Nechci ztratit ani muže
Policejní prezident Martin Vondrášek o budování nového elitního útvaru a současné kriminalitě:
Po necelém čtvrtroce ve funkci policejního prezidenta představuje Martin Vondrášek první velkou reformu: vznik celostátního útvaru zaměřeného na kyberkriminalitu, terorismus a extremismus.
Váš předchůdce Jan Švejdar nedávno promluvil o svém odchodu a řekl mimo jiné, že se s ním ministr Vít Rakušan (STAN) nebavil. S vámi ministr mluví?
Nepřísluší mi hodnotit komunikaci, u které jsem nebyl. Měl jsem možnost za čtrnáct let spolupracovat se šesti ministry, Vít Rakušan je sedmý. Komunikaci s ním beru jako standardní. Myslím, že vztah máme nastavený dobře.
Do jaké míry jste s ministrem probíral reorganizaci Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), ze které se po šesti letech vyčlení nový útvar specializovaný na terorismus, extremismus a kyberkriminalitu?
Vztah mezi ministrem a policejním prezidentem je obecně daný zákonem o policii. Organizační změny, tedy například, když rušíme nebo zřizujeme útvar, můžeme udělat jen se souhlasem ministra vnitra. V obecné rovině jsme o tom mluvili. Seznámil jsem ho s tím, že tu změnu chci udělat, že ji chci vykomunikovat uvnitř a také se státními zástupci a že by mě zajímal jeho názor. Nemohl jsem riskovat, že na konci řekne, že se mu to nelíbí a že změny nepodepíše.
A jaký byl jeho názor?
Řekl: Je to vaše rozhodnutí, argumentům rozumím a nemám s tím problém.
Co všechno jste ohledně změn u policie probírali?
Z pracovní skupiny reforma (ta se zabývala mimo jiné právě rozdělením NCOZ, pozn. red.) zůstaly nevyřešené tři otázky: odpovědnost za trestní řízení na územním odboru, Národní kriminální úřad a vyčlenění, či nevyčlenění nového útvaru z NCOZ. Tohle všechno jsme probrali. Ohledně kriminálního úřadu byl názor jednotný, a sice, že jeho budování není dobrý nápad.
Říkáte, že k přechodu do nového útvaru nehodláte nikoho nutit. Nehrozí, že se do něj lidem z NCOZ nebude chtít?
Špatné řešení je nedat policistům na výběr a rozkazem je převést na nový útvar. Tím by se mohlo stát, že tam budou dva, pět lidí, kteří s novým útvarem nebudou ztotožněni. My máme na NCOZ 150 neobsazených míst, která se těžko zaplňují. Nechtěli jsme přijít o jediného schopného kriminalistu či vyšetřovatele, proto jsme zvolili to méně špatné řešení: Vyberte si, kde chcete sloužit. A i kdyby na nový útvar nepřešlo 120, ale třeba jen 100 nebo 80 lidí, pořád má smysl jej postupně budovat. Tak, aby tam byli lidé, kteří tam chtějí.
Kolik lidí má mít nový útvar?
Jedna věc je cíl. To je 150–160 policistů a zaměstnanců. Reálný počet bude závislý na vůli policistů. Zpětnou vazbu od nich budeme mít nejdříve někdy na podzim.
Takže se reálně může stát, že expert na kyberkriminalitu prostě do nového útvaru chtít nebude a zůstane na NCOZ.
Kybernetická podpora je potřeba všude. A jestli zůstane jeden specialista na kyberkriminalitu na NCOZ a bude poskytovat podporu například při vyšetřování korupce, nebo přejde na nový útvar a bude poskytovat podporu pro extremistické a teroristické projevy v online prostředí, není až tak zásadní. Důležité je o něj nepřijít.
Nemůže se stát, že se bude problematika NCOZ a nového útvaru dublovat?
Dublovat se to nebude.
V obecné rovině můžete rozdělit dvě oblasti kyberkriminality. Tou první je nepříliš sofistikovaná trestná činnost, která je páchána prostřednictvím internetu, a ta se dělá na okresních a krajských kriminálkách. Pak je sofistikovaná kyberkriminalita, která spočívá v útocích na servery obchodních společností, státních institucí, nemocnic a podobně. Pokud jde o nový útvar, tak tam jde o specializaci na ty nejsofistikovanější útoky na ústavní instituce, kritickou infrastrukturu a podobně. Ta bude doménou nového útvaru.
Když se většina expertů rozhodne zůstat, kde budete ty nové nabírat?
Jestliže jich dnes máme X a všichni se rozhodnou pro policii nadále pracovat, tak jich budeme prostě mít pořád stejné množství.
Jak chcete policisty z NCOZ k přechodu motivovat, nabídnete jim například více peněz?
Pokud jde o skladbu platových tříd, tak ta bude obdobná jako na NCOZ. Určitě nebudeme – promiňte mi ten výraz – někoho uplácet.
Váš předchůdce Švejdar připravoval ještě další poměrně zásadní změny: centrální analytiku, kde by se sbíhaly všechny policejní informace, a nové řešení evidence trestního řízení…
ETŘ je systém, se kterým pracuje každý policista. Měl původně evidovat jen trestní řízení, ale rozrostl se a dnes plní i úlohu spisové služby, z něj například předáváme spisy státním zástupcům a převzaly ho další bezpečnostní sbory. Má však omezenou udržitelnost. V horizontu tří, čtyř let musíme zajistit jeho náhradu. Musíme se rozhodnout, zda například nemít dva systémy: jeden výhradně pro trestní řízení a druhý pro spisovou službu. Tu část pro trestní řízení si z bezpečnostních důvodů chceme každopádně udělat sami.
A s centrální analytikou stále počítáte?
Státní zástupci velmi kritizovali, že by centrální analytika měla být podřízena přímo náměstkovi pro SKPV (služba kriminální policie a vyšetřování, pozn. red.). Krátce nato byla převedena pod ÚSKPV (Úřad, který je organizačně umístěn na prezidiu, pozn. red.), je tam dodnes a řekněme, že se stále buduje. Chci, aby ten projekt došel do cíle, jak byl naplánován.
V jaké fázi je vyšetřování zaměřené na válečné zločiny spáchané Rusy na Ukrajině?
Přes nestátní neziskové organizace provádí NCOZ dotazníkové šetření a hledá kohokoliv, kdo by mohl přispět nějakým svědectvím ke spáchání válečných zločinů. V jednom případu použití zakázané munice a nedovoleného vedení boje zahájila NCOZ 30. března úkony trestního řízení a spolupracuje na případu se zpravodajskými službami i armádou. Vše probíhá pod dozorem pražského vrchního státního zastupitelství.
Zabýváte se i tím, jestli některý z českých dobrovolných bojovníků na Ukrajině nepáchá válečné zločiny?
Vím o jednom případu, který prověřujeme, kdy se měl český občan dopustit majetkové trestné činnosti v souvislosti s boji na Ukrajině. Byly zahájeny úkony trestního řízení, ale nechci předjímat.
Projevuje se migrační vlna na kriminalitě v Česku?
Srovnání s loňským rokem není příliš relevantní, protože jsme tady měli kvůli pandemii covidu uzávěry okresů a omezené cestování, ale když prvních pět měsíců letošního roku porovnám s předcovidovými roky 2019, 2018 a 2017, tak je nyní kriminalita v Česku nižší, než byla tehdy. Ukrajinci spáchají v Česku ze všech objasněných trestných činů asi 2,5 procenta. Tvrdá data zatím neukazují žádný nárůst, často to jsou jen domněnky, dohady a jedna paní povídala.
Šíří se tedy falešné informace?
Naprostá většina „zaručených informací“, že došlo k trestnému činu spáchanému Ukrajinci, často i od dost významných představitelů, se nakonec nepotvrdila. Dostali jsme například informaci, že na nádraží v Praze dochází k poptávání ukrajinských uprchlic jako prostitutek. Zjistili jsme, že zdrojem informace byla jedna z pracovnic nevládní organizace, ta nám ale situaci popsala úplně jinak. A to, že nějaký Čech tam nabízel, že ubytuje Ukrajinku, když mu bude uklízet. Nechci to bagatelizovat, ale tyto trendy nepozorujeme. Pokud se to změní, samozřejmě s tím budeme něco dělat.
Jaké máte tedy poznatky z terénu?
V každém policejním územním odboru se jeden policista věnuje ukrajinské menšině a každý týden na prezidiu dostáváme zprávu o situaci v celé republice. Zjistili jsme, že tam, kde je více Ukrajinců, jsou čas od času stížnosti na rušení nočního klidu, protože se tam asi trochu více pije, dále je častěji zastihneme při řízení pod vlivem alkoholu. Častěji taky řešíme potyčky mezi skupinami Ukrajinců, kdy se například mezi sebou pobodali. To při tuzemských potyčkách není úplně běžné, asi tam je odlišná tolerance k životu a zdraví. Ale v žádné z těch zpráv není napsáno, že by se kdekoliv zhoršila bezpečnostní situace, protože uprchlíci jakkoliv utlačují české občany nebo ve větším páchají trestnou činnost.
Nemohl jsem riskovat, že řekne, že se mu to nelíbí a že změny nepodepíše.
Hledá kohokoliv, kdo by mohl přispět nějakým svědectvím ke spáchání válečných zločinů.
Jak velký problém pro policii představuje lustrace ukrajinských SPZ a dohledávání Ukrajinců v různých evidencích?
Je to celkem problematické a poněkud zdlouhavé. Protože Ukrajina není součástí evidenčního systému Evropské unie, tak to musíme řešit jen skrze našeho styčného policejního důstojníka v Kyjevě a cestou mezinárodní policejní spolupráce. Všechny tyto dožádání jdou přes něj a on má přístup do tamních evidencí, resp. kontakty na ukrajinské autority, a ty informace nám pak poskytne zpátky. Na druhou stranu je to běžný model spolupráce, akorát není stavěn na tyto počty.
Mnoho policistů se obává, co se stane s výsluhovým systémem, jak se změní.
Obavy jsou neoprávněné. Zadání ministra vnitra je, aby nebyly případné změny ve výsluhách v neprospěch stávajících policistů. Jednou možností tedy je, aby nový zákon platil pro ty, co nastoupí po začátku jeho účinnosti, druhá možnost je, že by se stanovilo dostatečně dlouhé přechodné období, ve kterém by se měl policista možnost rozhodnout, zda odejde podle nové, nebo staré právní úpravy.
Je možné, že by se výsluhy v novém zákoně úplně zrušily?
Nedokážu si to představit, jsem přesvědčen, že i nově nastupující policisté budou mít zaručenou rentu. Nejenže jim kompenzujete příslib nasazení vlastního života pro ochranu zájmů České republiky, ale i omezení politických práv, práva vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, být v kontrolních a řídicích orgánech právnických osob apod. Bavíme se ale o tom, kdy by měly nároky na výsluhové náležitosti začínat, kdy končit, jak by měly během let růst.