Webbův teleskop začne zkoumat dějiny vesmíru
Vesmírný teleskop Jamese Webba, který dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru a pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu, v sobotu po mnoha odkladech opustil Zemi. Podle plánu ho ve 13:20 SEČ úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5.
„Jsme na prahu neuvěřitelných objevů, které jsme si ani neuměli představit,“těší se ředitel amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson. Všechny etapy a manévry vzletu proběhly bez problémů a teleskop se po 27 minutách letu osamostatnil, aby zamířil ke svému cíli. Zdárně se pak také rozvinuly sluneční panely, které zajistí zásobování energií. Vesmírná observatoř, náklady na jejíž misi dosáhly deseti miliard dolarů (223 miliard korun), se ustálí 1,5 milionu kilometrů daleko od Země, tedy čtyřikrát dál, než je Měsíc.
Nacházet se bude v místě, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Díky tomu si dalekohled dokáže zachovat stabilní oběžnou dráhu a zároveň se bude držet ve stínu naší planety před slunečním zářením.
Webbův teleskop je dosud největší a nejvýkonnější vesmírný dalekohled vypuštěný lidmi, na celém projektu spolupracovala také Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie a měl by přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času.
Webbův teleskop budou vědci využívat také ke studování planet a dalších těles naší Sluneční soustavy. Sledovat díky němu budou i exoplanety, které se nacházejí v takzvaných obyvatelných zónách jiných hvězd a na jejichž povrchu by mohla být voda v kapalném stavu. V souvislosti s tím se rovněž počítá s pátráním po případných známkách mimozemského života.
K plnění těchto úkolů má observatoř obří zrcadlo o průměru 6,5 metru, čtyři vědecké přístroje a také štít velký 21 krát 14 metrů, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření a udrží je v potřebném hlubokém chladu.
Až observatoř po měsíc trvajícím letu dorazí na stanovené místo, budou její systémy čekat pět měsíců vědeckých a kalibračních testů, nastavení teleskopu a aktivace přístrojů. Nejlepší snímky by se podle expertů mohly začít objevovat přibližně půl roku po vypuštění do vesmíru. (ČTK)