Slovenský prokurátor hvězdou extremistů
Maroš Žilinka se pustil do kritiky dohody s USA a odjel slavit do Ruska
BRATISLAVA Zkritizoval navrhovanou dohodu se Spojenými státy o obranné spolupráci a vzápětí odjel slavit do Ruska. „Svět není černobílý,“vzkazoval před pár dny slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka z Moskvy, kde si potřásal rukou se svým ruským protějškem Igorem Krasnovem, osobností z evropských sankčních seznamů.
Doma sklidil Žilinka potlesk hned od několika extremistických táborů a na sociálních sítích vznikla mimo jiné i skupina na podporu jeho prezidentské kandidatury.
Nové fanoušky si získal z řad slovenské opozice, od zástupců krajní pravice, prorusky naladěných skupin, ale třeba i známých antivaxerů. Mezi vládními politiky pak rozpoutal pře – někteří představitelé vládní koalice, která ho do funkce dosadila, teď volají po disciplinárním řízení. Kritika kvůli jeho chování na oslavách 300 let vzniku ruské prokuratury se pak ozvala také z Bruselu.
Bouři odstartovalo Žilinkovo oznámení, že prokuratura podala 35 připomínek k návrhu dohody, kterou odmítá jako celek. Díky dokumentu by američtí vojáci mohli napříště využívat infrastrukturu dvou slovenských vojenských letišť, na jejich modernizaci by získala vláda v přepočtu přes 2,1 miliardy korun, podle prokuratury však prý smlouva ohrožuje suverenitu země. Nevole vůči Žilinkovi nicméně vzrostla až poté, co po kritice dokumentu odjel jako jeden z mála evropských prokurátorů slavit do Moskvy.
Hrdina extremistů i opozice
Zatímco vládní činitelé včetně premiéra Eduarda Hegera ho převážně kritizují, pro řadu vládních odpůrců se Žilinka stal takřka přes noc hrdinou. Svou podporu mu vyjádřili zástupci hned několika krajně pravicových slovenských uskupení – například hnutí Republika, které vzniklo nedávno odtržením od strany Mariana Kotleby, či Slovenské hnutí obrody a obhájců Jozefa
Tisa. Někteří jeho stoupenci dokonce vyjádřili obavy o jeho bezpečnost. „Já se jen bojím, aby Maroš Žilinka neskončil jako Ján Kuciak. Držím mu palce a vyjadřuju svou úctu, že našel odvahu postavit se bezpráví – musí vědět, že vzepřít se USA, to není jen tak,“napsal na svůj Facebook poslanec Luboš Blaha ze sociální demokracie expremiéra Roberta Fica. Ten mimo jiné uvedl, že právě dohoda s USA byla důvodem, proč „musela padnout Ficova vláda“.
Ovací se Žilinkovi, jak upozornil web Aktuality.sk, dále dostalo i od některých slovenských portálů spojovaných s dezinformacemi, nebo třeba od lékaře Petera Liptáka, který se proslavil svými hoaxy o koronaviru. Jeho výroky i kritika dohody se pak hojně sdílely na slovenských, ale i českých proruských skupinách na sociálních sítích.
Ministerstvo obrany nakonec připomínky prokurátora odmítlo s tím, že jde o jeho osobní politický názor. Návrh dohody minulý týden vláda schválila a nyní zamíří do parlamentu, kde má kabinet většinu. Debata o chování prokurátora tím ale neskončila, a to především kvůli jeho následné cestě do Ruska a jeho setkání s kolegou Krasnovem, který je nyní v souvislosti s počínáním ruské prokuratury vůči tamní opozici na sankčním seznamu Evropské unie. V Bruselu mu vyčítají, že při setkání s Krasnovem alespoň nezmínil některé z evropských výhrad. Ministr obrany Jaroslav Naď navíc prý vidí mezi kritikou dohody s USA a cestou do Ruska souvislost, podle něj si Žilinka svými výroky připravoval půdu pro jednání v Moskvě.
Žilinku přitom dosadila zhruba před rokem na místo prokurátora převážná část koalice, teď však panuje v kabinetu rozčarování. Kritizují ho za některá rozhodnutí, ale i za to, že celkově postupuje pomalu. Loni například zrušil stíhání finančníka Jaroslava Haščáka z česko-slovenské finanční skupiny Penta Investmenst obviněného z korupce a praní špinavých peněz v kauze Gorila.