Brusel spouští zelenou revoluci. Benzin končí
Evropská komise má plán, jak dosáhnout uhlíkové neutrality. Chce zakázat prodej aut se spalovacím motorem od roku 2035.
Evropa chce být nejzelenější ze všech. Žádné spalovací motory, žádné uhlí, více zelené energie, ekologičtější budovy. Evropská komise včera představila nové, ambicióznější cíle. Třináct nových a aktualizovaných směrnic má do konce tohoto desetiletí zajistit snížení emisí o 55 procent oproti roku 1990.
Jedním z nejkontroverznějších plánů je návrh, aby od roku 2035 zůstaly v prodeji pouze vozy s nulovými emisemi. Znamená to konec prodeje aut se spalovacím motorem. Komise tento rok stanovila s výhledem na uhlíkovou neutralitu o patnáct let později. Představuje si, že v půlce století už po evropských silnicích auta na benzin či naftu jezdit nebudou.
Zástupci českého autoprůmyslu nicméně tvrdí, že takové datum by nemělo být natvrdo stanoveno, byť plnění klimatických cílů vesměs podporují.
„Stanovení takového data může snahu o ochranu klimatu naopak zhoršit, spotřebitelé si zakoupí ve větší míře vozidla se spalovacím motorem před tímto datem, potažmo budou svá starší vozidla používat déle,“říká šéf české Toyoty Robert Kiml.
Sdružení, která rychlý přechod k zelenější Evropě prosazují, vnímají návrhy jako šanci pro modernizaci průmyslu. Podle mnoha expertů však budou muset výrobci vyšší náklady zahrnout do cen a zdraží všechno. Vedle většího využívání zelené energie, energeticky úspornějších budov či uhlíkového cla chce Komise rozšířit systém emisních povolenek. Kromě energetiky a průmyslu by se do něj měly zapojit i doprava a sektor budov.
Stanovení takového data může snahu o ochranu klimatu naopak zhoršit.
Většina lidí tomu asi před volbami zatleská. Poslanci napařili fotovoltaickým elektrárnám z doby solárního boomu speciální desetiprocentní daň. A navíc jim sníží podporu. Zároveň však ukázali, že s nimi i do budoucna počítají jen v omezené míře. To vše v den, kdy Evropská komise představila ambiciózní plán, který počítá s výraznějším odklonem od fosilních zdrojů.
„Je to zákon, který umožní udělat jednou provždy a definitivně tlustou čáru za nešťastně zvoleným systémem podpory fotovoltaiky vybudované v letech 2009 a 2010,“říká vicepremiér Karel Havlíček. Argumentuje tím, že na solární elektrárny směřuje z kapes odběratelů i ze státního rozpočtu největší díl podpory. Za dvacet let jde o více než půl bilionu korun.
Problém však je, že stát bude k různým podporovaným zdrojům přistupovat odlišně. Zatímco fotovoltaickým elektrárnám stát připouští výnos jen 6,3 procenta, u bioplynu je naopak stanoven na 10,6 procenta. Podle části opozice je tato podpora nepřiměřeně vysoká, před konečným hlasováním se proto objevilo několik pozměňovacích návrhů, které měly výnosové procento neboli přiměřený zisk sjednotit na stejné výši.
Původní vládní návrh se snížením podpory pro soláry počítal, neobsahoval však solární daň. Kombinace obojího bude prý pro řadu majitelů fotovoltaických elektráren likvidační. „Vláda je trestá za rozhodnutí, ke kterému je sám stát přizval,“říká šéf Solární asociace Jan Krčmář. „Pokud změny projdou i Senátem, mohou následovat bankroty firem a Česko bude jako jediný stát v Evropě podíl zelené energie snižovat,“říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Evropská komise přitom naopak tlačí na rychlé zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Plán, který včera v Bruselu představila, počítá se zvýšením cíle na 40 procent do roku 2030, nahrazuje dosavadní závazek 32 procent.
Česko se ovšem po nepovedeném solárním boomu drží při zemi, nové zelené zdroje prakticky nepřibývají. Od roku 2013 se podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů drží na stejné úrovni.
Aukce pro soláry neprošly
Poslanci ovšem nakonec včera nekývli ani na aukce pro nové fotovoltaické elektrárny, byť Havlíček před pár týdny připustil, že by se o ně původní vládní návrh mohl rozšířit. Aukce jsou nyní nejvyužívanějším systémem provozní podpory pro nové solární projekty. Fungují na principu soutěže o podporu mezi účastníky, kteří mají zájem o výstavbu nových fotovoltaických elektráren. Získají ji ti s nejnižší nabídkou ceny.
„Provozní podpora získaná formou jednotlivých kol aukcí je na rozdíl od investiční podpory mnohem méně administrativně náročná. Její zavedení by umožnilo větší rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů pro dosažení českých cílů v oblasti snižování emisí,“říká Sedlák.
Vláda tak nyní omezuje aukce jen například na větrné elektrárny, podle některých hlasů je však jejich potenciál v Česku výrazně menší. Solární projekty mohou získat podporu jinde – třeba z Modernizačního fondu.
Rozsáhlý materiál obsahoval také zdvojnásobení minimálního podílu biosložky v benzinu na 8,8 procenta. Ani napodruhé tato změna neprošla. „Povinné přimíchávání biopaliv první generace není jediná cesta, jak plnit naše mezinárodní závazky. Naopak, tato cesta vše prodražuje, škodí lidem i přírodě, a hlavně zavírá dveře rozumnému rozvoji obnovitelných zdrojů energie. V reálu vyhovuje jen úzkému okruhu ekonomických zájmů,“říká poslanec Pirátů Radek Holomčík.
Sněmovna naopak schválila přechodnou podporu pro teplárny. Teplárny, které musejí nakupovat emisní povolenky, mají kvůli jejich vysoké ceně vysoké náklady na teplo, což zatěžuje konečné spotřebitele. „Přechodová podpora tepla je zavedena minimálně na tři roky. Znamená, že ten, kdo se zaváže do roku 2030 odejít od uhlí k jinému zdroji, bude mít nárok na tuto podporu. Takže je to podpora odklonu od uhlí k jiným alternativním zdrojům,“říká poslanec ANO Pavel Pustějovský.
Je to zákon, který umožní udělat jednou provždy a definitivně tlustou čáru za nešťastně zvoleným systémem podpory fotovoltaiky vybudované v letech 2009 a 2010
Karel Havlíček vicepremiér