Vánoční nápor odpadu

Spalovna v Malešicích po požáru nejede na plný výkon, ani o svátcích odpad město nezavalil

PRAHA Vánoce v metropoli tradičně představují větší poptávku po svozu odpadů. Nepořádek se tvoří u kontejnerů na tříděný odpad, kde končí obaly od vánočních dárků. Svozové firmy se ale na „pohromu“připravují. Zhruba na třech čtvrtinách plochy hlavního města mají svoz odpadů na starosti Pražské služby. Ty také provozují spalovnu ZEVO Malešice, která po požáru stále nejede na plný výkon. Přestože občas některé nádoby na odpad svou kapacitou nestačily, k nějakému odpadovému kolapsu nedošlo.

„Na vánoční svátky, jsme připravili sérii opatření tak, abychom co nejvíce zamezili možným komplikacím a přeplňování nádob. V tyto dny jsme navýšili počty techniky a lidí,“říká mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Z odpadů se dá například vyčíst, v čem je zabalena většina vánočních dárků. „I letos bylo hodně papíru. Nemáme uzavřená čísla za letošek, ale obecně každý prosinec je jiný než ostatní měsíce v roce a bývá více odpadu,“říká Mana.

Nepořádek kolem nádob může podle jeho slov vzniknout, ale vždy jde jen o dočasný stav. Ten se vyřeší během několika málo hodin, maximálně do druhého dne či během plánovaného svozu. Nejen řidiči a popeláři byli během tří svátečních dnů v práci a v ulicích metropole. I jejich další kolegové situaci monitorovali v terénu a předávali informace jednotlivým provozovnám Pražských služeb.

Posila 200 popelářů

Techniky, kterou na vánoční svoz Pražské služby nasadily, nebylo málo. „Téměř 90 popelářských aut a skoro 200 popelářů navíc bylo povoláno nad rámec běžných počtů. Nejvíce se navýšily svozy tříděného odpadu, zvýšeny byly i počty úklidů kolem nádob na tříděný odpad. Kolem nádob na tříděný odpad se pravidelně uklízí a tento úklid provádí jiná posádka než ta, která sváží odpad. O to se stará dvojčlenná posádka valníků,“dodává Mana. Podobně jako Pražské služby navyšovaly své aktivity o Vánocích také společnosti AVE, Ipodec a Komwag, které odvážejí odpad v jiných částech metropole.

V Pražských službách je situace složitější, protože jejich malešická spalovna ještě po požáru nejede na plný výkon. „Jako provozovatelé ZEVO Malešice jsme ale dopředu počítali s vyšší poptávkou po likvidaci směsného komunálního odpadu během vánočních svátků a snažili jsme se zajistit co nejvyšší možnou volnou kapacitu našeho bunkru, tedy zásobníku odpadu. Odpad nyní nemusíme vozit na skládky ani do ZEVO Chotíkov u Plzně, kam odpad putoval po požáru ve spalovně,“říká Mana.

Malešice ale nejedou naplno a plánování příjmu odpadu teď počítá se zastavením svozu živnostenského (firemního) odpadu a kapacita je přednostně rezervována pro směsný komunální odpad obyvatel Prahy.

Obnovení provozu malešické spalovny závisí na vypořádání pojistného plnění, po něm začne oprava. „Nicméně i přes komplikace stále věříme v již dříve avizovaný termín podzim 2022,“říká Mana.

Chytré popelnice jako řešení

Do budoucna by chtěla Praha přívalu odpadu čelit pomocí „chytrých“popelnic. „Asi v pěti stovkách popelnic máme senzory a víme zcela přesně, kolik tam je odpadu, data se aktualizují několikrát za den,“říká Matěj Šandor, místopředseda představenstva městské společnosti Operátor ICT, která pro Prahu projekt zajišťuje.

Pilotní projekt „chytrých“popelnic běží už od roku 2018. Nově by se senzory mohly objevit v dalších 6 500 popelnicích. Praha se rozhodla pro rozšíření „chytrých“popelnic do celoměstského provozu, protože řešení přináší úsporu za svoz odpadu – popelnice se vyvážejí až v momentě, kdy jsou plné.

Odhadovaná návratnost investice do „chytrých popelnic je zhruba dva roky podle dat vycházejících z pilotního provozu. Roční úspora na jeden instalovaný senzor je po odečtení investičních a provozních nákladů 1 261 korun.

„Při využití všech senzorů, které je možné instalovat na základě uzavřené smlouvy s hlavním městem, což je 7 600 kusů, se jedná o roční úsporu až 9,5 milionu korun. Všechny senzory by mohly být osazeny do roku 2023, přičemž výrazná většina – 6 500 – do konce příštího roku.

Získanou úsporu je možné investovat do zvýšení četnosti svozu u míst, která jsou nejvíc vytížená. Garantovaná minimální životnost baterie v senzoru je 36 měsíců s předpokladem životnosti až 5 let – v závislosti na klimatických podmínkách,“dodává Šandor.