Velká Praha oslavila sto let
Rozšíření metropole se některé okolní obce bránily, ale výhodou byla infrastruktura. Plocha města se pak zvětšila osminásobně.
PRAHA První leden není jen dnem obnovy samostatného českého státu, ale je důležitý i pro historii hlavního města. V ten den se Praha stala Velkou. Do té doby se skládala jen z Hradčan, Malé Strany, Starého Města a Nového Města. Tato podoba města odpovídala spojení původních pražských měst z roku 1784, ke kterým se v roce 1850 přidal Josefov.
Osminásobné zvětšení
V roce 1922 se k Praze připojily například Vinohrady, Smíchov a Žižkov. Celkem šlo o 37 obcí a území hlavního města na severu nově zahrnovalo i Bohnice, na východě Hloubětín s Hostivaří, na jihu Hodkovičky s Malou Chuchlí a na západě Motol. Počet obyvatel se rozrostl na 676 tisíc a plocha města byla najednou více než osminásobná. Praha dosáhla hodnoty 172 kilometrů čtverečních.
Podle historičky architektury Martiny Koukalové z Institutu plánování a rozvoje (IPR) bylo rozšíření Prahy formálním krokem. Ten navázal na skutečnost, že původní Praha s okolními obcemi po masivní výstavbě z 19. století stejně už fyzicky tvořila jeden větší celek.
„V roce 1922 šlo jen o administrativní úpravu pro útvar, který již existoval. Praha velmi narostla již díky průmyslové revoluci. Do 19. století existovalo vlastně jen historické centrum obklopené zemědělskými usedlostmi,“říká Koukalová.
Rozrůstání podle ní způsobilo, že původní Prahu začaly utiskovat nové čtvrti, které byly do roku 1922 samostatnými městy nebo obcemi. Praha usilovala podle Koukalové o rozšíření od 70.–80. let 19. století, ale nejprve byly proti okolní obce, pro které byla tehdy výhodnější samostatnost. Například Vyšehrad se k Praze připojil v roce 1883, Holešovice o rok později a Libeň v roce 1901.
Zájem o rozšíření ale někdy pocházel i zvenčí. Královské Vinohrady usilovaly o připojení dávno před rokem 1922. Spolu s dalšími obcemi se Vinohrady chtěly napojit na pražskou infrastrukturu, nakonec to ale vyřešily vlastní vodárnou. „Připojení Vinohrad k Praze se řešilo už delší dobu a došlo na něj až po vzniku republiky. Dříve byly Královské Vinohrady hrdým městem a snad nejvíce do jejich situace zasáhl rok 1960 a rozdělení Vinohrad do několika městských částí. Šlo o natolik velký zásah, že si na něj Pražané zvykají dodnes,“říká místostarosta Prahy 2 Jaroslav Šolc (ODS). Rok 1960 ale nebyl jen rokem štěpení Vinohrad, 1. července se tehdy k Praze připojila Ruzyně, tehdy ještě bez letiště, osada Čimice a části Dolních Chaber, Ďáblic, Hájů, obyvatel měla Praha v roce 1910. obyvatel měla Praha po rozšíření v roce 1922. obyvatel má Praha nyní podle Českého statistického úřadu.
Holyně, Kunratic, Lysolají, Nebušic, Petrovic, Přední Kopaniny a Řeporyjí. Metropole měla nově rozlohu 188 kilometrů čtverečních. O rok později už měla přes milion obyvatel.
Další vlny rozšiřování Prahy proběhly v letech 1968 a 1974, v roce 1970 bylo připojeno území ruzyňského letiště. Podle ředitele IPR Ondřeje Boháče to na další rozšiřování metropole nevypadá.
„Máme spočítáno, že nejlépe funguje město, kde žije v průměru alespoň 100 lidí na hektar. V tu chvíli je z daní obyvatel dostatek peněz na provoz veřejného osvětlení, fungování dopravy, péči o veřejný prostor. Praha má ale hustotu v průměru pouze 25 obyvatel na hektar i když nezapočítáme pole na okraji,“říká Boháč.