Každý osmý Němec je analfabet

BERLÍN Přes šest milionů dospělých obyvatel Německa v produktivním věku má problémy se psaním a čtením. Vyplnit formulář u lékaře, cestovat hromadnou dopravou nebo podat žádost na úřadu je tak pro ně často neřešitelný problém. Přesvědčit takzvané funkční analfabety, aby si svůj handicap přiznali a rozhodli se nedostatky ve vzdělání napravit, pomáhá Adrian Eppel. Se svými kolegy ze vzdělávacího projektu ALFA-Mobil cestuje po Německu a snaží se postiženým dodat kuráž k překonání studu a k zapsání se do kurzů.

Osvěta, jak Eppel řekl, je zaměřena i na veřejnost, neboť toto téma je ve společnosti často tabuizované. Negramotnost je definována jako neschopnost číst a psát.

„Díky všeobecné povinné školní docházce vycházíme z toho, že v Německu žádná negramotnost na rozdíl od funkční negramotnosti není,“řekla Katharina Koufenová z německého ministerstva školství. Uvedla, že ministerstvo neví o žádné statistice, která by negramotnost v Německu mapovala. O funkčním analfabetismu, kdy lidé sice písmena v zásadě znají, ale sestavit a přečíst text o vícero slovech dokážou jen s vypětím sil, má ministerstvo díky studii univerzity v Hamburku naopak jasný přehled.

Nejsou to jen cizinci

Poznat funkční analfabety je složité, neboť své nedostatky skrývají. A jen málokdo může říct, že zná někoho, kdo se čtením a psaním bojuje. „Statisticky ale takto postižené potkáváme každý den, je to každý osmý dospělý,“říká Eppel.

Německá společnost podle Eppela ještě zcela nepřijala fakt, že miliony lidí v hospodářsky vyspělé a úspěšné zemi bojují s textem. „Lidé narození v Německu na to říkají, že to není přece náš problém, to cizinci neumějí pořádně číst a psát. Ale to je nesprávný názor, problém se týká celé dospělé populace. V absolutních číslech většinu dokonce tvoří ti, jejichž mateřským jazykem je němčina,“říká. „Konkrétně je to 53 procent postižených, kteří hovoří německy, kteří se tady narodili, kteří navštěvovali německé školy a kteří prošli německým školním systémem,“uvádí.