„Zákopy jsou hluboké“
Aktivisté přesvědčovali Poláky, že důl Turów musí skončit.
Proč kurva studujeme pro budoucnost, když žádnou nemáme? Naše voda není na prodej. Klimatická krize nezná hranice. Nenechte se zmást, uhlí nemá budoucnost.
Transparenty s těmito nápisy v sobotu doslova zaplavily polské městečko Bogatynia, kde leží důl Turów. Nesou je klimatičtí aktivisté z Česka, Polska i Německa, aby upozornili na stále nevyřešenou kauzu. Byla to první podobná demonstrace proti dolu. Polsko nerespektuje rozhodnutí Evropského soudního dvora a dál těží lignit, třebaže vesnice v česko–polském pohraničí tím trpí.
Přiřítí se černý mercedes, jehož řidič skrze stažené okénko procedí jadrné zvolání „Kurwy“. Možná by se zmohl na víc, ale protest třicítky demonstrantů doprovází sto polských policistů a antikonfliktní tým.
Centrum Bogatynie je obsazeno policejními vozy, respekt budí hlavně terénní šedý anton s vodním dělem. Navíc i novináři jsou tu dnes v přesile. Nikdo tak konflikty raději nevyvolává, navzdory tomu, že opodál pokuřující horníci, vybavení býčími šíjemi a rukama jako lopaty, by se podle svých výrazů rádi postarali o ukončení protestu sami.
„Tohle není proti horníkům, nejsme proti vám. Je to selhání polské vlády, která kašle na transformaci tohoto regionu a vás si bere jako rukojmí,“křičí do amplionu jeden z polských demonstrujících. S muži v bekovkách to nehne. Dál tiše svírají pěsti. „Nereagujte na něj,“syčí starší z nich v mikině s nápisem PGE, státní firmy, které patří důl.
Z hloučku přihlížejících se nakonec oddělí dvě starší ženy.
„Chytli se Turówa, aby nám mohli s pomocí Němců prodávat Putinův
plyn. No nekoukejte, Němci mají s Rusy společný podnik. To už je lepší to naše toxický uhlí,“rozhazuje rukama starší z obou žen.
Němci jako terč
Naráží na nelibě v Polsku vnímaný fakt, že země je závislá na plynu ruského Gazpromu proudícím do Polska přes Německo. „Vždyť i ten důl kdysi před válkou otevřeli Němci. A tenkrát jim nevadil,“čílí se druhá žena. Ostatně, Rus i Němec je v mnoha místech Polska vnímán jako nepřítel. A Poláci vědí, že zavřením Turówa by ztratili odhadem 7 až 9 procent vyprodukované energie v zemi. Obávají se tak, že by se stali závislí na cizím uhlí, plynu nebo elektřině. Navíc v Bogatynii nenajdete rodinu, kde by někdo nepracoval v dole či elektrárně. „A co podle vás máme zavřít jako první, když nebudeme mít peníze? Školy, ordinace, nebo obchody?“ptá se polská seniorka demonstrantů. Že bude protest ekologů vnímán Poláky
nelibě, si je vědoma i svolavatelka demonstrace Veronika Holcnerová z české odnože ekologické organizace Extinction Rebellion.
„Komunikace s nimi je těžká, oni vyrostli v jiném sociálním prostředí. Nechápou, že my jsme na jejich straně, aby vláda řešila už dnes otázku, co s nimi bude v roce 2044, kdy má dle závazku důl Turów skončit,“míní Holcnerová.
Klimatický protest po hodině končí. Obě strany jej vnímají jako úspěch. Aktivisté si poprvé vyzkoušeli křik na „horké půdě“v ulicích města. Hornické obyvatelstvo ale neustoupí. „Zákopy jsou moc hluboké. Oni nepochopí nás, my zase je,“glosuje kolemjdoucí muž v rádiovce. Když mu jeden z aktivistů chce věnovat letáček, jen se ušklíbne. „Jdi s tím do háje,“odsekne.
Komunikace s nimi je těžká, oni vyrostli v jiném sociálním prostředí. Nechápou, že my jsme na jejich straně.