Finsko trvá na právu vstoupit do NATO

Politiky doposud neutrální země pobouřily ruské požadavky. Když budeme chtít, o členství požádáme, vzkázali

HELSINKY, MOSKVA Napětí přetrvávající kolem Ukrajiny, potažmo požadavky Ruska dále nerozšiřovat Severoatlantickou alianci, rozvířily vnitropolitickou debatu o vstupu Finska do NATO. Možnost vlastní volby jen několik dní před plánovanými vypjatými jednáními mezi Moskvou a západními spojenci obhajují finský prezident, premiérka i zástupci tamní opozice.

„Finský prostor k manévrování a svoboda volby zahrnují také možnost vojenského spojenectví a podání žádosti o členství v NATO, pokud se sami takto rozhodneme,“prohlásil v novoročním projevu prezident Sauli Niinisto. Ten se zároveň rázně vymezil proti ústupkům Západu před Ruskem ve snaze předejít vojenskému střetu. Podle něj by takový krok Moskvu pouze posílil.

Na právu rozhodovat o vlastní bezpečnosti trvá i premiérka Sanna Marinová s tím, že Finsko se z minulosti poučilo. Narážela tím na napadení Finska Sovětským svazem v roce 1939, za nějž si Moskva vysloužila vyloučení ze Společnosti národů (předchůdce OSN).

Severská země sice zůstává od druhé světové války neutrální a diplomatické i obchodní vztahy doposud udržuje jak se Západem, tak s Ruskem, debaty o vstupu do NATO tu ovšem nejsou novinkou. Naposledy se o tom v zemi intenzivně diskutovalo po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a vyostření vztahů mezi Moskvou a Západem. Většina Finů byla však tehdy proti vstupu do organizace – nyní je podle sondáží zhruba 40 procent proti, pro je jen něco přes čtvrtinu obyvatel.

Vojenské i politické následky

Nynější ruská rétorika jde ale stoupencům členství v NATO na ruku. Ožehavý je jeden z článků v dokumentu, který Rusko spojencům předložilo a který dle něj má být právně závazný. Výslovně se v něm totiž píše, že členové NATO vylučují jeho další rozšiřování včetně připojení Ukrajiny a dalších zemí. Finský opoziční předák Petteri Orpo, který je dlouhodobým zastáncem členství, to označil za vhodný impulz pro znovunastartování debaty o vstupu do aliance a odmítl, že by Finsko představovalo pro Rusko jakoukoliv hrozbu. Ruské požadavky ale naopak vypovídají o záměrech Moskvy, míní.

Ačkoliv bezprostřední vstup Finska do NATO nyní na stole není, reakce Helsinek nenechává Rusko chladným. S Finskem má zhruba 1 300 kilometrů dlouhou hranici a už teď se v Rusku mluví o případných vojenských i politických následcích, které na sebe prý nenechají dlouho čekat.