Trable s vínem bez kapky alkoholu
Opravdu. Dvě deci dobrýho moravskýho vína jsem měl za třicet korun.“Debata u piva na konci prvního pracovního týdne se v mé oblíbené hospůdce stočila na cenovou politiku, když se prošedivělému spolustolovníkovi zdálo šedesát korun za dvojku veltlínu příliš.
Po chvíli se ukázalo, že neměl na mysli cenu v restauraci, ale nákupní cenu přímo u vinaře a navíc ještě před drahnou dobou. Lamentováním nad drahým pohárkem však onen středočeský penzista nevědomky souzněl s kalifornským analytikem agentury Bloomberg, který sestavoval hlavní vinařské trendy pro rok 2022. Jeden z nich totiž shrnul do bodu „Připravte se na zdražení“. Růst cen energií a nákladů na logistiku se propíše do zdražení lahví, korků, sudů i etiket.
Dalším trendem, který vínomilcům odborníci věští, je rychlý nárůst spotřeby nealkoholického vína. Jeho konzumace se má do roku 2024 zvýšit o 31 procent, i když tady půjde nejspíš o nárůst ze zatím poměrně malých čísel.
Do výroby alkoholuprostých vín se chystají zapojit i renomovaná vinařství z vyhlášených vinařských regionů, vedle dosud často tajuplných směsí slibují i ryze odrůdová nealko vína, třeba sauvignony nebo ryzlinky.
Pokrok je v tomhle sortimentu znát, což o to. Když jsem chtěl manželku při prvním těhotenství před patnácti lety potěšit lahví nealko červeného, skončila polovina obsahu lahve ve dřezu, protože se její i můj organismus požití podivné chemické směsi dost vzpíral.
Kamarádka na večírku mi před pár dny doporučovala jistou značku dealkoholizovaných nápojů se slovy, že po řadě experimentů konečně našla něco, co chutná tak nějak jako víno. Lahev bílého i červeného jsem obratem pořídil a skutečně, posun byl po těch letech znát. Z úrovně „šup s tím do výlevky“se lidstvo už dokázalo posunout na metu „mě to neuráží“, jak kolegyně shrnula zážitek ze sklenky bílého vyznačujícího se dle výrobce vůní lískových oříšků a exotického ovoce.
Pravda je, že ono bílé snad mohlo připomínat kombinací solidní vůně a celkem výrazné kyseliny něco jako sauvignon a ty dvě deci se daly bez problémů vypít. Červené dopadlo v „minitestu“o poznání hůř a vedlo ke kolektivní shodě na tom, že stejného efektu by bylo možné docílit (výrazně levněji) zředěním černorybízového džusu.
Což je asi hlavní důvod, proč nealko vína čeká nejspíš ještě dlouhý boj o místa na nápojových lístcích. Zatímco výrobci nealkoholického piva z vody, sladu a chmele vytvářejí nápoj, jehož výslednou chuť mohou ovlivnit regulérními pivovarskými postupy, jako je kombinace sladů, volba kvasnic a klasické nebo studené chmelení, u vinařských podniků to zatím připomíná spíš alchymii. Jako by ultimátním cílem bylo se po vynaložení neskutečné energie a úsilí vrátit zpátky k hroznovému moštu.
Což je mimochodem věc, kterou třeba malí vinaři objevili už dávno a střik z hroznové šťávy si u nich v Rakousku, Německu a čím dál častěji i na Moravě můžete dát zcela běžně. A s jistotou, že jde o přírodní produkt. To pro lahvovaná nealko vína zatím ne vždy platí a výsledkem je nezřídka nápoj obsahující chemická aromata a stabilizanty, často i zpětně znovu dodávaný cukr.
Po zdražování a neslavných nealko vínech naštěstí zbývá ještě třetí očekávaný trend – prudký růst zájmu o šumivá vína. Tak pokud vám po silvestru v ledničce zůstala jako mně i láhev sektu, můžete ho zkusit zachytit hned zkraje.
Na zdraví!
Oholený princ se špatnými kamarády. Vévoda z Yorku, princ Andrew, vrátil královně Alžbětě II. všechny vojenské tituly a královské záštity, vše kvůli svým vztahům s americkým finančníkem Jeffreym Epsteinem, podezřelým ze sexuálního vykořisťování desítek dívek. O moc velkou sebereflexi ale nejde, princ tak učinil až poté, co 150 britských válečných veteránů vyzvalo královnu, aby svému synovi tyto tituly sama odebrala. (mk)