Kvůli covidu zanedbali Češi srdce, varuje lékař
Češi kvůli obavám z koronaviru zanedbali prevenci. V budoucnu proto hrozí razantní nárůst onemocnění srdce, varuje kardiolog.
VČesku v následujících letech razantně přibude onemocnění srdce, varuje v rozhovoru pro MF DNES kardiolog z pražské Nemocnice Na Homolce a předseda České asociace srdečního selhání Filip Málek. Lidé totiž během pandemie koronaviru zanedbali prevenci. Běžnou kontrolu kvůli obavám z nákazy zrušil každý třetí kardiologický pacient.
Strach odradil od cesty do nemocnice také lidi s akutními obtížemi. „Od loňského roku pozorujeme pokles počtu pacientů s infarktem. V celé Evropě jich ubylo zhruba o čtvrtinu,“líčí Málek.
Ke zhoršení zdravotního stavu populace podle něj přispěl také dlouhý lockdown, během nějž většina lidí omezila fyzickou aktivitu na minimum. Kromě nárůstu onemocnění srdce proto podle Málka hrozí také boom obezity. Právě ta přitom patří mezi nejvíce rizikové faktory pro budoucí vznik srdečněcévních onemocnění.
Kardiolog Filip Málek dlouhá léta vede Ambulanci srdečního selhání v pražské Nemocnici Na Homolce. V posledním roce zůstal jeho obor ve stínu pandemie. Lidé zapomněli na běžná onemocnění a řešili pouze koronavirus.
„Pacienti kvůli obavám z nákazy rušili plánované preventivní prohlídky. V následujících letech kvůli tomu hrozí razantní nárůst onemocnění srdce,“tvrdí Málek.
Lékaři napříč obory si během pandemie stěžovali, že lidé vynechávali preventivní prohlídky. Pocítili jste to i u vás?
Ano, během prvního lockdownu v minulém roce jsme dokonce sami aktivně pacienty obvolávali, aby nechodili. Doháněli jsme to pak celé léto. Po zhoršení epidemiologické situace na podzim se už pacienti začali bát sami a preventivní kontroly rušili sami od sebe. Tím se u nich mohla zanedbat řada věcí.
Jak masivní to odkládání kontrol bylo?
Zhruba třetina pacientů skutečně zrušila plánované termíny. Některé samozřejmě šlo kontrolovat na dálku prostřednictvím telefonátu a předepisování léků. Problém byl, že u některých onemocnění musíte pacienty vidět na vlastní oči. Musíte provést ultrazvukové, rentgenové nebo laboratorní vyšetření.
Jaké dlouhodobé dopady to může mít? Hrozí, že v následujících letech razantně přibude onemocnění srdce?
Myslím si, že ano, a to hned z několika důvodů. Nejenže k nám nechodili pacienti, kteří už nějakou formu onemocnění srdce měli, ale také se zanedbávaly preventivní prohlídky lidí s rizikovými faktory. Týkalo se to pacientů s vysokým krevním tlakem či cukrovkou. Tyto choroby často odhalí běžná vstupní prohlídka u závodního lékaře nebo pravidelná preventivní kontrola u praktika. Cukrovku zase zjistíme laboratorním vyšetřením, a to ještě v době, kdy pacient nemusí pociťovat žádné potíže. Jenže právě tyto prohlídky se také rušily. Zmíněné choroby přitom představují vysoké riziko pro vznik srdečních příhod.
Tomu jistě nepomohl ani lockdown, během kterého většina lidí výrazně omezila fyzickou aktivitu…
Ano, to je další faktor. A k tomu měli lidé také daleko horší životosprávu než dříve. Zejména u dětí došlo během pandemie ke zvýšení tělesné hmotnosti, protože nechodily na sportovní kroužky, neměly ve škole tělocvik. Vlastně byly jen doma. V budoucnu to může vést k velkému nárůstu obezity, jenž se projeví třeba až za 10 nebo 15 let, kdy děti dospějí. Naše populace přitom trpí nadváhou už nyní. Uplynulý rok v lockdownu může mít skutečně katastrofální dopady, protože obezita je spojena s rozvojem dalších chorob, které vedou právě k srdečně-cévním onemocněním.
Onkologové v uplynulých měsících upozorňovali, že během epidemie došlo k úbytku nově odhalených případů rakoviny – právě kvůli omezení prohlídek. Zaznamenali jste ve vašem oboru něco podobného?
Od loňského roku pozorujeme pokles počtu pacientů s infarktem ošetřeným v nemocnici. Původně jsme si to vysvětlovali tím, že se možná jejich počet skutečně snížil z důvodu například menšího stresu během práce z domova. Ukázalo se však, že opak je pravda. Pokles byl způsoben tím, že lidé s příznaky infarktu nevyhledali lékařskou pomoc, protože se báli, že se v nemocnici nakazí koronavirem. Lehčí průběh infarktu se sice dá přežít, ale riziko náhlé smrti je přece jen veliké. Tito lidé mohou mít také dlouhodobé následky. Jedním z nich je zhoršení srdeční funkce, což může vést až k rozvoji srdečního selhání. Pacientovi se pak snižuje kvalita a zkracuje délka života.
O kolik procent se tedy počet infarktů snížil ve srovnání s předešlými lety?
Ze zahraničních studií víme, že infarktů ubylo zhruba o čtvrtinu. Bavíme se však pouze o případech, které lékaři ošetřili v nemocnicích. Když ho někdo prodělal doma, tak se do evidence vůbec nedostal. My jsme pak takové případy kolikrát odhalili zpětně, když pacient přišel s komplikacemi a my zjistili, že infarkt prodělal před měsícem doma.
Takže s návštěvou nemocnic při akutních potížích neotáleli pouze Češi?
Dělo se to v celé Evropě. Loni na jaře byla nejhorší epidemická situace v Itálii. Tam dokonce nápor nakažených vedl až k tomu, že pacienti s jinými akutními chorobami čekali na vyšetření velice dlouhou dobu nebo se k němu dokonce vůbec nedostali. To je zase další problém. Na řadě míst po světě došlo během epidemie k vyčerpání personálních možností nemocnic. Většina specialistů se totiž starala o pacienty s covidem a na ostatní nikdo nezbyl.
Kardiologové už dříve upozorňovali na to, že příznaky covidu-19 mohou zamaskovat akutní problémy se srdcem. Jak se to konkrétně projevuje?
To jsme pozorovali i u nás v nemocnici. Příznaky covidu jsou nejprve podobné příznakům chřipky. Pacient může mít třesavku, horečku, rýmu i zažívací obtíže. Při vážnějším průběhu se pak u pacientů rozvine zánět plic, který se projeví zvýšenou dušností. A tou se právě projevuje i řada srdečních onemocnění. Viděli jsme případy, kdy nakažený trpěl zvýšenou dušností. Po sérii vyšetření jsme zjistili, že ji nezpůsobuje covid, ale akutní srdeční onemocnění, které s nákazou vůbec nesouviselo.
Jaké má vlastně nákaza covidem-19 dopady na srdce?
Ve světě i u nás už jsou popsané případy, kdy bylo onemocnění spojené se zánětem srdce, takzvanou covidovou myokarditidou. V takovém případě mohlo dojít k přímému postižení srdečního svalu. Našim pacientům jsme proto také výrazně doporučovali vakcinaci, protože prodělání nákazy může jejich srdeční onemocnění ještě zhoršit. Ale platí to i obráceně. Pacienti se srdečním onemocněním mají také obvykle horší průběh covidu.
Kromě toho, že vedete ambulanci, jste také předsedou České asociace srdečního selhání. Co přesně si vlastně pod pojmem „srdeční selhání“máme představit?
Ono je to trochu složité na pochopení i pro lékaře z jiných specializací. Lidé srdeční selhání často zaměňují za infarkt či za srdeční zástavu.
Srdeční selhání je stav, kdy se u pacienta s poruchou srdce objeví některé následující příznaky: dušnost, únava, změny hmotnosti nebo vznik otoků. Všechny tyto příznaky vedou k diagnóze srdečního selhání. To je buďto akutní, nebo chronické. Pokud se u pacienta objeví, tak se radikálně změní jeho kvalita života i očekávaná délka dožití. V podstatě všechny srdeční choroby mohou vést k rozvoji srdečního selhání v pozdější době. Nejčastěji jde o následek infarktu, ale může to být i důsledek zánětu srdečního svalu, primárními onemocněními srdečního svalu, poruchami srdečního rytmu či onemocnění chlopní.
Pokud se budeme bavit o akutním srdečním selhání, při jakých příznacích by lidé neměli váhat s návštěvou nemocnice?
U akutního srdečního selhání jsou to tak závažné příznaky, že pacient většinou neprodleně vyhledá lékaře. Například akutní dušnost je velice nepříjemná, člověk má pocit, že se dusí. To je jeden z nejčastějších příznaků. Člověk spíš vydrží bolest na hrudi než akutní dušnost. Akutní srdeční selhání se může projevit také bolestí na hrudi, bušením srdce, náhlou ztrátou vědomí nebo jako náhlá závrať.