Chceme utrácet! Macron chce zbořit Maastricht
PAŘÍŽ Francie převzala tento měsíc půlroční předsednictví Evropské unie s ambiciozním programem, ve kterém se hovoří o „mocné“a „suverénní“Evropě.
Prezident Emmanuel Macron nasadil laťku vysoko. „Rok 2022 musí být pro Evropu rokem zlomu,“plánuje. Vedle kontroly hranic, společné obrany či změn klimatu se chce soustředit na reformu fiskálních pravidel evropské sedmadvacítky.
Jejich volnější výklad podle něj umožní masivnější investice, které podle něj covidem zeslabená Evropa naléhavě potřebuje. To ale nebude lehké.
V cestě mu stojí unijní maastrichtská kritéria, která členské země zavazují, aby nepřekročily závazný tříprocentní rozpočtový schodek.
Macron tvrdí, že Maastricht je třeba reformovat. Pro svůj nápad už dokázal získat italského premiéra Maria Draghiho, někdejšího zachránce eurozóny.
„Potřebujeme mít více prostoru pro manévrování a dostatek klíčových výdajů do budoucna,“vyzvali nedávno oba politici ve společném textu pro britský list Financial
Times. Téma má řešit březnový summit Evropské rady. Už teď se ale Macron snaží hledat spojence.
Změkčení maastrichtských pravidel by uvítaly zadlužené země jižního křídla eurozóny. Španělsko, Itálie či Francie už v minulosti pravidla porušovaly, aniž by je stihly slibované sankce. Tvrdý odpor se dá naopak čekat od severských zemí či Rakouska.
Skončí tedy Maastricht v koši? Klíčová bude pozice Německa. Francouzská velvyslankyně v Německu Anne-Marie Descotesová se v rozhovoru pro německý deník Die Welt pokusila šetrné Němce přesvědčit, že prolomení kritérií je nezbytné pro růst unijních ekonomik. „Neměli bychom opakovat chyby z finanční krize, příliš rychle se vracet ke starým pravidlům,“říká diplomatka. Mluví o investicích do nových technologií, do budoucnosti. Pozastavení maastrichtských pravidel, které si vynutila covidová krize, by podle ní mělo pokračovat. Přesné cifry, o kolik by se měla změnit kritéria pro rozpočty či zadlužení, ale neposkytla.
První tři měsíce
Čas přitom běží. Šéf Elysejského paláce chce většinu svých plánů stihnout v prvních třech měsících. Už v dubnu totiž čekají Francii prezidentské volby. Macron svou kandidaturu dosud neoznámil, je ale nanejvýš pravděpodobná. Případný úspěch na evropské scéně by se mu v posledních týdnech předvolební kampaně bezpochyby hodil. Pokud by se plány nedotáhly, jejich řešení by spadlo na Česko, které od Francie unijní předsednictví na konci června přebírá.
To ale Macron nechce dopustit. Francouzi se podle nedávného unijního průzkumu profilují jako vůbec největší euroskeptici v celé evropské sedmadvacítce. Macron jim tedy potřebuje dokázat, že členství v EU jim prospívá na jejich každodenní osobní úrovni. Mezi favority dubnových voleb bude bezpochyby nejvíc proevropským kandidátem, potřebuje nějaký hmatatelný úspěch. A nejpozději do dubna. Tím se zkracuje čas pro debatu na unijní úrovni.
Mezi Francouzi dosud převládal pocit, že je evropská pravidla a jednotný trh připravily o pracovní příležitosti s tím, jak přišli na trh práce mnozí zájemci z východu Evropy. Vyléčí je Macron z jejich euroskepse? Pokud se mu to povede, bude to pro něj možná rozhodující plus pro celou kampaň.
„Je to pro něj ale také velké riziko, pokud jeho soupeři zaútočí na jeho evropské plány,“míní Thierry Chopin, politolog z Katolické univerzity v Lille.