mu zase před prázdnou branku jako v utkání proti Nizozemcům na Euru 2004?
Samozřejmě a s radostí. I vedení fotbalu je pro mě týmová hra, která se skládá z kvalitních individualit.
Tak co říkáte Fevoluci, což je hnutí, které stojí za Šmicerem? Oslovili vás?
Odpovím trochu jinak. Fevoluce udělala v okresech a krajích spoustu práce a teď se na valné hromadě uvidí, jak se prosadí do vedení českého fotbalu.
Šmicer se vůči vám docela ostře vymezil, že nechcete revoluci. Štve vás to?
Překvapilo mě to, podle mého názoru k tomu nemá žádný důvod. Víc mě ale mrzí, že o mně neříká pravdu.
Stejně mě zajímá, jestli by šli úhlavní fotbaloví rivalové na pivo, aby si všechno vyjasnili.
Samozřejmě, v tom je fotbal nádherný, a proto ho všichni milujeme. Cílem je přece krásná hra s nezapomenutelnými okamžiky. Fotbal dokáže spojovat i nespojitelné.
A vy už víte, který z velkých hráčů vás podpoří? Ve Slavii jste hrál, pak jste byl kapitán Sparty.
Bez podpory velkých hráčů bych do toho jít nemohl. Vím o jejich podpoře, cítím ji, ale zatím nechci být konkrétní.
Se sparťanským majitelem Křetínským, který vás před 16 lety vyhodil, jste se o tom bavili?
Osobně zatím ne.
Tehdy stála většina fanoušků za vámi, protože jste dostal obyčejnou esemesku s oznámením vyhazovu. A co teď? Uvědomujete si, že můžete přijít o kredit, o dobrou pověst?
Jistě, z historie vidíme, že post fotbalového předsedy je rizikové povolání. Ovšem pomoc našemu fotbalu mi za to riziko stojí. Mým cílem není nic jiného než zformovat FAČR do moderní a důvěryhodné organizace, proto si nemyslím, že se svou pověstí hazarduju. Ano, riskuju, ale vidím šanci. Proto do toho jdu.