I za těžkostí pandemie tančí na oslavu života

PRAHA Oslava tance a určitá vzpoura těch, které pandemie dostala do nejsložitější situace. Tedy matek. Tato slova si do vínku vkládá aktuální novinka As Long As We Dance pražského Studia Hrdinů. Představení v režii významné polské choreografky Renaty Piotrowské-Auffret prý zahajuje speciální dramaturgickou řadu: nově totiž ve Studiu Hrdinů každý rok vznikne nové taneční představení.

„Tanec, pohyb a určitá fyzikalita jsou v novince skutečně hlavním vyjadřovacím prostředkem. Představení ale čerpá z více složek, obsahuje i text, videoprojekce či práci se světlem,“upozorňuje herečka Johana Schmidtmajerová, která se v As Long As We Dance objeví jako jedna ze šestice performerek.

„Tématem představení je náš život v pandemii, především to, jak situaci prožívají ženy a ženy matky. Určitě bych ale neřekla, že As Long As We Dance je určeno pouze pro divačky, co něco takového konkrétně prožívají,“uvažuje Schmidtmajerová. „Všichni čelíme úzkostem či nenaplánovatelným situacím, pandemie to jen podtrhla. Neviditelné tlaky, které jsou na matky často kladeny, ovšem pandemie jen zvětšila,“vysvětluje téma novinky.

„Netýká se to jen mateřství a situací, kdy děti najednou nemohly do školy, ale třeba i vlivu na ženy umělkyně. Jedná se ale především o vstupní inspirace pro naši tvorbu,“dodává.

I přes tísnivé téma pandemie prý představení nebude depresivní. „V přítomnosti smrti to bude obrovská fyzická oslava života a katarze. Naše tělo je fyzickým důkazem života, což chceme skrz pohyb oslavit a ventilovat v tomhle náročném období,“vysvětluje.

Johana Schmidtmajerová je divákům známá především jako činoherní herečka z pražských divadlech Minor, Komedie či MeetFactory. „Bylo to pro mne osvěžující. Věnuji se hodně činohře, ale snažím se i o různorodé spolupráce a pohybové představení mne hodně lákalo,“přiznává.

Během uzavření divadel prý i samotné zkoušení nabídlo tvůrcům ideální únik z tíživé reality. Zda podobně poslouží i divákům, bude jasno 24. ledna.