Nejmladší výsadkář na útěku volil smrt
PRAHA Krycí název Steel přisoudili čeští zpravodajci v Londýně operaci, do níž před 80 lety nasadili nejmladšího českého parašutistu, svobodníka Oldřicha Dvořáka. Jeho anabáze na přelomu jara a léta 1942 trvala pár týdnů. Dvořák padl v nedožitých 19 letech.
Kapsle s jedem pro odbojáře, radiostanice a náhradní součástky a také krystalky, nezbytné pro provoz vysílaček. To tvořilo hlavní obsah kontejnerů, které Dvořák přepravoval do okupované země v misi, která začala v noci na 28. dubna 1942. Výsadkář dostal krycí doklady na jméno Ondřej Dražil a pistole. Z paluby britského bombardéru skočil u Požárů na Křivoklátsku. „Po vysazení měl postupovat samostatně. Po seskoku si pro přesun ponechal pouze zásoby jedu a náhradní součástky,“popsal situaci historik Jiří Šolc. Radiostanici v cestovním kufříku zabalil do pogumovaného plátna a ukryl na poli v místě seskoku. Tím se dopustil zásadní chyby. Její dosah někdejšímu studentovi gymnázia v časném dubnovém jitru nedošel. Dvořák alias Dražil splnil základní úkol nalézt Alfréda Bartoše, velitele výsadku Silver A. Zvládl to díky adrese z Londýna, jež ho přivedla do dílny knihaře Vojtíška v Lázních Bělohrad. Odtamtud se dostal do Pardubic k rodině Krupků, na Bartošovo velitelské stanoviště.
Nález na Požárech
Pohroma se ale odehrála na Křivoklátsku. „Kočí našel při vláčení kufr s vysílačkou, věc oznámil četnické stanici v Křivoklátě, to gestapu na Kladně,“řekl po válce Josef Chalupský, tajemník protišpionážního referátu pražského gestapa. Kvůli nálezu pak gestapo přišlo na stopu
Dvořáka. O důsledcích dramatu na Křivoklátsku Dvořák nevěděl. „Bartoš jej spojil s radisty skupiny ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího), která se pokoušela oživit vysílání spojovacího okruhu SPARTA,“vysvětlil historik Jiří Šolc. Spolupracoval například s radistou Františkem „Fery“Peltánem. Spojař bojoval již třetí rok, byl znám i jako „čtvrtý ze skupiny Tří králů“.
Poslední dny na útěku
Na stopu radistů se německá policie dostala v červnu 1942 v pivovaru v Cerhovicích na Berounsku. Peltán a Dvořák se z pasti prostříleli. Devět posledních dní života v době heydrichiády trávil Dvořák na útěku. Nejprve mířil do Brna k rodičům, pak přes hranici Slovenského štátu do Skalice. Hledal možnost informovat Londýn. V Trenčíně měl sestru. Skalický notář Koloman Prekopp mladíka vyhnal. Po Dvořákově stopě se pustilo žandárstvo.
Parašutista se dostal do Radošovce, kde se střetl s hlídačem Alojzem Chocholáčkem. „V 18:00 vyhlášeno pátraní po neznámém muži, který střílel po polním hlídači,“zapsal 9. července skalický strážmistr Jozef Kaffan. O pět hodin později četníci končí leč. „Neznámý muž nalezen na poli u potoka Vlčí důl. Zastřelil se při pronásledování,“zapsal Kaffan. Výsadkář byl pochován na Slovensku, později jej rodina převezla do Brna.