30. let na seznamu UNESCO
Metropole má pro UNESCO v záloze další památky. Problém Prahy však představují mrakodrapy
PRAHA Renesanční zámeček, barokní klášter nebo modernistická vila na předměstí – to jsou kandidáti, kteří mohou rozšířit seznam památek, zapsaných na prestižní listině UNESCO. Centrum Prahy se do světové elitní společnosti dostalo již před 30 lety. Pozici hlavního města však na listině UNESCO komplikuje především developerská dravost. Mimořádná prestiž a zvláštní odpovědnost, to znamená zápis na seznam UNESCO. Střed hlavního města roku 2010 v tom následoval park v Průhonicích. Na poctu kandidovala i vinohradská dominanta, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně.
Na nominaci Praha spolupracovala se Slovinci. „K zápisu nedošlo. Nikoli však naší vinou, ale protože slovinská strana měla na seznamu UNESCO o něco méně památek než my. Tak z toho velmi zdvořile vycouvali,“vysvětlil památkář Josef Štulc, čestný předseda organizace ICOMOS (Mezinárodní rady pro památky a sídla) při UNESCO
Kandidátů povýšení je ale více. „Existují další významné památky – Břevnovský klášter, perla českého baroka. Dále Müllerova vila od Adolfa Loose a jako třetí Letohrádek Hvězda. A tyto tři památky jsou na indikativním seznamu spolu s čistírnou odpadních vod v Bubenči,“vysvětlil Josef Štulc.
Prosadit návrh pro Prahu znamená dlouhou komplikovanou odbornou a diplomatickou šachovou partii. Každý stát, který chce nominovat některou památku, musí sestavit takzvaný indikativní seznam. „Jde o potenciál, z něhož lze čerpat nominace,“vysvětlují památkáři.
Lobbovat, ale přiměřeně
Poté by Praha na základě dohody s ministerstvem kultury musela nechat zpracovat na vysoké odborné úrovni dokumentaci a dokázat, že navržené památky jsou nositeli tzv. „OUV“(outstanding universal value neboli mimořádné světové hodnoty, pozn. red.). Požaduje se také srovnávací studie. Již v této fázi je třeba, aby navrhovaný objekt měl zpracovaný manažerský plán. Jakýsi výhled do budoucna, co se s ním bude dít a kdo za co bude odpovídat. Tedy aby bylo jasné, že v případě zapsání na seznam UNESCO má zajištěnou budoucnost.
Další krok představuje, že vše prověří odborník, většinou pracovník ICOMOS, jehož určí mezinárodní sekretariát. Odborné doporučení experta, jímž nemůže být Čech, projedná exekutivní výbor ICOMOS a následně výbor Světového dědictví. Teprve pak se rozhodne o zápisu. „Není na škodu v dohodě s ministerstvem kultury na sezení výboru ICOMOS poslat anglicky hovořícího českého experta. Přestávek v jednání lze užít k lobbování. To je přípustné, ale jen v rámci společenské konverzace,“popsal své zkušenosti z jednání Pavel Štulc.
Výstavba mrakodrapů na Pankrácké pláni, demolice Kozákova domu na Václavském náměstí a stavba arogantního obchodu či zdevastované nádraží Vyšehrad. I kvůli tomu se Praha naopak může dostat do střetu s pravidly UNESCO a obdržet výstrahu, jako třeba Vídeň. Anebo jí hrozí i vyškrtnutí.
„Integrita historického centra Prahy je ohrožena tlakem developerů, kteří usilují o výstavbu nových předimenzovaných budov v centru města a v jeho nárazníkové zóně,“upozornila zpráva ICOMOS.
Pražský magistrát aktuálně vydává dokument k ochraně památkové rezervace UNESCO. Otestovat jej má schopnost zanést jeho body do tzv. Metropolitního plánu neboli chystaného rozvojového záměru Prahy. „Metropole není jen památkou, ale i živým městem, kde se pracuje, cestuje, bydlí a vyrábí. Proto je důležité vědět, jak o ni pečovat, a zároveň zajistit, aby plnila další funkce,“uvedl Adam Scheinherr (Praha sobě), náměstek primátora pro dopravu a památkovou péči.