Šéf z WHO: Brzy bude jen delta

Šéf české pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Srđan Matić poskytl MF DNES rozhovor, ve kterém vysvětluje, proč je důležité nerušit opatření a že nejúčinnější ochranou před nákazou je očkování.

Minulý týden WHO varovala před rušením proticovidových opatření. Jednou ze zemí, která oznámila, že bude rozvolňovat svá opatření, je Velká Británie. Myslíte si, že je to dobrý nápad?

Velká Británie čelila velké kritice jak ze strany občanů, tak i od odborné společnosti, že se chová lehkomyslně. A myslím, že to vyvolává velké obavy z kontroly pandemie, i přes to, že Velká Británie má vysokou proočkovanost. Vidíme, že její čísla rostou velmi rychle. Nesmíme zapomenout na to, že koronavirus se šíří exponenciálně, což znamená, že na začátku, kdy jsou čísla nízká, je nárůst velmi malý, ale brzy se začnou čísla zdvojnásobovat a začnou růst vertikálně nahoru.

Jaké nebezpečí představuje mutace delta?

Delta je výrazně nakažlivější než ostatní varianty viru. V tuto chvíli je možné říci, že je dopad této varianty z hlediska míry hospitalizací a úmrtí srovnatelný s variantou alfa a dalšími, s nimiž jsme se v průběhu roku setkali. Je však nutné mít na paměti, že tyto ukazatele (hospitalizace a úmrtí) mají za počtem nově infikovaných zhruba tři až čtyři týdny zpoždění, tedy je možné, že ještě uvidíme více vážných případů i úmrtí. Toto je velmi obtížné predikovat. Potřebujeme více dat.

Jak se v Česku daří očkovat?

V Česku je zhruba 35 procent populace plně naočkováno, což znamená, že 65 procent populace není ještě před nákazou chráněno. A pokud si vezmeme, že covid prodělalo zhruba 13 až 15 procent Čechů, je tu stále hodně lidí, kteří mohou vážně onemocnět. A to také znamená, že může opět nastat situace, kdy bude narůstat tlak na nemocnice, který bude obtížné zvládat, a že budou opět nezbytná plošná opatření. Vlády by měly velmi pečlivě zvážit riziko nových vln pandemie, protože lockdowny a uzavírání škol mají závažné dopady na ekonomiku a duševní zdraví občanů. Po všech lockdownech a těžkých časech nyní vidíme, kolik podnikatelů muselo ukončit svou činnost, kolik jich zbankrotovalo, zvláště v pohostinství. Takže bychom se měli snažit vyvarovat toho, aby se to opakovalo. Určitý počet přenosů může být tolerován, ale všichni budou ve složité pozici, pokud se to vymkne kontrole.

A jak si s očkováním stojíme v porovnání s dalšími členskými zeměmi EU?

Česko je trochu pod evropským průměrem. I když si myslíme, že v Česku je silné antiočkovací hnutí, myslím, že není tak silné jako v jiných zemích Evropské unie, což je dobře. Také vnímám, že je tu stále více lidí, kteří mají zájem o očkování, než je dostupných vakcín. Jsou země v Evropě, a nebudu je jmenovat, které mají velké zásoby vakcín, ale zájem o ně je malý. Jedním z ukazatelů, které každý týden monitorujeme, je míra spotřeby očkovacích látek. A v tomto ohledu je Česko velmi efektivní. Vakcíny dlouho nečekají ve skladech, ale dostávají se rychle do oběhu. Česko má také vysokou míru proočkovanosti u zdravotnického personálu, v tom patří mezi top v EU. Myslím, že ani není žádná jiná země s tak vysokou proočkovaností zdravotníků. To je velmi dobře, protože se zdravotníci těší vysoké důvěře veřejnosti a mohou být pozitivními vzory pro ostatní.

Jsou opatření v Česku dostatečná?

Myslím, že to, co nyní česká vláda dělá, je rozumné. V posledních dvou měsících se reakce na pandemii sjednotila, opatření se zefektivnila a mám z nich dojem, že jsou také méně komplikovaná a kontroverzní, než byla dříve. Zjednodušila se například pravidla pro cestování, pro nošení respirátorů, tak aby bylo jednoduché je pochopit. Také už není nutná jejich častá úprava každých pět dní, takže si na ně lidé mohou zvyknout.

Jaké chyby česká vláda udělala?

To není má práce, říkat české vládě, jaké udělala a neudělala chyby. My zemím doporučujeme, aby se kriticky zamyslely nad zkušenostmi s pandemií. Ne kvůli tomu, abychom polemizovali nad tím, kdo udělal jakou chybu, ale abychom se lépe připravili do budoucna. A myslím si, že opatření, která jsou nyní uplatňována v České republice, jsou výsledkem této sebereflexe.

Jaká opatření jsou základní a neměla by se rušit?

Myslím, že zakrytí úst na veřejných místech nebo tam, kde není možné dodržet rozestupy, by mělo zůstat. A při aktuálních mutacích je dobře, že se Česko rozhodlo, že nestačí jen chirurgické roušky, ale více chrání respirátory. Zadruhé, důležité je udržet přísnější opatření v uzavřených prostředích, jako jsou nemocnice nebo domovy seniorů. Dodržování zvýšené hygieny rukou by mělo být standardem. Lidé by také měli být opatrní v uzavřených prostorech.

Jaký je váš názor na cestování během léta?

Lidé by měli velmi pečlivě zvažovat, jestli budou teď cestovat do zahraničí, či zůstanou doma. Měli by zvažovat nejen to, kam vycestují, jaká je tam situace, ale i jak tam budou cestovat. Na druhou stranu si nemyslím, že by měla být omezena mezinárodní doprava a cestování jako takové. Samozřejmě, existují velké obavy z výskytu mutací, ale zároveň je třeba říci, že je velmi iluzorní myslet si, že jsme schopní je zastavit. Nejsme. Můžeme zpomalit import viru a jeho variant, ale nemůžeme tomu zcela zabránit.

Takže opatření, která dnes cestování doprovázejí, jsou podle vás v pořádku?

Doporučujeme testovat lidi s viditelnými symptomy a ty, kteří měli blízký kontakt s nakaženými. A pozitivní případy izolovat, případně poskytnout lékařskou péči, kde je to třeba. Pokud ale někdo cestuje, neznamená to, že je automaticky infekční. Země by měly na to brát určitý ohled, můžeme se bavit o stupních ochrany a prevence. Asi se shodneme na tom, že očkování je nejvyšší stupeň. Víme třeba, že nejvyšší ochranu u vakcíny od společnosti Pfizer má člověk po dvou týdnech od druhé dávky. Z toho důvodu považuji za dobré rozhodnutí České republiky považovat dva týdny po druhé dávce za standard.

A testování?

Samozřejmě, můžete se zaměřit na lidi vracející se z míst s vyšší promořeností, ale záleží, jak kvalitní testy používáte. Standard by měl být PCR, některé státy masivněji používají systém karantén, některé méně. Je na každém státu, jaká opatření přijme. Ale co je podle mého důležitější, je mít kvalitní systém veřejné zdravotní péče a velmi dobrý přehled o vnitrostátní situaci – to, co v Česku mají na starosti krajské hygienické stanice. Musíte vědět, že se najednou objevilo padesát případů onemocnění tam, kde včera nebyly, a trasovat. A pokud ty lidi vytrasujete a otestujete, měli by být v karanténě po celou dobu. Na to se musí dohlédnout. Zkušenost z Česka je taková, že toto funguje jen do určité míry případů. Česko by teď mělo využít období klidu k tomu, aby se tento systém posílil.

Delta mutace je už v České republice. Co od ní máme čekat?

Měli jsme tu mutaci alfa a ta byla o 50 procent infekčnější než původní virus. Teď tu máme deltu a ta je zase o dalších 50 procent infekčnější než alfa. To je pozoruhodný nárůst infekčnosti za 1,5 roku pandemie. Na druhou stranu, covid-19 nemutuje tolik jako jiné viry. Delta je teď dominantní mutací ve většině evropských zemí, v České republice je oficiálně 50 procent vzorků delta, ale jsou to dva týdny stará data, teď už bude určitě delta rozšířenější i v Česku. Předpokládám, že na konci srpna bude mutace delta převládat z 90 procent. To znamená, že lidé, kteří se nenechají očkovat, budou více riskovat, že se nakazí. A samozřejmě čím méně bude populace naočkovaná, tím více roste riziko vzniku nových, nebezpečnějších mutací. Můžeme být v budoucnu hodně nemile překvapeni.

Měli bychom se nějak připravit na podzim?

Na to se mě teď ptá každý. Ale já bych se ptal, co bychom měli dělat nyní, protože po létě už může být pozdě. Ale jak už jsem řekl, aktuální opatření v Česku jsou adekvátní. Pokud by byly signály, že se situace začíná zhoršovat, určitě by měla být zvážena další opatření. Neumíme přesně předjímat, co se stane a co ne, ale je tu potenciál, že se situace může opravdu zhoršit.

V Česku se kromě mutace delta objevila už i mutace lambda z Peru. Jak ji vnímá WHO?

Moc o ní nevíme. Je zatím stále nová, ale vypadá to, že je hodně nakažlivá. Jestli je podobně nebo více nakažlivá než delta, nevíme. Ale je to znepokojivá mutace, je sledována a myslím, že velmi brzy o ní budeme schopni říci více.

Koronavirus mutuje a bude mutovat stále?

Ano, není to nic výjimečného, přirozeně se mutace neustále objevují. Některé jsou nebezpečnější než jiné. My je rozdělujeme do několika kategorií podle toho, jaké nebezpečí představují.

Takže i možnost další vlny je reálná?

Teoreticky je tu pro ni potenciál. Ale neumíme říci, kdy a za jakých podmínek se to může stát.

Je WHO pro přeočkování a kdy by k němu mělo dojít?

O tom se nyní vedou intenzivní debaty. Myslím, že velmi pravděpodobně bude přeočkování potřeba, a to kvůli ochraně před novými mutacemi. Zadruhé, ještě toho nevíme tolik o imunitě, kterou získáváme. Nyní víme, že očkování funguje minimálně devět měsíců.

Nicméně, covid už tu s námi bude?

Myslím, že ten vlak, kdy bylo možné covid eliminovat, odjel už bohužel velmi dávno. Myslím, že jsme měli šanci minulý rok, ale nyní už ne. Budeme s tím tedy žít. Možná zůstane ve formě významného viru, anebo se stane benigním (neškodným), to nevíme.

Česko má také vysokou míru proočkovanosti u zdravotnického personálu, v tom patří mezi top v EU.

Myslím, že ten vlak, kdy bylo možné covid eliminovat, odjel už bohužel velmi dávno.