Profil pražského řidiče
Mají otlučená auta, přestupky hlavně z parkování a každý desátý kontrolovaný byl „pod vlivem“
PRAHA Jedno promile alkoholu nadýchal řidič nákladního automobilu, který 6. října na Jižní spojce přejel z pravého pruhu do připojovacího, kde se střetl s osobním vozidlem. To skončilo ve svodidlech. O den později jel další řidič v pravém jízdním pruhu Vyskočilovou ulicí a projel semaforem, i když měl červenou. V křižovatce se střetl s dalším vozidlem, test odhalil tři promile alkoholu v krvi šoféra.
„Jen za minulý rok bylo v Praze 405 nehod, ve kterých svou roli sehrál alkohol nebo drogy,“říká mluvčí Policie ČR Jan Daněk. Na řidiče pod vlivem drog či alkoholu se přitom zaměřuje i městská policie.
„Za prvních devět měsíců letošního roku provedli pražští strážníci téměř 1 250 orientačních testů na alkohol a drogy, z nichž bylo více než 120 pozitivních,“říká mluvčí městské policie Irena Seifertová. Ale není to tak, že by bourali jen ti, kteří jsou „pod vlivem“, Policie ČR byla celkově v Praze přivolaná loni k 16 925 dopravním nehodám. U mnoha dalších nemusela být vůbec a účastníci si vystačili jen s vyplněním takzvaného euroformuláře pro pojišťovnu. Tento postup je možný, pokud například nebyla škoda vyšší než 100 tisíc korun a nebyl nikdo zraněný.
Ťukance na parkovištích
Naopak policie musela být u nehody s těžkým zraněním, která se stala 5. října v ulici Na Pankráci. Na křižovatce s Lomnického srazilo auto chodce.
Nejčastějším typem nehody jsou ale podle Daňka různé ťukance na parkovištích a není výjimkou, že řidiči najdou poškozené své zaparkované vozy. Velmi rozšířeným incidentem jsou také nehody, při kterých řidiči nedodržují dostatečné odstupy, nedobrzdí a střetnou se s vozidly, která jedou před nimi. Například záchranná služba doporučuje, aby řidiči v kolonách jeli za autem před nimi v takové vzdálenosti, aby mohli vidět, kde se pneumatiky vozidel dotýkají asfaltu. Jedině tak mají motoristé před sebou dostatečný manévrovací prostor, aby uhnuli, pokud se například blíží sanitka.
Řidič není vyvrhel
Pražští řidiči nejsou zlí, zdůrazňuje bývalý šéf organizace BESIP, člen platformy Vize nula Roman Budský. Incident, při kterém předminulý týden v Libni přejel řidič jaguaru strážníkovi nohu, tak můžeme považovat spíše na ojedinělý exces. „Motoristé určitě nejsou nějací vyvrhelové společnosti. V Praze se ale setkáváme s velmi intenzivním provozem. Velký hlad je také po parkovacích místech a kapacita silnic už dávno neodpovídá intenzitě provozu,“ vysvětluje Budský. Podle něj si mnoho řidičů nedělá starosti s tím, jak zrovna zaparkují, a potvrzují to i data městské policie.
Za devět měsíců letošního roku strážníci evidují 110 956 případů porušení zákazu zastavení, 60 840 případů stání na chodníku, 18 181 případů státní v křižovatce, 12 696 případů stání na přechodu pro chodce a 10 692 případů neoprávněného stání na vyhrazeném parkovišti.
„Za prvních devět měsíců letošního roku jsme předali 638 038 případů podezření na neoprávněné parkování v zónách placeného stání správním orgánům. Drtivá většina zjištěných přestupků je z automatizovaného mobilního monitoringu,“říká Seifertová. Strážníci problémy v zónách řeší i na základě oznámení na tísňovou linku 156. To jsou ale jen stovky případů.
V něčem se ale pražští řidiči od celorepublikového průměru neliší – jsou to podle organizace BESIP sklony k rychlé jízdě.
„Na celém území ČR je z pohledu příčin a následků dopravních nehod jednoznačně na prvním místě nepřiměřená rychlost,“říká Jiří Polomis, který je koordinátorem BESIP pro ČR. O tom, jak moc řidiči v metropoli pospíchají, ví své městská policie, která za leden až září letošního roku eviduje 110 364 zjištěných přestupků.
Dalším problémem v silničním provozu je agresivita. BESIP upozorňuje, že se ani zdaleka netýká jen motoristů.
„Agresivní chování se přenáší z řidičů individuální automobilové dopravy na cyklisty, kteří následně kvůli zachování vlastní bezpečnosti ohrožují chodce například jízdou po chodnících anebo tam, kde je jízda cyklistů zakázaná. V tomto směru je důležitý vzájemný respekt všech účastníků silničního provozu,“dodává Polomis.
Šéf BESIP Tomáš Neřold považuje chodce za nejvíce ohrožené účastníky provozu. „V loňském roce byla každá třetí oběť na silnicích v hlavním městě chodec – sedm mrtvých z celkového počtu 22 obětí. Za nehodami s tragickými následky u chodců často stojí nepozornost řidičů a nepřiměřená rychlost vozidla v dané situaci. Sami chodci pak rovněž chybují kvůli nepozornosti a náhlému vstoupení do vozovky,“dodává Neřold.