Řidičský průkaz už od 17 let na zkoušku
Pokračování ze str. 1
Klíčem k úspěchu ovšem je, aby mentor nenaučil řidiče špatné návyky. I proto novela počítá s pravidly, která znemožní, aby mentoroval každý. A pravidla mají být přísná. „Počítáme s tím, že řidič-mentor by měl mít více než desetiletou praxi za volantem a zároveň by neměl mít žádný záznam v bodovém rejstříku řidičů,“shrnuje Jemelka.
Novinka se líbí učitelům v autoškolách. Upozorňují, že pozitivní efekt nebude mít změna jen na mladé řidiče, ale zkušenosti ukazují, že prospívá i mentorům, a doprava v zemi se tak kultivuje celkově. Ti, kteří dostanou za úkol hlídat mladší, si totiž často sami také znovu prostudují pravidla. Povinnost být bez bodu, aby mohli se svými svěřenci jezdit, je navíc motivuje, aby se sami více kontrolovali.
„Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že tuto možnost využije každý rok zhruba třicet procent začínajících řidičů. Pokud to u nás bude stejné jako v Rakousku nebo Německu, tak si myslíme, že by u nás mohlo jít zhruba o 25 až 30 tisíc lidí ročně,“shrnuje předseda Asociace autoškol ČR Aleš Horčička. Dodává, že některé části zákona se ještě ladí. Není například jasné, ve které fázi se bude mentor moci do výuky zapojit, jestli ještě v průběhu výcviku, nebo až po zkouškách.
Mladí a nebezpeční
Dlouhodobé trendy ukazují, že začínající řidiči zvláštní péči potřebují. Je to vidět i na statistikách. Mladí řidiči patří na silnici k těm nejrizikovějším. Například v roce 2020 u nás způsobili řidiči do 24 let téměř devět tisíc dopravních nehod, tedy skoro devět procent. V jejich důsledku zemřelo 66 lidí. „Začínající řidiči ve věku do 24 let způsobují nehody častěji z důvodu špatného vyhodnocení dané dopravní situace či z důvodu špatného porozumění získaným informacím. Jedná se o situace, kdy řidiči nejčastěji nepřizpůsobí styl jízdy stavu vozovky nebo přecení své řidičské schopnosti, vliv může mít také vyšší tendence riskovat,“shrnuje ve své analýze BESIP. Nejčastější chybou nezkušených řidičů je nepřiměřená rychlost, která mohla za dvě třetiny zmíněných obětí. Velmi časté je také vjíždění do protisměru a nedání přednosti v jízdě. Podle odborníků k vysokému počtu nehod přispívá paradoxně i to, že mladí řidiči jezdí málo.
„Pouze zhruba 60 procent mladých účastníků nehod uvedlo, že vozidlo využívá pravidelně každý den. Z této skutečnosti vyplývá horší schopnost vyhodnotit potenciální rizikovou situaci a adekvátně na ni reagovat,“všímá si v citované analýze BESIP.
S tím souvisí také další novinka, která se chystá – řidičák na zkoušku. Ten se má týkat všech začínajících řidičů. „Jeho podob je mnoho a pro Česko bychom rádi zvolili jak praktickou, tak i psychologickou část,“říká Jemelka. „Už roky víme, že na mladého řidiče má být nahlíženo přísněji, ale z chyb se má poučit. Určitě bychom nechtěli, aby jen rychleji přišel o řidičák,“říká Horčička.
Úspěšné modely podle něj fungují tak, že mladý řidič, který dělá chyby, musí plnit úkoly, které vedou k tomu, aby se zlepšil. Typově jde například o návštěvu dopravního psychologa nebo doplňující jízdy v autoškole. Jasněji by mělo být na podzim, kdy má návrh novely dostat vláda.