Události, které předznamenaly revoluci
Komunisté byli bezradní a Palachův týden v roce 1989 brutálně potlačili. Tehdejší dění zaznamenal fotograf ČTK
PRAHA Na dnešní den připadá výročí začátku takzvaného Palachova týdne z roku 1989. Demonstrace, které se opakovaly několik dní po sobě, komunistická moc brutálně potlačila a šlo patrně o největší takovou událost, která předcházela sametové revoluci. Ta začala v listopadu stejného roku. Celý Palachův týden pro ČTK nafotil tehdy pětatřicetiletý Michal Doležal. Pro agenturu dodnes pracuje, ale z terénu se přesunul na pozici technika.
Nová zkušenost
„Byl jsem tehdy služebně nejmladší, tak mě tam poslali. Nikdo tam pochopitelně nechtěl jít. Ti, co mě tam posílali, asi věděli, o co jde. Pro mě to byla úplně nová zkušenost. A nastaly situace, kdy jsem se musel rozhodnout, co udělám,“říká pro MF DNES Doležal.
Přiznává, že během Palachova týdne fotili i někteří jeho kolegové, ale všechny snímky byly publikované jen pod jeho jménem. Doležal totiž demonstrace fotil jako jediný oficiálně, další jeho kolegové z agentury možná ani nechtěli na snímcích z protirežimních akcí figurovat se svým jménem.
„Jako jediný jsem byl do centra Prahy oficiálně poslaný a jako jediný jsem tam směl být. Mí kolegové se na demonstrace také přimotali, ale když dávali fotky do archivu, tak je psali na mne, protože se samozřejmě báli,“vysvětluje fotograf. Během Palachova týdne to nebyly jediné protirežimní demonstrace, které Doležal fotil. „Jednou mě Veřejná bezpečnost zadržela a odvedla mě do antonu. Kolegové uniformovaných mužů ale zakřičeli, aby mě pustili, že jsem od nich,“vzpomíná Doležal.
Také během Palachova týdne si policisté Doležala spletli s demonstrantem a pronásledovali jej. Fotograf se ale ukryl v bytě známého, který bydlel na Václavském náměstí. Poté, co přišli muži v bílých přilbách na kontrolu, Doležal s hostitelem i jeho manželkou předstírali, že večeří a s demonstrací nemají nic společného. Fotograf ještě stihl z bytu pořídit snímek, který je dodnes v archivu fotobanky ČTK.
Kvůli focení demonstrací zažil Doležal i další napínavé momenty, například když se ocitl mezi demonstranty a kordonem policistů, kteří se chystali k zásahu. Fotograf nejprve zvažoval, že by se dal na úprk, pak si to ale rozmyslel. Došlo mu, že by tím dal najevo, že patří mezi demonstrující, a mohl by se stát terčem útoku.
Doležala si mezi focením pozval šéfredaktor, který si nechal vylíčit, co se na Václavském náměstí odehrává. Agentura, ve které tehdy bylo hodně prorežimních zaměstnanců, ale nevydala žádnou zprávu odpovídající svědectví, které Doležal přinesl z místa. Zpráva byla postavena na tom, že demonstranti útočili na Veřejnou bezpečnost.
Fotograf ale upozorňuje, že velká část lidí ani nepřišla demonstrovat a jen se ze zvědavosti chtěli podívat, co se děje. Je ale možné, že na místě byli policejní provokatéři, kteří se snažili vyvolat konflikt.
Bezradní komunisté
Podle historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Libora Svobody komunisté během Palachova týdne brutálně zakročili proto, že byli ze situace, kdy narůstal počet odpůrců režimu, bezradní.
„Před listopadem 1989 byl Palachův týden nepochybně nejdelší souvislý protest, který tady probíhal. Všechny předchozí akce byly zaměřeny jen na jednotlivé dny a šlo většinou o 28. říjen, nebo 21. srpen,“říká Svoboda.
Palachův týden byl rozdělen do více termínů i kvůli tomu, že se skonem studenta souvisí dvě výročí – 16. ledna 1969 se Jan Palach upálil a na následky zranění zemřel 19. ledna. „V lednu 1989 protesty v Praze probíhaly celý týden. Zásahy policie v mnoha případech přesahovaly únosnou míru. K obětem policejního násilí často patřili i lidé, kteří s protesty neměli nic společného,“dodává historik.