Banky chtějí stavět byty
Česká spořitelna začne budovat nájemní byty. Nabídne je hlavně mladým a za nižší nájemné. Bankéři se inspirovali ve Vídni.
Tuzemské nemovitosti zdražují nejrychleji v Evropě. Tempo navíc zrychluje, podle čerstvých údajů Eurostatu stouply ceny bytů meziročně o 22 procent. Na koupi standardního bytu o velikosti 70 metrů čtverečních už nestačí ani 12 průměrných ročních výdělků. Pomoc lidem překonat zhoršující se dostupnost bydlení může přinést výstavba nájemních bytů. Cenově dosažitelné byty stavějí některá města a nově se zapojují také banky, třeba Česká spořitelna.
Prostřednictvím nově založené dceřiné společnosti ČS Dostupné bydlení chce banka s největším počtem klientů zahájit vlastní výstavbu nájemních bytů, kde budou nájmy pod tržním průměrem. Spořitelna plánuje, že bude při výstavbě postupovat formou společných projektů s městy a obcemi a díky tomu bude moci využít cenově výhodnější obecní pozemky.
„Budeme hledat partnery primárně mezi municipalitami, samotná výstavba bude pochopitelně realizována se stavebními firmami. Naše prvotní představa je, že bychom v nižších jednotkách let chtěli po celém Česku postavit vyšší stovky až nižší tisíce cenově dostupných nájemních bytů,“tvrdí generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon.
Spořitelna se chce zaměřit hlavně na mladé lidi, mladé rodiny a zaměstnance z pečujících a pomáhajících profesí, jako jsou učitelé nebo zdravotní sestry. Největší problém s dostupností bydlení panuje ve velkých městech, zejména v Praze. Salomon však říká, že spořitelna nechce projekt omezovat pouze na hlavní město.
„Máme za sebou úvodní informativní jednání ve čtyřech velkých městech v Čechách a na Moravě, která se odehrávala buď na úrovni náměstků, případně na úrovni primátorů a starostů. Zahájili jsme také komunikaci se dvěma velkými stavebními firmami,“říká ředitel dceřiné společnosti ČS Dostupné bydlení Marek Blaha. Firma bude propojená se spořitelnou i se Stavební spořitelnou Buřinka, která patří do skupiny.
Levnější než tržní nájem
„Dostupné bydlení vnímáme jako jednu z podmínek prosperity celé společnosti a sociálního smíru. Žádná banka nemůže prosperovat ve společnosti, kde je tak špatná dostupnost bydlení. Jako dobrý hospodář musíme vytvářet zisk pro akcionáře, nicméně dlouhodobá prosperita našich klientů, která na dostupností bydlení závisí, je první podmínkou jakéhokoli zisku spořitelny,“říká Salomon.
„Cena bytů bude záležet na mnoha dalších detailech, například na tom, kde ty domy budou stát. Avizovaná dostupnost nájmů zní zajímavě, protože tento model známý jako Build-to-Rent v jiných zemích nabízí naopak luxusnější a dražší bydlení se společenskými místnostmi, tělocvičnami a recepcí. Jakékoliv stavění ale pomůže a je dobré, že chce banka skutečně stavět a ne
pouze vykupovat soubory bytů. Pokud se podaří tyto domy vhodně navrhnout a zasadit do jejich okolí, bude to určitě přínos, i když dostupný asi jak pro koho,“říká architekt a urbanista v kanceláři Jakub Cigler Architekti Peter Bednár.
Spořitelna bude muset nicméně absolvovat stejné schvalovací procesy
jako ostatní. „Od návrhu po hotovou budovu může při běžných okolnostech uplynout i deset let. I ambiciózní záměr může ovlivnit špatný územní plán, nevhodné místo a návrh, zastaralé normy, které neumožňují stavět levněji a lépe. Ale těmto projektům se ve světě velmi daří, takže se dá úspěch očekávat
i u nás. Už jen proto, že konkurence se postaví málo,“říká Bednár.
Šéf spořitelny nemá obavy, že by nabídka mohla pokřivit trh s bydlením. „Naopak. Trh se tím rozhýbe. V Německu, Francii či ve Velké Británii, kde je poměr nájemních a vlastních bytů zhruba vyrovnaný, nikdo nemluví o pokřiveném trhu. Problém to není ani ve Vídni, kde v nájmu žijí tři z pěti obyvatel. Rakouská metropole naopak pravidelně vyhrává žebříčky jako nejlepší město k bydlení na celém světě,“tvrdí Salomon.
Vídeň ukázala možnosti
Právě ve Vídni se lidé ze spořitelny inspirovali. Funguje tam spolupráce mezi bankami, pojišťovnami (například pojišťovací skupinou VIG, vlastníkem české Kooperativy), developery a městem. Banky financují výstavbu developerů na obecních pozemcích za výhodnější ceny a město zároveň získává přímý podíl na výnosech z nájmů, má garantované určité procento sociálních bytů pro své potřeby, nebo přímo část postavených bytů vlastní a dále samo pronajímá.
Erste Bank, které Česká spořitelna patří, pronajímá ve Vídni tisíce nájemních bytů, podstatnou část z nich za dostupné ceny. Jen mezi lety 2018 a 2020 financovala Erste v rámci společného podniku s rakouským developerem takřka 2,5 tisíce nájemních bytů. Nedávno majetkově vstoupila do developerského projektu Wien 3420, kterého se vedle komerčních developerů účastní i rakouská vláda. Jeho cílem je vybudování více než 21 tisíc nových nájemních bytů v nové vídeňské čtvrti Seestadt Aspern, dvě třetiny z nich mají být pronajímány za nižší nájemné.
Nedávná studie vídeňského institutu WIFO ukazuje, že nájmy bytů v obecně prospěšných stavbách jsou zhruba 20 procent pod tržními nájmy. Nájemníci díky tomu ušetřili v roce 2019 dohromady 1,2 miliardy eur.
Podle rakouských statistiků bylo v loňském třetím čtvrtletí v zemi průměrné tržní nájemné 9,6 eura za metr čtvereční, v „dostupném“bytě jen 7,4 eura za metr čtvereční. Srovnání Deloitte ukazuje, že ve Vídni jsou průměrné nájmy nižší než v Praze, a dokonce i než v Brně.
„Projekty dostupného nájemního bydlení musejí být finančně udržitelné, zisky jsou omezené zákonem a musejí být reinvestovány do nových projektů. Pomáhá to růstu a expanzi nemovitostního trhu,“uvádí mluvčí Erste Group Peter Klopf. V Rakousku je kolem 650 tisíc nájemních bytů a žije v nich větší podíl obyvatel než v Česku.
„Dostupné byty slouží nejen mladým lidem na začátku kariéry, mnoho lidí v nich zůstává několik desetiletí. Podmínka příjmu musí být splněna pouze na začátku a je poměrně štědrá,“upozorňuje Klopf. Například ve Vídni mohou mít dvě osoby v domácnosti společně maximální čistý roční příjem 81 300 eur, čtyři osoby v domácnosti mohou společně vydělat až 102 600 eur. Tato kritéria splňují zhruba tři čtvrtiny obyvatel rakouského hlavního města, k dostupnému nájemnímu bydlení má tedy přístup i střední třída. Propagátoři konceptu tvrdí, že za jeho úspěchem je právě mix různých sociálních vrstev.