„Cyklisté autům metry neberou“
„Problém je v komunikaci,“říká pražský cyklokoordinátor
PRAHA Náš rozhovor o pražské cyklistice měl nešťastnou dohru. „Teď mě přivezli z ÚVN, škaredej pád z kola na ledu ve Stromovce, ale nic ulomenýho, jen kyčel, zhmožděniny a tak.“I to je Pavel Polák, pražský cyklokoordinátor. Na této pozici působil již mezi lety 2003 a 2010, opětovně pak od roku 2019.
Počet cyklistů v Praze se od roku 2002, kdy Praha začala s jejich sčítáním, zvýšil až desetinásobně. Největší nárůst je v letních měsících, kdy tvoří cyklistická doprava zhruba 3,6 procenta z celkového objemu pražské dopravy. Celoroční průměr se pohybuje mezi 1,5 a dvěma procenty. Podle Poláka však Praha není nafukovací a více než zhruba sedmiprocentní podíl cyklistické dopravy už by pražské ulice nezvládly.
„Na tento počet cyklistů Praha není připravena a nikdy nebude,“říká cyklokoordinátor. Podle Poláka totiž nejsou některé úseky cyklotras a cyklostezek na tolik cyklistů stavěné. V současnosti není například možné zvýšit průjezdnost Vyšehradským tunelem, v době odstávky prý čekali cyklisté před tunelem i osm minut.
Máte přehled o tom, kolik lidí v hlavním městě jezdí na kole?
V tomto tisíciletí lze pozorovat opravdu kolařský boom. Jde to vidět i na statistikách, když si hlavní město dělalo průzkum na začátku tohoto milénia, uvedlo jen asi 4 a půl tisíce Pražanů, že jezdí nepravidelně na kole. Nyní je to už nějakých 480 tisíc, kteří alespoň někdy do ulic metropole vyrazí.
Změnilo se i chování cyklistů?
Ano, určitě. Šlo to ruku v ruce s rozvojem horských kol a vyšším pohodlím při jízdě oproti starším typům. Jezdit na kole najednou začalo být v módě, což vydrželo dodnes, i když se mnoho cyklistů přesouvá na elektrická kola. Podle dat z cyklosčítačů také víme, že se cyklisté v hlavním městě postupně stávají cyklisty dopravními, a nejen rekreačními. A díky tomu nárůstu začala Praha dělat i první cyklistická opatření.
K tomu jsem se chtěl dostat. Jak vnímáte poslední dobou probírané téma zužování pražských silnic na úkor cyklopruhů? Cyklisté jsou stále jen jedno nebo dvě procenta z celkového poměru pražské dopravy, mají se jim malovat stále další pruhy na silnicích?
To sice máte pravdu, ale to největší procento dopravy je doprava pěší. Až pak je to městská hromadná doprava a teprve poté auta. Ta sice mají nějakých 28 procent, ale jsou samozřejmě nejvíce vidět. U kol se to velmi liší v závislosti na ročním období, v létě jsou to třeba až čtyři procenta. To, že momentální vedení Prahy pruhy maluje, vnímám nejen jako cyklista kladně. Předchůdci současné koalice zhruba osm let pro kolaře neudělali téměř nic, nyní se to snaží vedení města dohnat. Podle mě je problém v komunikaci. Předtím než se vůbec nějaký pruh namaluje má být na silnici půl roku tabule s vysvětlením, proč se zde zavádí. Je třeba také řidičům vysvětlit, že to pro ně nemá být primárně restrikce, ale bezpečnostní opatření pro všechny účastníky provozu a do ochranných pruhů, kterých je v Praze většina, mohou vjíždět, a dokonce ani nemusí dodržovat 1,5, respektive 1 metr odstupu od cyklisty při předjíždění, pokud je na komunikaci vyhrazen jízdní pruh pro cyklisty.
Co tedy může opravdu pomoci vztahům mezi cyklisty a řidiči aut?
Edukace a komunikace. Proč do dnešního dne nejsou na dětských dopravních hřištích cykloprvky? Děti by se tak odmala učily, co je pro cyklistu, co pro auto a co pro chodce. Současní řidiči si myslí, že jim krademe metry. Není to pravda, ale oni to nevědí a já se jim nedivím, vždyť kdo čte proboha v dnešní době nějaké vyhlášky. Komunikovat se to ale musí předtím, a ne potom, co se něco zavede.
Je vůbec Praha pro cyklistiku vhodným místem?
Jestli narážíte na často zmiňovanou kopcovitost, tak na to konto bych rád zmínil, že kola se za posledních dvacet let natolik zlepšila, že kopec vyjede opravdu každý. Dnes máme dokonce dobu e-kol, takže tak tam bych problém určitě neviděl. Ten je spíše v určité nerovnoměrnosti terénu Prahy. Občas je problém překonávat kolmo geografické i dopravní struktury Prahy a cyklisté musejí hodně věcí objíždět. Ale jinak lze hlavní město úplně v pohodě projet na kole křížem krážem, vyšlapat Vinohradskou třídu dokáže i důchodce.
Uvítal jste loňskou novinku, která umožňuje vypůjčit si sdílená kola na Lítačku?
Já nejsem jejich zastáncem, podle mě se trošku stávají takovým městským plevelem a obsazují stojany těm, kteří by tam rádi zaparkovali vlastní kolo. Když už je tady ale máme, myslím, že bychom je měli využít, své místo by mohla mít případně v menším počtu na okrajových částech Prahy. Ať to není atrakce pro turisty, kteří je zaparkují, kde se jim namane, ale dopravní alternativa. Já těm provozovatelům sdílených kol částečně rozumím, že se jim víc líbí centrum, ale šťastný z toho nejsem.
Budou v Praze sdílená kola i za deset let?
Budou a bude jich zřejmě i více. Budoucnost je určitě i ve sdílení elektrokol. Kola jsou totiž na rozdíl od koloběžek nebo segwayů jednoduše právně uchopitelná, a tedy i regulovatelná.