Lidé si pořizují autonabíječky, auto ale často nechtějí
Velká část Čechů, kteří si v současnosti pořizují domácí nabíječky na elektromobily se státním příspěvkem prostřednictvím dotačního programu Nová zelená úsporám, elektromobil nemá a ani o jeho koupi v nejbližší době neuvažuje. Podle firem zapojených do byznysu s takzvanými wallboxy, tedy domácími nabíječkami elektroaut je to stále častější jev. Lidé k tomu využijí dotaci, která může dosáhnout až 45 tisíc korun na jeden nabíjecí bod.
„Většina lidí to tak dělá, že si koupí nabíječku dopředu, když se na ni teď rozdávají peníze,“uvedl technický ředitel tuzemského výrobce nabíječek Olife Miroslav Vejman. Přestože se zákazníci nesvěřují s tím, zda mají nebo plánují nákup elektromobilu, realita se ale ukáže v momentu, kdy se technici zeptají, jaký tip kabelu mají do nabíjecí stanice zapojit. Existují totiž dva označované jako type 1 a type 2 a každý pasuje do jiných modelů elektroaut. Podle Vejmana v tento moment velká část lidí přizná, že jim na konkrétním typu nezáleží, protože jim jde o dotace na wallbox, případně o kombinační bonus za vybudování nabíječky společně s instalací fotovoltaických článků.
Proti zákonu to není
Celkově se na dotačním titulu rozdělovaném Státním fondem životního prostředí (SFŽP) rozdalo v posledních letech šestnáct miliard korun. Aktuální etapa, která začala platit v říjnu, je zaměřená kromě zmíněné fotovoltaiky a elektronabíječek rovněž na stavbu nebo renovaci domů s nízkou energetickou náročností – takzvaných pasivních domů. Podporuje se také výměna neekologických zdrojů tepla za tepelná čerpadla, nebo za kotle na biomasu.
Podle fondu bydlení ale není problém, když se lidé nabíječkou předzásobí a žádné porušení pravidel v tom nevidí.
„Není podmínka, že by lidé museli ve chvíli žádosti dokládat, že elektromobil mají, nebo že si jej do určité doby pořídí,“řekla MF DNES mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová.
Podle pravidel dotačního programu mají lidé nárok na proplacení maximálně poloviny způsobilých výdajů, tedy 50 procent z ceny nabíječky, nákladů na montáž nebo na následnou revizi zařízení.
U lidí žijících v bytových domech se přitom může maximální dotace vyšplhat na 45 tisíc korun, tedy za předpokladu, že žadatel předloží účtenky na dvojnásobnou cifru. U rodinných domů může být dotace ještě o něco vyšší, protože tam mohou být podpořeny dvě nabíjecí místa po 30 tisíci korunách.
Obdobně je rozdělená i dotace pro fotovoltaiku. Tam se výše dotace pohybuje u rodinných domů v rozmezí 40 až dvou set tisíc korun, zatímco u bytových domů se vypočítává podle instalovaného výkonu a počtu připojených bytových jednotek.
Právě elektronabíječky zatím, alespoň podle statistik státního fondu, fungují jako takový doplněk žádostí o dotaci na vybudování domácích fotovoltaických elektráren.
Od 12. října, kdy byla nová výzva spuštěna, eviduje fond životního prostředí bezmála 1 500 žádostí o finanční podporu fotovoltaických systémů v celkové hodnotě 274 milionů korun. Ve srovnání s tím tvoří elektronabíječky jen zlomek. Za dva a půl měsíce sesbíral fond podle Früblingové necelou stovku žádostí za čtyři a půl milionu korun.
Elektroaut přibývá, ale málo
Zdaleka ne každý, kdo si v tomto období pořídil elektromobil, si tak o dotaci zažádal. I tak ale podle firem zabývajících se montáží wallboxů se spolu se spuštěním nového dotačního programu citelně zvýšil zájem o jejich služby. Podle dat Svazu dovozců automobilů je totiž přírůstek nových elektroaut v tuzemských garážích několikanásobně vyšší. Jen v listopadu, data za prosinec zatím k dispozici nejsou, se v Česku zaregistrovalo 271 nových elektroaut. Další zhruba dvě stovky připadaly na vozidla kombinující spalovací a elektromotor, které ale nemusí vždy umožňovat nabíjení ze zásuvky.
Přestože se počet aut s alespoň doplňkovým elektrickým pohonem v Česku zvyšuje, stále tvoří zanedbatelnou část vozidlového parku.
Zatímco benzinová auta tvořila v listopadu více než 68 procent všech registrovaných vozidel a dieselová za nimi zaostávala s bezmála čtvrtinovým podílem, čistých elektrouat bylo registrováno 1,68 procenta. Dalších zhruba 1,3 procenta připadalo na hybridy.