Volby začaly. Obavy o Zemana
Před volebními místnostmi se tvořily fronty. Nemocný prezident mění program
VČesku včera za velkého zájmu lidí začaly volby do Poslanecké sněmovny. Kolem zdravotního stavu prezidenta, který by měl povolební jednání politiků moderovat, dál panují nejasnosti.
Hrad včera poprvé veřejně přiznal, že Miloš Zeman je nemocný. Podle mluvčího Jiřího Ovčáčka to však prezidenta neomezuje ve výkonu ústavních povinností. Spekulace o vážném stavu Zemana označil mluvčí za fámy a dezinformace, zároveň však oznámil, že prezident omezuje svůj plánovaný program.
Kvůli svému zdravotnímu stavu Zeman poprvé nevolil v místě svého trvalého bydliště v pražských
Stodůlkách, ale na zámku v Lánech bez přítomnosti médií. „Teď je důležité, aby pan prezident měl dostatek sil pro další práci. Není potřeba ho vystavovat,“uvedl Ovčáček. Hrad pouze zveřejnil několik vlastních fotografií, jak prezident hlasuje do přenosné volební urny.
„Prezident je v pořádku, komunikoval a působil na nás velmi dobře. Mluvili jsme spolu o běžných věcech, poté odvolil a my jsme odjeli.
O věcech týkajících se jeho zdraví jsme spolu nehovořili,“uvedl předseda lánské volební komise Ivan Salač, který prezidentovi volební urnu donesl.
Zda bude prezident schopen vést hned po volbách vyjednávání o nové vládě, není zatím jasné.
Pražský hrad zrušil plánované nedělní vystoupení Miloše Zemana v televizi CNN Prima NEWS. Prezidentův mluvčí nevyloučil ani odložení nedělní schůzky s premiérem Andrejem Babišem.
Mluvčí Ústřední vojenské nemocnice Jitka Zinke uvedla, že Zeman je léčen ambulantně pod pravidelnou lékařskou kontrolou. „Prezidenta navštívil profesor Miroslav Zavoral, který je jeho ošetřujícím lékařem. Doporučil panu prezidentovi, aby omezil pracovní aktivity, které má naplánovány,“citovala Prima Ovčáčka.
Zdravotní stav prezidenta se stal v posledních dnech jedním z hlavních témat v médiích a na sociálních sítích, a to kvůli spekulacím o jeho zhoršení.
V září strávil Miloš Zeman osm nocí v Ústřední vojenské nemocnici. Podle Pražského hradu šlo pouze o rekondiční pobyt, během něhož prezident podstoupil několik vyšetření a dostával infuze. Mluvčí Hradu sdělil, že lékaři nenalezli život ohrožující problémy a že pouze zjistili, že prezident trpí mírným vyčerpáním a dehydratací.
Od té doby je Zeman v Lánech, kde absolvoval několik pracovních schůzek se zástupci vlády a opozice, přijal také maďarského premiéra Viktora Orbána. Pražský hrad opakovaně odmítl, že by měl prezident vážné zdravotní potíže, které by ohrozily jeho roli v povolebních vyjednáváních.
Nemoc může prodloužit jednání
Podle politologa Jana Kubáčka by ale Zemanův stav mohl být komplikací. „Zdravotní obtíže prezidenta mohou promluvit do délky vyjednávání a hlavně intenzity schůzek s předáky politických subjektů z budoucí nově zvolené Sněmovny. Jednání by byla dlouhá i nehledě na aktuální zdravotní obtíže hlavy státu, protože prezident nemá důvod pospíchat, zvláště v situaci rozpolcené Sněmovny o velkém počtu politických subjektů,“vysvětluje politolog.
Jediné, co může podle něho urychlit aktivitu prezidenta, by byla jasná většina ve Sněmovně pro jedno z politických řešení a hlavně schopnost stran se urychleně dohodnout na vedení nové Sněmovny a jednotný postup. „V tu chvíli je hlava státu pod tlakem a v určité defenzivě. Obecně platí, čím rozhádanější Sněmovna neschopná kompromisu, tím silnější vliv a nezastupitelnost role prezidenta,“uvedl Kubáček.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zmínil minulý týden jako možnou variantu, že by se Senát oficiální cestou dotázal na zdraví prezidenta. Zatím to ale neudělá. Podle Vystrčila by bylo vhodné, aby Miloš Zeman informoval o svém stavu. „Informace přicházejí, i když jen z médií, a o tom, co by kdyby, nebudu spekulovat,“uvedl Vystrčil pro MF DNES.
O tom, jestli je, nebo není prezident schopen vykonávat úřad, jednal už v červnu Senát. „Senátní výbor na můj návrh odhlasoval, že není schopen dostát povinnostem podle Ústavy. Obávám se toho, jestli a jak splní své ústavní povinnosti po volbách,“uvedl na Twitteru senátor Pavel Fischer.
Ústava „myslí“na zdraví
K tomu, aby byl prezident zbaven pravomocí, je podle Ústavy potřebná nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců a senátorů. Sněmovna a Senát by přitom musely schválit v této věci totožné usnesení v tom smyslu, že hlava státu není schopna zastávat úřad. Podobná situace už jednou nastala, když byl v roce 1975 odvolán tehdejší prezident Ludvík Svoboda.
Právě po parlamentních volbách přicházejí pro prezidenta důležité povinnosti a při sestavování nové vlády má klíčovou úlohu, svolává novou Sněmovnu a po její ustavující schůzi, volbě nového předsedy a demisi staré vlády jmenuje nového premiéra a vládu. Ta pak usiluje o získání důvěry nové Sněmovny.
Prezident Zeman není první prezident, který měl vážné zdravotní obtíže, a i jeho předchůdci svůj zdravotní stav tajili před zákonodárci a veřejností. Klement Gottwald a Antonín Zápotocký v úřadě dokonce zemřeli, Emil Hácha nebo Edvard Beneš skonali krátce poté, co z Hradu odešli. Prezident Václav Havel také trpěl řadou chorob spojených s jeho pobytem v komunistickém vězení a s kouřením, ale o jeho zdravotním stavu Hrad pořádal pravidelné tiskové konference.
S přispěním Roberta Božovského