Není místo pro všechny

LIBOC Je stále více rodičů, kteří by rádi dali své děti do tříd s alternativní výukou. Nechtějí, aby je základní škola hned nasměrovala na práva či medicínu, ale spíše aby je učila pracovat v týmu, klidně i zasít a sklidit obilí, vyřezat stolek nebo namalovat obraz. Takové třídy existují, v Praze jich je dokonce více než jinde. I tak se do nich ale dostane jen každý čtvrtý zájemce.

Základní škola Dědina v Liboci řeší dlouhodobý problém. Obávají se tam totiž plánovaného rozšíření školy skoro o polovinu (ze stávajících 770 na 1 130 žáků), což by podle slov zástupců školy vedlo k větší anonymizaci výuky a ztížilo individuální přístup k dětem. Šestá městská část očekává příliv dalších dětí školou povinných, vyrostou zde totiž nové byty.

„Situace v ZŠ Dědina je velmi napjatá. Do konce roku 2022 by měl být dokončen developerský projekt společnosti FINEP. Další projekty se plánují ve střednědobém horizontu. Do deseti let by měla být dokončena stavba společnosti Central Group s dalšími 2 200 byty a další v rámci projektu Nová Ruzyně,“informuje Ondřej Ševčík z Asociace waldorfských škol.

Škola místo sběrného dvora

V ZŠ Dědina navíc již teď hledají samostatné místo právě pro takzvané waldorfské třídy, což je alternativní výchovně vzdělávací program. O tento typ vzdělávání je podle provozovatelů této výuky zájem, problém je však kapacita škol. „Počet tříd ani škol se v Praze v posledních letech nezvýšil, i když zájem o tento typ vzdělávání jednoznačně převyšuje dostupnou nabídku,“dodává Ševčík. Na schůzi zastupitelstva

Prahy 6 ve druhé polovině září proto představili zástupci školy možnost využití Proboštského sběrného dvora pro účely zřízení samostatné waldorfské školy.

„Podstatné je to, aby vznikla samostatná waldorfská škola a mohli jsme v Praze 6 nabídnout základní vzdělání dětem z waldorfských školek a klubíků a jejich rodiče nebyli nuceni děti vozit po celé Praze. Proboštský dvůr by byl ideální v tom, že by umožnil nejen zřízení základní školy, ale také lycea,“říká výkonná ředitelka ZŠ Dědina Zuzana Tinglová. Tento návrh podpořila radní Prahy 6 pro školství Marie Kubíková a místostarosta Jakub Stárek (oba z ODS). Navíc vyzvali všechny přítomné zastupitele, aby hledali nové prostory pro sběrný dvůr a parkoviště Pražských služeb, které na místě dnes stojí. To však v první řadě musí hledat magistrát.

Zároveň je prý nutné připravit změnu územního plánu daného místa na veřejnou vybavenost, k čemuž je rovněž zapotřebí koordinace a soulad s hlavním městem.

„Ohledně Proboštského dvora proběhla předběžná jednání s magistrátním odborem majetku a IPR (Institut plánování a rozvoje, pozn. red.) při hledání alternativních prostor pro Pražské služby. Já sama za sebe se domnívám, že by si waldorfské školy větší prostor zasloužily, ale kapacitní problém je v tuto chvíli obtížně řešitelný,“upozorňuje Mariana Čapková, předsedkyně výboru pro výchovu a vzdělávání ZHMP (Praha sobě).

Tři čtvrtiny ostrouhají

Příklad ze Základní školy v Liboci je ukázkový pro celou Prahu. O alternativní výuku je mezi rodiči zájem, své dítě do ní však dostane jen zhruba každý čtvrtý zájemce, tři čtvrtiny tak zůstanou na ocet. A kromě základních škol se to týká i středních. „O tento způsob vzdělávání je velký zájem, ale nejsou vhodné prostory pro rozšíření nebo vznik dalších takových škol. V Praze je tedy tato střední škola jediná,“potvrzuje ředitel pražského waldorfského lycea Ivan Smolka. „Waldorfské lyceum patří již řadu let k nejžádanějším školám v Praze, zájem o přijetí je tu vyšší než v jiných městech,“doplňuje ředitel.

Alternativních vzdělávacích směrů v pedagogice existuje více. Vedle Waldorfské pedagogiky je to také například Montessori pedagogika, Jenský plán, Daltonské školy nebo program Začít spolu.

V hlavním městě mají waldorfské školy, případně třídy, tři městské části a dvě školy provozuje magistrát. Ostatní instituce jsou soukromé a poplatky spojené se studiem jsou tak logicky vyšší. Podle magistrátu se tento stav jen tak nezmění. „Praha zatím s rozšiřováním nepočítá,“říká mluvčí magistrátu Vít Hofman.