Floutek Jacquelin, kterému pomáhá i Fourcade

Ani v jednom kole včerejšího stíhacího závodu v Oberhofu se jinak skvělý běžec nevešel mezi 25 nejrychlejších. V tom posledním ztratil šílených 47 vteřin. Jistě, i podle televizních záběrů měl pomalejší lyže, taky se na to ale trochu vykašlal, proto přišel o žlutý dres. Ostatně, jak má Émilien Jacquelin ve zvyku. Je to extravagantní showman northugovského střihu. Muž, který v lidech vzbouzí rozličné pocity – buď ho milují, nebo jím opovrhují.

Když třeba v prosinci v domácím Le Grand Bornand přijížděl na prvním místě do cíle, ležérně si založil ruce. Jeho pohled vyjadřoval sebevědomí, které ale mnozí zaměňují s arogancí.

On miluje provokaci. Rád si hraje s konkurencí. Chvíli jede naplno, jako kdyby do cíle zbývalo pár metrů, pak zase úplně zpomalí, nechá se předjet. „Ty taktické hry, které se soupeři hraje, má ze svých začátků z cyklistiky, kde je něco podobného běžné. A myslím, že to lidi mají rádi, je to šikovný kluk,“řekl bývalý biatlonista Michael Rösch.

Tímhle a mnohým dalším trochu připomíná Martina Fourcada, který občas taky vyvolával kontroverze. Třeba když slavil už na střelnici nebo se u cíle zastavil. A vlastně jak by ne, vždyť Fourcade je takový Jacquelinův učitel. „Znamená pro mě strašně moc. Byl tady pro mě ve chvílích, kdy jsem o sobě pochyboval. Nejkrásnější vzpomínku kariéry mám pořád na jeho poslední závod, kdy v Kontiolahti vyhrál a já dojel třetí. Mohl jsem tak stát na pódiu s tímhle velikánem,“usmívá se šestadvacetiletý rodák z Grenoblu.

Je mezi nimi silné pouto. Spolu každé léto trénují ve Vercors, kam se oba přestěhovali, a často spolu tráví i volný čas. I Jacquelin Fourcadovi pomohl, když během těžké sezony 2019 neměl takovou formu a byl otrávený z toho, jak ho Johannes Bö poráží. „Byl mi tehdy oporou a tou já jsem teď pro něj. Když potřebuje, zatrénujeme si spolu. Asi jsem člověk, kterému v biatlonu věří nejvíc,“svěřil se Fourcade.

Podobní si jsou též v přístupu ke kláním, která se nevyvíjejí podle jejich představ. Když Fourcade během kariéry zjistil, že nemá žádnou šanci vyhrát, pár závodů úplně vypustil. Jacquelin loni při mistrovství světa v Pokljuce minul při druhé střelbě hromadného závodu všech pět terčů. Jeho reakce? Zbytek odchodil, zastavoval na trati, bavil se se členy týmu, nechal se utěšovat se slzami v očích. One-man show, která zastínila i předávání medailí. Jindy ale dokáže odstřílet čistý závod a terče nuluje za 20 vteřin. Prostě génius a floutek zároveň, což ho od ostatních odlišuje.

„Jeho řeč těla dává jasně najevo: Já jsem tady šéf! To se každému nemusí líbit, záleží na vašem osobním vnímání. Ale musíte uznat, že je vážně skvělý sportovec,“tvrdí Rösch.