Už zase Guru, který „léčil“sexem
Před pár lety se týž případ objevil v epizodě seriálu Život a doba soudce A. K. nazvané Guru, nyní pod stejným titulem odstartovala třídílná minisérie, kterou Nova vyrobila pro placenou službu Voyo. Guru Jára, reálný předobraz obou děl, se pořád hodí.
Odháčkování, jak samozvaný duchovní vůdce nazýval svou „léčbu“vynuceným sexem, tehdy ordinoval Vladimír Polívka, nyní se o démonický výraz snaží Vojtěch Kotek. Podstatnější role však hrají ženy. Nejen Anna Fialová, jejíž hrdinka znásilnění oznámí, a Zuzana Stivínová coby vyšetřovatelka, která se za ni postaví, ale také Kristýna Podzimková, již guru používá jako asistentku, respektive náborářku poddajných klientek, plus některé z nich v čele s matkou a dcerou.
Královna Stivínová
Když se připočtou hrdinčiny kamarádky, je nasnadě, že Guru jednak vyhovuje současnému trendu ženských příběhů, jednak postavami zalidňuje prostor trilogie, ačkoli by plně stačil jeden ucelený film.
Například boj o dítě, který hrdinka vede s bývalým partnerem, představuje melodramatickou odbočku, typickou pro předchozí spolupráci autora Jana Coufala a režiséra Bisera A. Arichteva, počínaje První republikou a konče Kukačkami.
Navíc budí dojem, že scénář dočasně omezí hrdinčiny mateřské povinnosti jen proto, aby měla čas na podnikání krkolomného honu za spravedlností na vlastní pěst.
Na druhé straně pomáhá, že tvůrci nezvolili prvoplánovou krasavici s výjimečným intelektem, nýbrž přirozeně uštvanou a zanedbanou pomocnou sílu ze supermarketu, jíž se dá naivita snáze uvěřit než třeba u zralé lékařky, doporučující „odháčkování“vlastní dceři. Což je sice extrémní, ale osobitější motiv než trampoty matky samoživitelky.
Divácky přitažlivá, neboť námětem i skutečným pozadím dráždivá kauza začne košatět postupně. Zprvu jde vyprávění ráz naráz: výjev z klíčového aktu s pokyny „Myslete pouze na svůj dech“, střih – a vzápětí už oběť líčí svůj zážitek policii. Úvod trefně vystihuje profesní věcnost i ponižující ráz vyšetření včetně lékařského a nekorunovaná královna herecké sestavy Stivínová dokonale mísí drsný odstup i soukromý vztek ve fázích bezmoci, ať už kvůli postoji nadřízených, nebo úletům své chráněnkyně.
Obvyklý kompromis
Popravdě mužské postavy jako by se v minisérii Guru vyskytovaly jen proto, aby projevovaly podezíravý šovinismus, než ve finále prohlédnou, počínaje státním zástupcem a konče hrdinčiným exmilencem. Zvláštní kapitolu pak zosobňuje nic netušící manžel a otec „odháčkovaných“, odsouzený po většinu času k budování pohádkové rodinné idylky s opékáním špekáčků.
Právě v jejich domácnosti už se pracuje s motivacemi i emocemi takříkajíc na sílu, podobně jako pak s panoptikálním protestním průvodem fanynek Kotkova idolu.
Především však zdržuje obehrané klišé v podobě reminiscencí, opakovaných útržků dialogů i sexuálního aktu, jehož souhrnná podoba při soudním líčení se ve spojení s osudovou hudbou a s detaily zlověstně se blížících chodidel dostává až na hranu bezděčné směšnosti.
Pokud jde o provázanost autorské fikce s dobovou aférou, drží se Guru obvyklého kompromisu: jména osob jsou lehce obměněna tak jako místo, kam obvinění uprchli, procesní fakta včetně rozsudku sedí. A s Případem Roubal, jenž původní tvorbu pro Voyo zahájil, pojí novinku sázka na atraktivitu žánru krimi. Guru se sice může ohánět přidanou hodnotou varovného apelu, ovšem Případ Roubal byl po filmařské stránce o něco lépe natočený.
Guru Voyo 2022