Hejtmani: Testování se nedá stihnout
Plán vlády testovat povinně všechny od 17. ledna kritizují i šéfové krajů
Do povinného plošného testování české populace zbývají necelé dva týdny. Je nutné zajistit obrovské množství antigenních testů pro firmy, úřady, obce i školy.
A zoufalí začínají být i krajští hejtmani. I ti z vládních stran. Upozorňují, že je v termínu nakoupit a distribuovat nestihnou.
„Pokud by to bylo standardně jenom na nás, tak toho mocni nejsme. Protože není nouzový stav, nemůžeme nakupovat napřímo, tudíž bychom nebyli schopni v žádném právním režimu dostát závazku, který tu máme ze zákona o veřejných zakázkách,“říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Podobně se vyjádřil pro ČT liberecký hejtman Martin Půta (STAN) nebo moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO).
„Nákup podle zákona o veřejných zakázkách nejsme schopni udělat tak rychle,“potvrzuje hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) s tím, že zvládnou pořídit testy pouze pro krajský úřad. Další subjekty si musejí poradit samy.
Netolický doufá, že pomoci by mohla Státní správa hmotných rezerv (SSHR), ani pro ni však nejde v mimořádně krátkém termínu o jednoduchý úkol. „Antigenní testy nejsou součástí nouzových zásob. Nakupují se jednorázově vždy na základě usnesení vlády. Naposledy vláda schválila nákup testů pro školy a tuto zakázku jsme už vypsali,“uvedl předseda SSHR Pavel Švagr.
Ani distribuce zřejmě nebude snadná. „V rámci našich obcí si umím průběh distribuce představit, ale pravděpodobně ne tak, že bychom vše dávkovali dvakrát týdně. Muselo by jít o závozy na nějaké delší období,“vysvětlil Netolický.
Plošné testování bude povinné pro zaměstnance opakovaně po třech až pěti dnech. Mnohé firmy si stěžují, že je to ochromí. Odborníci se navíc přou, zda antigenní testy, které jsou mnohem méně přesné než PCR testy, dokážou účinně odhalit novou mutaci omikron.
Panující nejasnosti by měla rozptýlit vláda po dnešním jednání.
Testováním si v pondělí prošli všichni žáci základních a středních škol. Odhaleno bylo přes 3 600 pozitivních případů na 1 944 školách z více než 1,1 milionu testů. „Výsledkem je pozitivita 0,33 procent,“uvedli zástupci Chytré karantény. Resumé může znamenat výbornou zprávu, ale též poukazovat na malou citlivost antigenních testů třeba i proti nové mutaci omikron.
Vláda slibuje, že plošné testování ve firmách a školách bude prováděno kvalitnějšími, citlivějšími antigenními testy, které variantu omikron spolehlivě zachytí.
„Zatím jsem o speciálním testu na rozpoznání nákazy variantou omikron nenašel žádnou informaci, ale hlavní hráči v oblasti vývoje virové diagnostiky ho asi mají,“řekl MF DNES ředitel Biologického ústavu Akademie věd Libor Grubhoffer s tím, že většina dostupných antigenních testů na covid-19 z principu umí zachytit i omikron. Lepší by ale podle něj bylo, aby se používaly testy specializované.
Radši sliny než nos
„Je nutný AG test aktualizovaný pro omikron,“míní Grubhoffer. Podle něj se nemusí test měnit technologicky, změnit je ale třeba protilátku navázanou na povrch testovacího „čipu“. „Dobré je zohlednit zkušenosti ukazující, že lepší výsledky v záchytu pozitivních vzorků jsou ze slin, výplachu úst než z výtěru nosu, nosohltanu,“zdůraznil Grubhoffer.
Na nízká čísla zachycených pozitivních žáků při pondělním testování mají odborníci různé názory. „Antigenní testy jsou obecně méně citlivé než ty PCR. Při jejich užití by číslo infikovaných dětí mohlo být dvakrát třikrát vyšší, ne ale desetkrát… Roli hrají i další faktory. Minimálně to, že děti byly delší čas mimo školní kolektiv. Pravda, ne na samotce,“řekl imunolog Václav Hořejší.
„Je-li řeč o záchytu omikronu, nevíme, kolik dětí se už s tím virem dostalo do kontaktu a mají protilátky, tedy částečnou imunitu. Nálož omikronu je v populaci ještě nízká. Navíc děti – do osmi let – se nakazí méně snadno než dospělí. Starších by bylo pozitivních objektivně více,“uvedl Hořejší.
K novým testům citlivým na omikron je skeptičtější.„Slyšel jsem jen, jak se jeden dodavatel dušoval, že za něj dá ruku do ohně,“komentoval vývoj.
Hořejší koncem ledna čeká prokázání nákazy omikronem u 50 000 osob denně, což neznamená, že budou všichni příznakoví. „Důležitá je třetí dávka očkování, pomůže odvrátit nákazu či oslabit průběh nemoci covid-19,“tvrdí odborník z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Testovat se bude
Pochybnosti o testování má i epidemiolog Roman Prymula. Ten pro lidovky.cz uvedl, že přijde-li prudká vlna covidu, může se ukázat, že efekt testování je poměrně malý. „Jednak naprostou většinu případů způsobí varianta omikron a také bude poměrně hodně lidí v izolaci a jejich kontakty v karanténách,“nastínil možné komplikace chystaného firemního testování.
Ministerstvo zdravotnictví si za plošným testováním stojí. „Všechno
probíhá podle plánu,“uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob. „Uvidíme, s jakou razancí a kdy nastoupí omikron. Potom by asi mohlo dojít k nějakému přehodnocení, nebo změně,“doplnil s tím, že v současnosti není důvod cokoliv měnit.
Podle nejčerstvějších dat Státního zdravotního ústavu z pondělí v Česku stále převládá varianta delta, která v týdnu od 23. prosince tvořila 85 % pozitivních případů. Omikron je ale na vzestupu, podle ústavu na něj připadalo zbylých 15 %.
Teď přijde podle odborníků mohutný nárůst omikronu. Problémem je jeho mimořádná nakažlivost. „Národní referenční laboratoř odhadla, že nad 50 % všech pozitivních případů by se omikron mohl dostat do zhruba deseti dnů až dvou týdnů,“uvedla ředitelka zdravotního ústavu Barbora Macková.
Velké firmy, které MF DNES oslovila, už většinou antigenní testy mají a některé i průběžně své zaměstnance testují. Přesto se nového pravidla obávají, chybí totiž metodika. „Měl by být jasně stanoven postup v případě odmítnutí testu ze strany zaměstnance,“říká mluvčí Škody Auto Martina Špittová. Testované od netestovanaých podle ní v provozu totiž oddělit nelze.