Každý čtvrtý v ČR je Pražan či Středočech
Svobodní a s vysokoškolským diplomem, takoví jsou dle sčítání obyvatelé Prahy
PRAHA Dynamicky rostoucí, mimořádně vzdělaná a zajímavá pro cizince, kteří pozitivně působí například na její věkovou strukturu – i taková je Praha podle nejaktuálnějších dat loňského sčítání lidu domů a bytů. První výsledky představilo vedení Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Metropole a střední Čechy zastávají podle expertů v rámci celorepublikového porovnání mimořádné místo. Zatímco se východ a severozápad státu vylidňuje, počet obyvatel centra roste. A to zásluhou vnitřní, ale i zahraniční migrace.
„V mnoha ohledech nemá smysl oddělovat Prahu a Středočeský kraj, žilo zde podle výsledků sčítání více než 25 procent obyvatel ČR,“popsal výsledky sčítání v této oblasti Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ.
Počet obyvatel Prahy překročil hranici 1,3 milionu obyvatel, tedy zhruba o 60 tisíc více než při sčítání obyvatel v roce 2011. „Jde dlouhodobě o výrazný trend, byť poněkud zpomalil,“komentoval to Šanda.
Výjimečné je v porovnání s ostatními kraji hlavní město také z hlediska počtu cizinců. První data ze zmiňovaného sčítaní poukazují, že zde žije nejnižší podíl obyvatel s českým státním občanstvím – 86,1 procenta. „V počtu cizinců se zvyšuje dominance Ukrajinců. Cizinci zvyšují podíl mužů na populaci a také její produktivní složku,“popsal dopady přistěhovalectví Šanda. Výrazný podíl mají také Slováci a Vietnamci.
Mimořádné vzdělání
Příliv nových obyvatel, příznivá věková struktura a výjimečná nabídka škol a různých institucí náleží k hlavním příčinám pražské dominance v otázce dosaženého vzdělání v zemi. „Hlavní město se podle sčítání výrazně vymykalo nejvyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných osob,“zdůraznili statistici.
Vysokoškolským diplomem se na sčítacích arších pochlubilo takřka 36 procent Pražanů. Na pomyslném žebříčku v tomto ohledu tak metropole vede takřka o 15 procent před jižní Moravou na druhé pozici. „V Praze byl také nadprůměrný podíl obyvatel se středním vzděláním s maturitou. A naopak nejnižší podíl populace se základním, neukončeným základním vzděláním popřípadě středním vzděláním nebo vyučením bez maturity,“shrnují výsledky sčítání.
Statistici však upozorňují, že růst vzdělání představuje celospolečenský trend a ubývá těch, kdo absolvovali jen základní školy. „Lidé se středním vzděláním nebo vyučením bez maturity tvořili asi třetinu populace. Stejně tak tomu je u lidí se středním vzděláním s maturitou,“popsal celkový poměr v rámci země Robert Šanda.
Mladí versus penzisté
Data z loňského sčítání uvádějí, že hlavní město je v porovnání s ostatními regiony nejmladší. Průměrný věk v metropoli jen drobně překročil hranici 41 let. Výrazný je také podíl Pražanů v produktivním věku 15 až 64 let, více než 66 procent. „Od předchozího sčítání v roce 2011 zestárli muži i ženy v průměru o 1,7 roku,“porovnal situaci Marek Rojíček, předseda ČSÚ.
Střední Čechy se podílejí i na dalším pozitivním demografickém údaji, podílu dětí ve věku do 14 let. Vliv na to podle odborníků může mít také stěhování z Prahy, odkud ve značné míře do sousedního regionu míří mladé rodiny
„Podíl dětí ve Středočeském kraji dosáhl 17,9 procenta, v Praze 15,3 procenta,“vysvětlují statistici. Pražský údaj je v tomto ohledu v republikovém porovnání nejnižší. Jediné české velkoměsto se ovšem může vykázat nejnižším podílem penzis- tů nad 65 let, přibližně 18 procenty.
Metropole svobodných
Anonymita labyrintu velkého města se zřejmě podílí na dalším z pražských specifik, počtu svobodných obyvatel. Tento ukazatel dosáhl nejvyšších hodnot v České republice, takřka 39 procent. V Praze žilo více než 328 tisíc svobodných mužů a přes 291 tisíc žen.
V hlavním městě žil podle prvních výsledků sčítání nejnižší podíl lidí žijících v manželství, šlo zhruba o 40 procent. Na druhou stranu metropole není městem vdov a vdovců, jejich podíl dosahuje v porovnání s dalšími kraji nejnižší hodnoty – přes 6 procent.
Zhruba každý šestý dům podle výsledků sčítání stál ve středních Čechách, jejich počet překročil 403 tisíc. V Praze množství budov překročilo hranici 107 tisíc. První porevoluční výsledky této akce v roce 1991 v metropoli evidovaly přes 83 tisíc budov, před 10 lety již takřka 100 tisíc. Středočeský kraj se může pochlubit i tím, že má nejvyšší podíl domů postavených či zrekonstruovaných po roce 1991. V Praze přibližně čtvrtina staveb pochází z předválečných časů, z roků 2011–15 údaje uvádějí přes 4 tisíce objektů.
K bezvěrectví se přihlásila více než polovina populace Prahy. Za věřící, hlásící se k církvím, se prohlásilo přes 150 tisíc Pražanů, většinou katolíků.