„Urážky českých dětí musí přestat“
Nařčení malých fanoušků z rasismu se bude řešit na mezistátní úrovni
Až na vrcholné politické půdě se řeší zdánlivě běžný fotbalový zápas. Na britských ostrovech si podle všeho umanuli, že Češi jsou rasisté. A český ministr zahraničí Jakub Kulhánek si kvůli tomu zve britského velvyslance na kobereček.
Je jasné, o čem bude v pondělí s Nickem Archerem mluvit. Vrátí se do čtvrtečního podvečera, kdy hrála fotbalová Sparta se skotským klubem Glasgow Rangers. Stadion byl kvůli předešlým rasistickým pokřikům na Letné za trest uzavřen, ale Sparta vyjednala výjimku pro 10 tisíc dětí od šesti do čtrnácti let.
Byl to mimořádný zážitek. Sparta v pohárovém utkání zvítězila 1:0. Jenže jakmile se dohrálo, nerezonoval v éteru výsledek, nýbrž prohlášení britského právníka Aamera Anwara, jenž si dětské pištění, dupání a hučení vyložil jako rasistické chování vůči svému klientovi.
Ale to se musíme vrátit ještě o půl roku zpátky, kdy byl záložník Glen Kamara, onen Anwarův klient, klíčovou postavou v jiném případu a v jiném utkání. Rasisticky ho údajně urazil slávista Ondřej Kúdela. Strhla se mediální přestřelka, po které
Kúdela dostal distanc na 10 zápasů, aniž mu rasismus dokázali.
Kúdela hodlá své jméno očistit před Mezinárodním sportovním tribunálem. Hráči Glasgow Rangers (i s Kamarou) ve čtvrtek dorazili do Prahy. A znovu je poprask.
Kamara, v Africe narozený reprezentant Finska, byl při každém doteku s míčem terčem dětského povyku. Jak by také ne, od března
Jan Hamáček,
je mezi českými fanoušky velmi nepopulární. Jeho advokát to vyložil po svém a vypálil do dětí: „Praha má vážný problém s rasismem.“Britská média si přisadila, že domnělé urážky zastínily prohru Rangers. Trenér Rangers žádá pro Spartu trest. Sparta se ostře brání: „Neurážejte naše děti.“Zastali se jí fanoušci, politici i šéf fotbalu Petr Fousek: „Převracet realitu, kterou jsem na Letné viděl, v to, co jsem si
Jakub Kulhánek,
následně o dění na stadionu přečetl, je nepřijatelné.“
Až se nechce věřit, že je to možné. Sledujete napínavý zápas v kulise dětského nadšení, jenže když opustíte stadion, na sociálních sítích na vás vybafne obrázek shnilých jahod. Sdílel jej Marvin Bartley, poradce Skotské fotbalové asociace pro rovnoprávnost a diverzitu, s dovětkem, že Češi jsou jako zkažené ovoce.
MF DNES marně žádala advokáta Anwara o rozhovor, ve kterém by vysvětlil, proč se vůči Česku vyjadřuje hanlivě až xenofobně. Aféra, která měla dávno vyšumět, dostává ještě šílenější rozměr. A Sparta bude hrát 25. listopadu v Glasgow odvetu.
ministr vnitra
ministr zahraničí „Češi nejsou zkažené ovoce a národ rasistů.“ „A dost! Nechutné urážky českých dětí do fotbalu nepatří a do dobrých vztahů mezi dvěma zeměmi už vůbec ne.“
Byl nadšený a hrdý, jak se Spartě podařilo zvládnout zapeklitý úkol a neztratit žádné dítě. Sám měl na tribuně šestiletého syna.
Vítězství 1:0 nad Glasgow Rangers v Evropské lize příjemný fotbalový večírek ještě umocnilo.
Pak nastal šok.
„Pořád jsem smutný, zaskočený a plný negativních emocí, což je v obrovském rozporu s tím, co jsem ve čtvrtek zažil,“říkal o den později Ondřej Kasík, šéf komunikace Sparty.
Musím říct, že to byl vážně zážitek. Dětská diskotéka pro deset tisíc prcků.
Dali jsme si záležet a byli v očekávání, co nastane. Organizovat zápas pro dětské publikum a v tak masivním počtu, to tu ještě nebylo. Věděli jsme, že největší důraz musíme klást na navigaci, aby se nikdo nikam nezatoulal, aby skupinky dětí zůstaly pohromadě, aby po zápase nevznikl chaos a nevypustili jsme v jedné chvíli tisíce dětí na ulici.
Povedlo se.
Spousta špuntů byla na Spartě vůbec poprvé v životě. To není, jako se stálým dospělým fanouškem, který chodí na fotbal deset dvacet let. Automaticky si najde místo, ví, kde si koupí klobásu, kde je toaleta.
A děti?
Třeba místo obvyklého předzápasového magazínu dostaly dětskou brožuru, kde jsme se kromě jiného snažili vysvětlit, co je rasismus, proč je špatný, proč nepatří do života.
Až se nechce věřit, že teď čelíte obvinění, že vám fandí rasistické děti.
Všechny ty výroky se dají označit za xenofobní, urážlivé, šikanózní. Směrem k dětem, k jejich rodičům, trenérům, učitelům a vlastně ke všem Čechům.
K podivnému právníkovi záložníka Kamary se vrátíme, ale ještě mě zajímá, proč jste dětem a dospělému doprovodu zdůrazňovali, co je to rasismus?
To je náš vzdělávací úkol. Těžko můžete pracovat s padesátiletým chlapíkem, ze kterého se v devadesátkách stal přesvědčený ultrapravičák. U něj myšlení nezměníme. Naopak u desetiletého prcka pevně věříme, že pozitivní úlohu sehrát můžeme. Máme zodpovědnost za budoucí generaci, přestože výsledek neuvidíme příští rok, ale třeba za patnáct let.
Je to jediná cesta, jak rasismus vymýtit?
Vzdělání hraje obrovskou roli, na druhou stranu si musíme říct, že jsme prostě fotbal. Že nežijeme mimo kontext doby, společenských nálad a politických vln. Podívejte se, jaké některé politické strany jdou do voleb a s jakým programem. A nejen v Česku. S extrémním smýšlením vůči migrantům, vůči lidem cizí národnosti. I takové strany dostávají hlasy voličů, tak se nemůžeme tvářit, že fotbalové prostředí pojede na jiné vlně.
Upřímně, jak vám bylo, než Spartu poplival právník Aamer Anwar?
Bylo to strhující, elektrizující. Na akcích podobného rozměru, ať už je to zápas, nebo koncert, vždycky funguje kolektivní energie. A ta čtvrteční, dětská, byla obohacující. Jedním slovem krásná.
I tím, že jste prosili malé návštěvníky, ať neházejí vlaštovky na hřiště.
Kohosi napadlo vyrobit z brožurky vlaštovku a na trávník přiletěla jedna opravdu mimořádně povedená. A najednou v jedné části stadionu vypukla vlaštovková olympiáda.
A po zápase?
V noci jsem si doma jako vždycky monitoroval, co se píše o zápase a došlo mi: Jsme rukojmí! Jak může někdo urážet naše děti? Bezbranné malé děti a jejich rodiče? Dotklo se mě to lidsky. Náš syn měl ve školce učitele tmavé pleti a patřil k jeho nejoblíbenějším. Naše děti se denně mísí s vrstevníky, kteří neumějí česky, ale úplně v pohodě si spolu hrají. Jediným kritériem pro hodnocení lidí je přece to, jestli je někdo zlý a někdo dobrý. A pak slyším jakéhosi advokáta a je mi smutno.
Nedá mi to, protože jste dlouhé roky pracoval v médiích. Ta britská jsou vůči domnělému rasismu v Česku ostřejší než břitva. Útočí, soudí, ale protistraně nedávají prostor k vyjádření.
To je pro mě hodně trpká životní zkušenost. Zjišťujete, že média, která nám v rámci mediálních studií na univerzitě dávali za příklad, absolutně nerespektují základní principy novinářské práce.
Všechny ty výroky se dají označit za xenofobní, urážlivé, šikanózní. Ondřej Kasík,
šéf komunikace Sparty