Zlatý kluk! Barák oslnil Itálii hattrickem. Přestoupí?
Tři góly Sassuolu, celkem už osm. Antonín Barák, reprezentační záložník, si čím dál víc říká o pozornost. Sleduje ho třeba Tottenham
Je dost možné, že se právě prodal. Díky hattricku, kterému můžeme říkat náhoďák.
Fotbalový reprezentant Antonín Barák by mohl přestoupit vlastně okamžitě, protože je v kurzu.
Sviští kolem něho lasa z Evertonu nebo Tottenhamu, elitní kluby z italské ligy mají zájem, jenže Hellas Verona ho nechce pustit za žádnou cenu.
V lednu ne, až v létě.
Cena? Pětadvacet milionů eur, čili přes 600 milionů korun.
Všímáte si, jak vysoko Barák povyskočil? Z polozapomenutého hráče, který se ještě předloni trápil v Udine, je najednou horké zboží. Lepší sezonu ještě sedmadvacetiletý záložník nikdy neměl a nedělní hattrick proti Sassuolu na ni přidal zlatý štempl.
Blonďatý elegán s proklatě nízko staženými stulpnami a sedmičkou na zádech dokázal něco unikátního. Vždyť hattrick v Serii A si z českých fotbalistů připsal jedině Tomáš Skuhravý v lednu 1992. Ani Pavel Nedvěd, Patrik Schick nebo Luboš Kubík nic takového nezvládli. Taky do historie klubu se Barák zapsal: za 119 let, co Hellas Verona existuje, ještě žádný záložník v jejím dresu v nejvyšší soutěži tři góly v jednom zápase nenastřílel.
„Je to náš zlatý kluk,“rozplýval se trenér Igor Tudor. „Věřte mi, že by se prosadil v jakémkoli italském týmu.“
Proč by ne? Barák čím dál víc dokazuje, že může myslet ještě výš.
Není klasický zakončovatel, spíš tvoří hru, nadhledem a levou nohou vymýšlí vtipné akce pro ostatní. Včera se v nastavení zastavil před poloprázdnou tribunou v Sassuolu a ze všech sil zatnul pěsti. Ležérním, ovšem zároveň parádním dloubáčkem přes brankáře dokončil svou misi.
První gól? To byl fotbalový renonc. Barák se po rohovém kopu připletl do odkopu, míč se od jeho levé holeně odrazil do sítě.
Druhá trefa těsně před přestávkou? Zase klika jako vrata. Penaltu Barák kopl prudce, ale ve špatném směru i výšce. Kdyby dlaň brankáře vydržela, balon se vrátil do pole a Verona by možná nevyhrála 4:2. Takhle bylo zaděláno na slávu.
Ještě o vánočních svátcích přitom příbramský odchovanec marodil. Dostal virózu, několik dní proležel v horečkách. Když se vykurýroval, chytla ho bolest v zádech, se kterou bojuje od nepaměti. Pět posledních zápasů roku 2021 ho minulo, do dvou dalších šel až jako náhradník.
Včera koncertoval. Kromě tří gólů si připsal ještě asistenci, jednoznačně se stal hvězdou 22. kola Serie A a řekl si o lepší adresu. V lize už se dostal na osm branek, stejně jako velikáni Ibrahimovic nebo Džeko. K tomu přidal čtyři asistence.
Pomáhá mu sebevědomí, o které opírá celou kariéru. V říjnu se v rozhovoru pro MF DNES nebál vyhlásit: „V téhle sezoně mám jasný cíl: nastřílet deset gólů. Naposledy jsem jich dal sedm, teď bych měl kopat i penalty, tak proč si nevěřit? Chci ukázat, že jsem lepší hráč než loni. Vrchol mám před sebou, není na co čekat.“
Barák není upocený dříč nebo sprinter, spíš umělec, kteří z trávníků pomalu mizí. Ví, že je vzácný, ví, že když prodá všechno, co v něm je, může brzy poskočit výš. Klidně přizná i to, že velký přestup je jeho cíl: „Bojuju o něj dlouhodobě. Minulá sezona nebyla až tak výjimečná, abych si ho zasloužil. Proto chci, aby tahle byla ještě lepší.“
Už se stalo. Otázka je, jestli ji vůbec dokončí ve Veroně.