Poprvé nazuli lyže a sjeli celý Václavák
NOVÉ MĚSTO Před 135 lety se Václavské náměstí proměnilo na pár minut ve sjezdovku. V noci z pátého na šestého ledna 1887 sjel z horní části tehdejšího Koňského trhu až na Můstek Josef Rössler-Ořovský na lyžích. Celý příběh ovšem začal dříve, v roce 1881. Josefu Rösslerovi bylo v té době dvanáct let a založil Bruslařský klub.
V rakousko-uherském mocnářství tehdy jako student nemohl klub založit. Proto si také mladý Josef dal pseudonym Ořovský. Bylo to trochu průhledné, protože německé slovo Ross je česky kůň, nebo také „oř“. Pubertálnímu klukovi přesto laciný trik prošel. Bruslařský klub pod vedením Ořovského tak fungoval už šestým rokem a na jaře 1887 pořádal první atletické závody v Česku.
Lyže dostal Ořovský z Norska vlastně omylem. Původně si objednával brusle a pod své jméno připsal text: „Bruslařský klub Praha“. To si v Norsku vyložili jako Bruslar ski klub a ke katalogu bruslí mu přiložili i nabídku lyží. Josef Rössler-Ořovský si tedy kromě bruslí objednal také dvoje ski, jak se tehdy lyžím říkalo. Celníci v Praze si s podivnou zásilkou chvíli lámali hlavu, ale pak je proclili jako dřevo prosté, nelakované. Jedno vázání z rákosu, druhé z řemenů ponechali bez povšimnutí. Průkopníkovi lyžování se tento sport zalíbil. Ve stejném roce totiž založil ski-klub. Byl to první lyžařský klub v Evropě mimo Skandinávii.
Rozmach sportu
Hrabě Harrach, který vlastní mimo jiné majetky v Krkonoších, se s lyžemi seznámil až v roce 1890. O tři roky později je nechává vyrábět v Česku. To hrálo do karet hyperaktivnímu Rössleru-Ořovskému. Na podzimu 1903 zakládá Svaz lyžařů v Království českém. Byl to první lyžařský svaz na světě.
Ačkoliv Harrachovi lidé i samotní vynálezci lyží Skandinávci používali rychlá prkna na práci, nazrál čas sportu. Jedno za druhým se valila sportovní odvětví z Británie do Evropy a odtud dál do světa. Průmyslová revoluce skončila, lidé dostali do rukou najednou spoustu volného času a hleděli ho náležitě využít.
Josef Rössler-Ořovský neváhal a začal ve velkém zakládat sportovní kluby, z nichž některé v Praze působí dodnes. Český lawn tennis club a Český yacht klub založil už v roce 1893. Někdy v tomto období se také stal nejbližším spolupracovníkem generálního sekretáře Mezinárodního olympijského výboru Gutha-Jarkovského. Jako zástupci neexistujícího státu společně prosadili českou výpravu na olympijské hry. Olympijský výbor přesvědčil Rössler-Ořovský tak, že vytáhl z kapsy minci a přečetl: „František Josef, král uherský, král český...“První kanadskou kánoi pak dovezl na Vltavu roku 1908. Celou vodní turistiku v Praze postavil na nohy za čtyři roky.
Zimní olympiáda
Během prvních několika měsíců po vzniku Československé republiky v roce 1918 řídil Ořovský skautskou poštu, která zajišťovala kurýrní službu mezi novými státními orgány. Mezinárodní lyžařskou federaci spoluzaložil v roce 1924. Je také otcem myšlenky na povýšení mezinárodního Týdne zimních sportů na zimní olympiádu. Povedlo se mu to prosadit na kongresu 1928 v Praze. Ořovský zemřel v roce 1933, je pohřben na vyšehradském Slavíně.
V současnosti to na lyžování na Václavském náměstí nevypadá. Žádné větší kopce v metropoli nenajdete, a i když loni po dlouhé době pořádně nasněžilo, bobisté ani lyžaři se na Petříně dlouho neohřáli a přišla na ně hlídka strážníků. Pro začínající lyžaře, nebo menší děti, jsou tak v současnosti vhodné skiareály v okolí Prahy.
Dva z nich jsou jen 20 kilometrů za Prahou. Jedním z nich je areál Chotouň s délkou sjezdovky zhruba tři sta metrů, která nenáročným lyžařům úplně stačí. Jezdí tam autobusy ze Smíchova či Budějovické. Pohodlně a hlavně bez závějí, typický problém horských silnic, se ke kopci dostane Pražan i autem.
Další uměle zasněžovaný kopec je u obce Mnichovice, kam se lze za pár minut dostat po brněnské dálnici D1. Dvousetmetrová sjezdovka Šibeniční vrch je dobře dostupná také vlakem na trati Praha – Benešov.