Výměna místo hromadění
V Prvním udržitelném obchoďáku si lidé za týden vyměnili 16 tun oblečení, knížek a dalších věcí
PRAHA Ne všichni lidé jsou spokojení v konzumním způsobu života současné společnosti. Zlobí je i to, že výrobci dělají výrobky takové, aby se brzy rozbily a bylo je nutné koupit znovu. Jednou z cest z tohoto systému je swap, tedy výměna, přičemž měnit se dá oblečení, knihy nebo třeba školní potřeby. Loni vznikla nezisková organizace Swap Prague, kterou s Lucií Poubovou založila Kristýna Holubová.
„V září jsme uspořádaly akci s názvem První udržitelný obchoďák, kde si lidé vyměnili celkem 16 tun věcí,“říká Holubová.
Úplně na začátek, mohla byste popsat v čem swap spočívá?
Swap je v našem pojetí nejlepší způsob získávání věcí vzhledem k sobě, planetě a taky jde o dost zábavnou cestu. Stručně to je přímá výměna krásných přebytků ze skříní nebo šuplíků v rámci našich osvětových akcí. Tvoříme vlastně takové příležitosti, abychom prodloužili životnost věcem, když už si je někdo koupil nebo je má doma. Na našich akcích kromě swapu návštěvníky i interaktivní formou vzděláváme, aby poznali lépe například textilní materiály, věděli, kde si půjčit věci nebo kam si jít spravit oblečení. Případně i podpoříme jejich kreativitu v rámci upcyklačních (proces přeměny odpadového materiálu v nové výrobky, pozn. red.) workshopů, šicích kurzů a podobně.
Jste spoluzakladatelkou organizace Swap Prague. Jaký je účel této organizace?
Naší motivací k pořádání swapů je fakt, že nás všechny spojuje zahlcenost věcmi, které nepoužíváme. Naším
mottem je, že všeho je všude dost, tak se toho pojďme efektivně zbavit a příště už jděme nakupovat chytřeji. Je to vlastně spíš návrat ke kvalitě věcí, schopnost vážit si sebe i ostatních, jejich práce a hlavně přírodních zdrojů. Máme za to, že je třeba se trochu dovzdělat a vidět zase věci v souvislostech, že to triko nevyrostlo v obchodu, ale někdo ho musí z něčeho ušít a dostat zaplaceno.
Jaké swap aktivity pořádáte? Jde jen o oblečení? Co vlastně všechno může být předmětem výměny?
Pořádáme jednak swap pro veřejnost, ale i pro firmy a s tím související komplexní vzdělávací aktivity. Tato cílová skupina je pro nás obzvláště důležitá. Ti, kteří vydělávají slušné peníze, mají o to větší moc každý den svými penězi rozhodovat, chtěli bychom na ně tedy pozitivně působit, aby volili nejen s ohledem na sebe, ale i na planetu, tedy mysleli na budoucnost. Kromě oblečení se na naše akce jinak nosí i knihy, pokojovky, nářadí, hračky nebo prostě drobné věci do domácnosti. Výjimečně i nábytek, ale to jen pokud je akce zrovna v prostoru, který to umožní, a zároveň máme partnera, který se smysluplně postará o zbytky.
Máte za sebou týdenní akci První udržitelný obchoďák v Pražské tržnici. O co šlo?
Současné obchoďáky nás nebaví, otevřeli jsme si tedy takový podle našich pravidel, s důrazem na péči o věci, transparentnost, otevřenost, prostě prostor, kde není jediným hnacím motorem zisk. Takové místo se jen těžko hledá a nám se to podařilo, i když jen na 7 dní. Součástí byl jednak velký swap, pravděpodobně největší na světě, ale i program plný přednášek, workshopů a služeb ve směru k udržitelnosti.
A jaké to přineslo výsledky? Jaký byl zájem?
Tušili jsme, že zájem bude velký, ale nakonec výsledek předčil i naše nejbujnější představy. Dorazily tisíce lidí a donesly celkem přes 16 tun oblečení, knih a dalších drobností. A na místě se vyswapovalo, tedy nového majitele si lokálně našlo, celých 85 procent věcí z tohoto množství. Vše jsme vážili, takže máme poměrně přesná čísla. Zájem ze všech možných stran včetně nárůstu čísel na sociálních sítích zůstává doteď. Ta akce se zkrátka povedla a teď je na nás, jak navážeme.
Jaké další akce v nadcházející době plánujete?
Nejbližší swap bude v krásném prostoru bývalého kina Vzlet ve Vršovicích 24. října a pak děláme speciální benefiční swap s organizací Aperio 6. listopadu v cafe prostoru v Národní technické knihovně v Dejvicích.
Jak si v tomto trendu vede Praha v rámci celé země? A jak Česko v rámci světa?
Před lety jsme do Čech přivedli swapovací kulturu a netušili jsme, jak se to rozjede a kolik lidí inspirujeme. Před covidem se v Praze každý měsíc konalo třeba 30 swapů, pomohli jsme přímo rozjet swapy v Plzni, Bratislavě a Žilině, kde se velmi úspěšně konají dodnes. Je to skvělé, zároveň je to známka toho, že všichni máme ten samý problém, který jsem popisovala na začátku. Jde o záplavu věcí, se kterou si nevíme rady a každý den si jen tento problém impulzivními nákupy ještě prohlubujeme.
Kdy myšlenka swapu přišla do Prahy? Swapovalo se už před vámi?
Určitě se dělaly výměnné bazárky, inspirovala nás jimi Markéta Borecká, která dnes stojí za projektem Forewear. Jinak ve světě se takovéto akce dějí, ale ten náš v rámci akce První udržitelný obchoďák: Týdenní swap byl asi největší svého druhu na světě, podle toho, jak jsme to konzultovali s mezinárodním odborníkem na swapy Patrickem Duffym z Global Fashion Exchange,
●
●
který byl i zahraničním hostem na této naší akci.
Změnil tento trend nějak váš postoj k nakupování nových věcí?
Swap můj způsob nakupování změnil velmi výrazně. Už si několikrát rozmyslím, než něco koupím, a nákupní centra mě už nelákají. Jsou pro mě zdrojem všech spíše nekvalitních nadbytečností, které nosí návštěvníci na naše akce. Věci vypadají v nákupních centrech skvěle, ale jak si je přinesete domů, vyperete nebo párkrát použijete, jejich lesk je pryč. Nástrahy nákupů v e-shopech jsou pro mne stále dost nebezpečné. Pomáhá mi však nechat ty věci týden viset v košíku. Většinou se k tomu už nevrátím.